Mnichov 1938

Velmi cenný dokument zejména díky tomu, že zachytil svědectví a názory přímých účastníků oněch dní. Nicméně: že se republika nemohla sama ubránit, a zřejmě by se neubránila ani s tehdejší pomocí ostatních, i kdyby byla dostupná, je zřejmé a není o tom pochyb, ale přesto se bránit měla. Stát je od toho, aby za všech okolností usiloval o své zachování, je to jeden z hlavních důvodů jeho existence. Spočítat dopředu kolik má kdo divizí, a když počty nevycházejí se vzdát - tak se stát, má-li být státem chovat nesmí. (04.10.2014)

Kvalitní a objektivní dokument z dob Pražského jara, který dává nahlédnout pozadí i důsledkům Mnichovské dohody s výpověďmi tehdy ještě žijících účastníků. Opakuji, že objektivita je zde skutečně maximální a žádné komunistické, propagandistické podtexty jsem zde nenalezl. Povinně by se to mělo promítat na základních školách. (30.09.2012)

Stručné. Jasné. Výstižné. K Benešovmu postoju: niekomu sa môže zdať ako sraľo čo odmietol so zbraňou v ruke dôstojne sa brániť nacistom. Skôr sa zdá, že šlo o celkom prefíkaného diplomata, ktorému sa podarilo uchrániť územie Česka pred vojnovým besnením, zničením krajiny a devastovaním obyvateľstva vojnovým živorením v začiatkoch II. svetovej vojny. Podobne vybalansoval situáciu v čase po boľševickom prevrate v roku 1948. Sovieti boli totiž odhodlaní vyťažiť urán za akúkoľvek cenu. Beneš dokázal účinne zasiahnuť proti opätovnému vstupu sovietskej armády do Česko-.Slovenska po r. 1945. Vyriešenie konfliktu bez začatia vojny je totiž pre drvivú väčšinu obyvateľstva vždy oveľa väčšou výhrou než vojna. Napriek akýmkoľvek politickým stratám a akejkoľvek totalite. Pretože vo vojne strácajú neprivilegovaní ľudia najviac - zbytočne sú hnaní do boja v prospech politických zmrdov a ich veľmi pochybných argumentov o "spáse a záchrane ľudu a šírení skutočnej demokracie" a iných idiocín oboch strán konfliktu. (30.10.2013)

Sice kratky, ale informacemi nabity dokument o tom, co predchazelo mnichovske konferenci, a zejmena pak o tom, co nasledovalo. Valecne zabery, atmosfera pohranici i hlas vypravece - to vse k sobe dokonale pasuje. Je to presne ten typ filmu, co by mel byt povinne promitan ve skolach, ale zaroven by se neztratil ani v televizi (jak pise Chamyl). Snad bych jen rada zminila, ze na csfd je chyba: Jan Masaryk v zadnem pripade nemohl v tomhle dokumentu vystupovat jako svedek, protoze zemrel - za nejasnych okolnosti - v roce 1948. (20.07.2011)

Sevřený, v mimořádném tempu natočený dokumentární film (je až zázračné, kolik skutečností se podařilo vtěsnat na plochu pouhých 20 minut) má jasně protirežimní ráz a s nebývalou otevřeností poukazuje na řadu tehdy i dnes nepopulárních fakt, která plně legitimizují a navíc i věcně opravňují postup prezidenta Beneše. Mimořádná je i jeho historická hodnota: vystupují zde a Benešovu politiku otevřeně obhajují Hubert Masařík a Prokop Drtina s další osobností z národně demokratické strany ministrem Františkem Ježkem a bachmačským hrdinou, armádním generálem Ludvíkem Krejčím. Komunistickou éru připomíná pouze zvýšený důraz na sovětský aspekt a Litvinovovu osobnost, které jsou však více než vyváženy zničujícími vyslaneckými Fierlingerovými relacemi z Moskvy, jež zásadním způsobem zpochybňují komunisty hájenou báji o spásnosné sovětské pomoci. (Jasinu od nejbližšího sovětského místa dělilo kolem 150-200km rumunskopolského území a jasná předzvěst toho, co přišlo o rok později - sovětský "Drang nach Westen".) Ještě jedná věc je pozoruhodná: autorem tohoto vyváženého díla byl slovenský filmař a režisér; dnes by to bylo krajně nepravděpodobné - v lepším případě. Není divu, že se MNICHOV stal záhy trezorovou záležitostí; zdá se, že jí je tak trochu svým způsobem i dnes. (28.10.2008)