Čarodejov učeň

Teresa Palmer je mnou tímto vyhlášena za krásku roku. Jinak ČARODĚJŮV UČEŇ je fajn pohádka, kterou kazí Turteltaubova režie. Jerry by se měl poohlídnout po někom schopnějším. Cage je zase jednou sympatický podivín a Jay Baruchel taky celkem válí. A taky v jakém filmu situaci zachránil mop? Dej mi tu panenku! (30.12.2010)

Nedostalo mě to a tedy nijak výrazně mě to nenadchlo. Ale rozhodně není důvod nad tímto trikovým spektáklem z produkční dílny slovutného Jerry Bruckeheimera lámat kouzelnickou hůl. Jde hlavně o to, v jaké věkové kategorii se nalézáte a čím jste mladší, tak o to lépe přijmete poměrně infantilní děj s ještě infantilnějším Jay Baruchelem v hlavní roli vyvoleného Hlavního Merlinina, jenž jako jediný dokáže zničit mocnou čarodějnici, toužící po vyhlazení všeho živého, uvězněnou po staletí v panence Grimhold. Baruchel mohl být zábavnější a záporák Alfreda Moliny zase o stupínek děsivější. Překvapivě se pak hereckým esem v pověstném rukávu stává dobrotivý čaroděj Balthazar v podání ostříleného Nicolase Cage s dlouhými vlasy, který se své role ze všech účinkujících zhostil nejlépe a s noblesou a dodal jí charisma. Malý prostor dostala Monica Bellucci v roli hodné čarodějky. Pro ni hovoří jasně fakt, že byla půvabná, i když v podstatě neměla co hrát. Když je to film plný čarodějů ovládajících roztodivná kouzla, tak to přímo vybízí, že bude film nabitý invenčními kouzly. Kouzel je sice dost, ale že jsou invenční se dá prohlásit jen o některých z nich. A to se na scénáři podílela hned trojice scenáristů, ale nic extra nevykouzlili. Některá kouzla působí divně (trik s oživením mopů a košťat ), některá jsou nápaditá (změna starého auta na nové za jízdy), ale mně tam pořád, vedle těch průměrných varietních čísel, chyběl nějaký zlatý hřeb večera, a prostě jsem se ho nedočkal. Nehledě na to, že film postrádá jakékoliv osobní kouzlo a nejlepší scény vyplýtvá hned na začátku. Pak se blýskne solidně koncipovaným finále. Na závěr jsem se i jednou zasmál, když Baruchel objal svou filmovou lásku Teresu Palmer. Film se vyplatí vidět kvůli Nicolasi Cageovi, okouzlující Monice Bellucci, vytrvalé snaze nenudit a sypat, pokud možno, originální nápady jako z rukávu. Režisér Jon Turteltaub však opět nedokázal oslnit a pospojovat to v optimální celek. 60% (13.09.2010)

(POZOR: NÁSLEDUJÍCÍ VĚTY MOHOU OBSAHOVAT NĚCO NA ZPŮSOB Edmonton Spoilers): Baltazar byl jedním ze tří učedníků samotného Brumbála, další dva byli Kašpar a Melichar. Když Brumbála přeprala paní Voldemortová, Baltazar ji za trest zavřel (spolu se zběhlým Kašparem, který přestoupil do špatného týmu, i když už bylo dávno po konci přestupního období) do Matrjošky (nezaměňovat s video-kontejnerem) a pak hledal tisíc let toho nejlúzrovatějšího lúzra, který by paní Voldemortovou vydeletoval z hadrdisku. Další hodinu a půl Baltazar přesvědčoval lúzra (který mezitím skoro celou Matrjošku rozflákal), že nejlepší kouzlo je meteleskum bleskum, které se dá naučit cobydup a vypere všechno dočista dočista. Pak nastalo "The Final Countdown", přišlo několik srderyvných a močopudných scének a to nejlepší nakonec: TITULKY! Ve výsledku to byl čistočistý průměr, nic, co by i podprůměrný Hollywoodem odkojený divák neznal už z pohádek bratří Krymů, Heryhopotra nebo z Ordinace v růžové a poněkud přehnojené zahradě. Ale aspoň za snahu dávám tři. (27.09.2014)

Tak na tomhle filmu se mi líbila akorát Teresa Palmer a ke všemu to nijak s filmem nesouvisí... Ten sám byl děs běs ze kterého by i Teslu šlehlo. Marně hledám v hlavě film kde by Cage od Města andělů alespoň trochu hrál. Má nasazený stále stejný obličej a v té hučce Rumcajse měl tedy ránu... že se tam zjevil Molina a Monica, to už byl pro mne vrchol. Opravdu netuším jakým kouzlem je dostali do téhle hrůzy. Jay Barbucha mi byl maximálně nesympatický a říkám rovnou, proti tomuto je Saxána oscarová záležitost jak po stránce herecké, scénáře i triků. Na tohle se pokusím hodně rychle zapomenout a myslím, že mi to nebude stát ani moc práce natož kouzel... Jednu jiskru, víc nevykřešu * (04.04.2020)

Cage je vtipný. Má charisma. Sluší mu to. Každý správný učeň by ho nejprve nenáviděl pro jeho pedantství a pak si ho zamiloval kvůli jeho zásadám. Stejně jako hlavní hrdina. A o to tu jde – do fantaskního příběhu promítnout něco skutečného, co zahýbe emocemi diváka. Nemusí se zrovna brečet, stačí, když upřímně držíte palce oběma klaďasům. I Baruchel je v roli tragického trumbery nečekaně úspěšný. (07.11.2010)