Boku no kanodžo wa saibógu

Pěkný snímek, kde hraje velkou roli láska a cestování časem... Přesuny v čase vás však nakonec můžou trošku zmást. :) Boku no kanojo wa saibôgu se sice určitě řadí mezi zajímavá a nadprůměrná díla, přesto se mě to nedotklo tak jako jiné filmy. Spokojenost na čtyři hvězdičky. ~(4,0★)~ (07.09.2009)

Tento film je určen pro sociopaty. Sděluje, že je v pořádku, když ve dvaceti nemáte nikoho, kdo by vám dal dárek k narozeninám (přestože se kamarádíte se spolužáky na VŠ). A to přes vaši zjevnou kliku -- jak jinak byste mohli bydlet v Tokiu v luxusním penthausu, na který si stejně jako na studia vyděláváte u kasy ve fastfoodu. V pořádku je také, že jste totální lůzr, který dovede vycházet jen s dívkami, které mají příponu .jpg (to je takový starší vtip...). Protože, jak vám tento a podobné filmy a ecchi seriály ukáží, když budete dostatečně pasivní, užene vás přes váš odpor nejlepší žena (nejlépe v množném -- ženy, středoškolačky, holčičky pod zákonem, chlapečci -- prostě pro každou vaši sexuální preferenci je na trhu dostatek mangy, anime i filmu). Recept pro tento film je jednoduchý. Představí hlavního hrdinu (což je přehnané slovo) jako zakomplexovaného pitomce s nulovým šarmem. A logicky, takový musí přitahovat supermodelku, kterou obsadíme do role léčitelky komplexů. Hrdina se dokola chová jako idiot bez šance na cokoli počínaje přežitím, léčitelka je chápavá jak kráva a všechno blahosklonně přechází. Zvedá hrdinovi ego tím, že se od něj nehne na krok a oslňuje okolí. Navíc se chová vysoce excentricky a koná nadpřirozené činy. (Pokud je to anime, tak zpravidla má prsa o 1/5 tělesné hmotnosti a soupeří o hrdinu -- ňoumu s několika dalšími supermodelkami, což obvykle končí tím, že se dohodnou a nakonec se o něj střídají). Nakonec se ňouma uvolí a dají si pusu nebo se vezmou za ruce. No, na tohle jsem trochu moc velký..... ||| co se týče tohoto filmu konkrétně, zápletka je mírně inovována a děj se zamotal do časových paradoxů. Ňouma se vzchopí už někdy ve 3/4 a dá najevo, že o ni jeví zájem. Vyskytují se tu asi 3 konce za sebou -- japonský (úplně čirý, včetně východu slunce, to jsem lezl po zdi), hned po něm zopakování části děje, pak hollywoodský a tak... Film je poměrně vysokorozpočtový, triky dobré. Zdejší supermodelka je opravdu parádní volba, navíc je dokonce schopna hrát. Inu, raději se kouknu na něco takového, než na pokus o psychotickou sondu (Saibogujiman kwenchana), nicméně nic pro náročného diváka to není. (08.01.2012)

Jooooo! Starý dobrý Kwak Jae-young je konečně zpět! Tedy tak, jak ho mám rád. A to znamená, že jsem se musel se zrudlýma očima dlouho vydýchávat, než jsem byl schopen pustit se do psaní komentu... Je zvláštní, že další režisérův výborný kousek vzešel z japonské produkce a z mixu žánrů, jenž jeho ještě čerstvému korejskému filmu My Mighty Princess s nadsázkou zlomil vaz. V Cyborg Girl se Kwak Jae-young vyvaroval výstřelků v podobě příliš praštěných scén a ve víceméně seriózním balení sladil sci-fi, melodrama a komedii. Zní to šíleně? Ano, ale výsledek odfoukne všechny pochyby. Spousta úsměvných nápadů vyvěrajících ze sci-fi linky naroubované na umírněný MSG model, dojemné okamžiky, ve kterých se moc netlačí na pilu, přičemž ke konci dokonce nabývají až osudovosti, na asijský film solidní triky, příjemné herecké obsazení opentlené krásnou Harukou Ayase... Mohl bych se tu rozplývat donekonečna, takže to uzavřu sdělením, že korejský režisér natočil v rámci asijské tvorby - nebojím se těch slov - unikátní film. (22.10.2008)

Tenhle film je zatím ten nejlepší, který jsem z Japonska viděla. Oba herci mi byli moc sympatičtí. A Haruka Ayase byla rozkošná, její roli jsem si opravdu vychutnala. Film je sám o sobě takovým cestováním. Pro někoho možná zmatek, ale já mám změny ráda, takže to beru jako milé zpestření. Cyborg girl je jako paleta různých žánrů, kterou v ruce drží ten správný malíř. (23.12.2012)

Takové krásné hravé kotě je Haruka, ta, když se do něčeho pustí, stojí to za to. Ať se jedná o jídlo, oblečení, svojí obranu a hlavně, když se jedná o toho vykuleně zamilovaného Jira. Zkrátka Japonci a jejich styl, který je malinko jiný než ten náš známý, evropský, ale změna je život.........konec konců je to sci-fi a láska je bláznivá...... (23.08.2016)