Rango

V jistém momentu vyprávění se ústřední hrdina ocitne ve slepé uličce, neví kudy dál. Iluze, mýtus, který kolem sebe utkal se náhle rozplyne, stejně jako veškeré tužby a motivace, jež ho doposud poháněly kupředu. Bezcílně bloumá vyprahlou pouští, dokud - metaforicky řečeno - "nepřejde na druhou stranu", kde se mu od ikony nejpovolanější dostane vpravdě děsivé (a zároveň povznášející) lekce. Hrdina totiž sezná, že nemůže opustit pevně daný rámec příběhu (který je během filmu dvakrát vykreslen přímo jakoby na imaginární objektiv), jakkoli by si to v onu zoufalou chvíli možná přál. Musí zkrátka neochvějně pokračovat ve své cestě, uzavřít rozehranou partii, protože taková jsou pravidla hry. S touto znalostí se po "campbellovsku" vrací na jeviště dramatu, aby dovedl příběh do zdárného konce, resp. aby byl sám do zdárného konce dotlačen již dávno vyšlapanými stezkami. Vzpoura proti determinaci, proti nepoddajné pavučině utkaného osudu není možná. Film (stejně jako každé jiné vyprávění) má jasně vymezený začátek a konec. Třebaže mnohdy nejsme s to odhadnout, jak přesně skončí, víme, že se tak dříve či později stane, protože má určitou stopáž, tedy časový rámec, ze kterého nemůže vystoupit. Tragédie všech fikčních postav spočívá právě v této nemožnosti pozměnit směřování své existence, neboť ta je pevně v rukou vyšší mocnosti - autora a jeho záměrů. Nepropadejme proto truffautovskému klamu, že film je více než život. Ve srovnání s filmovými hrdiny, kteří se sice mohou stát terčem našeho obdivu či nenávisti, ale nikdy nepocítíme teplo jejich přítomnosti, totiž máme skutečnou možnost volby (samozřejmě do určité míry omezenou okolnostmi, zákony atd.), a do poslední chvíle nevíme, jak a kdy náš příběh příběhů skončí. Kdykoli můžeme ve svém životě způsobit "změnu paradigmatu", vystavět nový, nově vyhovující rámec. (13.03.2011)

Být Pixarem, bál bych se. Velmi bych se bál.Rango je chytrá pocta klasikám, má úžasný humor, skvělé herci v původním znění. Navíc dokonalou animaci opět o něco posouvající hranici. Představuje bez přehánění krok kupředu pro CGI animáky, hlavně co se přístupu týče, kterému přeji úspěch alespoň v tom, že si ho jeho diváci najdou. 90% (20.03.2011)

| Scenár: John Logan | Hudba: Hans Zimmer | Produkcia: Gore Verbinski, Graham King, John B. Carls | Distribúcia: Paramount Pictures | Rozpočet: 135 miliónov $ | Tržby: 242,605,737 $ || Akčná smršť podopretá Zimmerovskou istotou, s obrazovou nápaditosťou a sem tam s emočným podfarbením. Nekompaktnosť celku podkopáva celkový zážitok, no Rango je fenomenálny vtom, že si vňom každý nájde to svoje vďaka svojej rôznorodosti. Samozrejme, aj tý starší. Eastwood rulez! (02.03.2011)

„Skúste stráviť tri dni v konskej zdochline a piť vlastný moč. To chlapa zmení.“ To, že sú hrdinami zvieratá, je v podstate jediná originálna vec v tomto inak veľmi neoriginálnom scenári (zaskočilo ma, keď som sa o ňom v niekoľkých recenziách dozvedel, že je unikátny). Inak vec, ktorá ničím neprekvapí a skôr nudne, než vtipne, glosuje westernovými žáner nezaujímavými odkazmi (Clint Eastwood, hodiny odbíjajúce 12). Vývoj deja neoriginálny, nečakané zvraty nie sú nečakané (útrpne som odratúval minúty, kedy Rango prizná, že nie je kovboj). A aj keď budem možno za hlupáka, trocha mi prekážalo, že nesamozrejmé veci boli brané samozrejme (prečo krtkovia lietajú na netopieroch a ODKIAĽ majú minirotačné guľomety?). Potiaľto 40%. Našťastie čo-to vylepšuje ohlušujúca hudba, dobré akčné scény, vzhľad jednotlivých postavičiek skvelý, detto celá vizuálna stránka snímky. Navyše film nie je úplne detský (sem-tam zakopneme o mŕtvolu) a „vodná zápletka“ mi pripomínala ČÍNSKU ŠTVRŤ s Jackom Nicholsonom (!). Potešili ma tiež dialógy („Prečo by som sa mal báť štrkáča Jakea? Je to môj brat.“ – „Brat? Veď si chameleón a on had.“ – „Naša mama bola spoločenská.“) a spievajúce „vrabce“. Ale raz mi to vidieť stačilo. Bohato. (12.05.2011)

Typický Verbinski. Nápady je to natlakované k prasknutí, během pár minut je to schopné semlít Leoneho, Coppolu i Baye a jen tak si to lehce krkne. Jako westernová besídka je to mnohem funkčnější než jako filmový celek. Rozptyl jednotlivých částí je až surreálně štědrý, takže výsledný dojem je poněkud neposedný. S připočtením českého dabingu to kecavého chameleona stojí pátou hvězdu, což nic nemění na faktu, že se nejspíš jedná o animákový vrchol sezóny. (01.03.2011)