Mnichov 1938

Sice kratky, ale informacemi nabity dokument o tom, co predchazelo mnichovske konferenci, a zejmena pak o tom, co nasledovalo. Valecne zabery, atmosfera pohranici i hlas vypravece - to vse k sobe dokonale pasuje. Je to presne ten typ filmu, co by mel byt povinne promitan ve skolach, ale zaroven by se neztratil ani v televizi (jak pise Chamyl). Snad bych jen rada zminila, ze na csfd je chyba: Jan Masaryk v zadnem pripade nemohl v tomhle dokumentu vystupovat jako svedek, protoze zemrel - za nejasnych okolnosti - v roce 1948. (20.07.2011)

Sevřený, v mimořádném tempu natočený dokumentární film (je až zázračné, kolik skutečností se podařilo vtěsnat na plochu pouhých 20 minut) má jasně protirežimní ráz a s nebývalou otevřeností poukazuje na řadu tehdy i dnes nepopulárních fakt, která plně legitimizují a navíc i věcně opravňují postup prezidenta Beneše. Mimořádná je i jeho historická hodnota: vystupují zde a Benešovu politiku otevřeně obhajují Hubert Masařík a Prokop Drtina s další osobností z národně demokratické strany ministrem Františkem Ježkem a bachmačským hrdinou, armádním generálem Ludvíkem Krejčím. Komunistickou éru připomíná pouze zvýšený důraz na sovětský aspekt a Litvinovovu osobnost, které jsou však více než vyváženy zničujícími vyslaneckými Fierlingerovými relacemi z Moskvy, jež zásadním způsobem zpochybňují komunisty hájenou báji o spásnosné sovětské pomoci. (Jasinu od nejbližšího sovětského místa dělilo kolem 150-200km rumunskopolského území a jasná předzvěst toho, co přišlo o rok později - sovětský "Drang nach Westen".) Ještě jedná věc je pozoruhodná: autorem tohoto vyváženého díla byl slovenský filmař a režisér; dnes by to bylo krajně nepravděpodobné - v lepším případě. Není divu, že se MNICHOV stal záhy trezorovou záležitostí; zdá se, že jí je tak trochu svým způsobem i dnes. (28.10.2008)

Strašně smutný dokument, při jehož sledování se mi několikrát draly slzy do očí. Kdo si myslí nebo věří v nějaké přátele v podobě cizích mocností, na kterékoli straně oceánu, měl by tento dokument shlédnout alespoň dvakrát. Projev prezidenta Beneše, který už věděl, že je vše ztraceno, a přesto vyzýval národ k hrdosti a síle, je naprosto unikátní a dokonalý. (26.11.2014)

S ohledem na význam mapované události kratičký, o to však výstižnější, dokument o jedné z nejčernějších kapitol v dějinách naší republiky. I když noční můrou by měl být Mnichov spíše ve Francii a v Anglii než u nás. Karol Wild bez zbytečného patosu věcně odkrývá události spojené s mnichovskou zradou a zároveň přibližuje i situaci, ve které se tehdejší politici - a zejména prezident Beneš - ocitli. Tento dokument by měl patřit do hlavního vysílacího času všech tuzemských (i "spojeneckých") televizí, neboť pro řadu čs. občanů vychovaných v komunistickém a prosovětském výkladu dějin obsahuje množství zcela nových informací a ústy přímých pamětníků celkově pootáčí zažitý pohled na Mnichov 1938 i kroky naší tehdejší administrativy. (28.10.2008)

Fantastický dokument, po krátkém úvodu do problematiky, stihne shrnout historická fakta a pak nabízí naprosto unikátní pohledy osob, které byly přítomny mnichovské zradě. Nutno říci, že výpovědi aktérů mají v sobě obrovský kus pravdy a jen potvrzují správnost Benešova rozhodnutí. Moc se mi líbilo vysvětlení proč bychom se neubránili nebo svědectví vyslance po podepsání Mnichovské dohody. Komunisté z dokumentu nadšeni určitě nebyli. (30.12.2013)