Kráľ Drozdia brada

Český dabing znie možno osviežujúco, no celkom nerozumiem, či to bolo tak nutné predabovávať. Originálne znenie je zrozumitelné, vtedajší herci tak nemumlali ako tí dnešní. V detstve by som tejto rozprávke dal dve hviezdy (nepáčila sa mi), teraz dávam štyri a uznávam - je to pekný film.  A musím hlavne pochváliť herečku, nie preto, že je to stále najkrajšia slovenská princezná, ale preto, ako túto úlohu zahrala. Neviem kde sa potom táto herečka vyparila, ale je to škoda, lebo podľa mňa mala celkom talent. 72,5%. (08.07.2023)

Moje nejoblíbenější slovenská pohádka. A to nejen kvůli krásné princezně, ale pro svoji "inakosť", odlišnost od jiných pohádek. Vlastně to ani není pohádka, ale příběh. Myšlenka hry s komedianty je v našich pohádkách ojedinělá. Líbí se mi hudba, líbí se mi typická slovenská krajina (tipuji Váh, Strečno). Právě jsem viděl na Primě, poslouchat český dabing bylo hrozné - v slovenštině mnohem lepší - hlavně princ/žebrák mluví úplně jiným hlasem! (12.04.2009)

Odlišnost české a německé beletrizované literární i filmové pohádky je zřejmá někdy až křiklavě. Ve slovenském ztvárnění koprodukčního zpracování v rukou režiséra Miloslava Luthera tato skutečnost vynikne o to víc, že značnou část původní slovenské filmové pohádkové tvorby charakterizuje ono "presne to chladno-šedivé vyznenie", o kterém píše Klerik. V této souvislosti se nabízí jiná metoda zpracování sběrů lidové slovesnosti - ať už odborněji zabarvená Erbenova nebo výrazněji beletrizovaná pohádka Boženy Němcové, jedné z nejlíbeznějších českých spisovatelek vůbec. Platí to i pro filmová zpracování. Srovnání, které se v této souvislosti nabízí, je zřejmé. Klasická česká pohádka PYŠNÁ PRINCEZNA režiséra Bořivoje Zemana vyniká jak lépe zpracovaným scénářem, tak nesrovnatelně vyzrálejšími výkony hlavních představitelů Vladimíra Ráže a tehdy opravdu velmi mladé Aleny Vránové; pwčlivý byl i výběr dalších představitelů filmových rolí (Terezie Brzková, Jarmila Kurandová, Miloš Kopecký). Lehce budovatelské nádechy, jimiž se v tomto díle stále hlásí o slovo nejen "budovatelská" padesátá léta, ale i obdobná prvorepubliková tvorba Voskovcova a Werichova (SVĚT PATŘÍ NÁM, HEJ RUP!) po více než půlstoletí příliš nepřekáží. Posoudit, která z obou pohádek je zpracována romantičtěji, je věcí osobního názoru. Ale také náznakem limitů, které si jinak solidní koprodukční zpracování literární předlohy bratří Grimmů nedobrovolně samo uložilo. Mj. i prostorem, který vymezilo nejen Vaculíkovi a opravdu spanilé Tarábkové, ale i ostatním hercům. (20.01.2012)

Nepříliš atraktivní pohádka o napravení toho nejrozmazlenějšího fracka pod sluncem, který ke všemu není ani nijak významně pohledný. Princezničku by mnohem lépe spravilo, kdyby ji v podzámčí znásilnila parta černochů, přičemž by kluci afričtí využili naprosto všechny dostupné otvory. Ty nejbolestivější dokonce opakovaně. Jenže, kde černoušky v této pohádce vzít? Obě zobrazená království byla těžce rasistická a o černouška by zde člověk rozhodně nezavadil. Tak se šlo na nápravu malinko jinak. Nápad s kočovním divadlem byl celkem ok. Vzhledem k tomu, že na pohádky moc nekoukám, tak se v mých očích jevil dosti originálně. Jen mám pocit, že to celé šlo udělat lépe. Herecké obsazení bylo z větší části velmi otravné. Vývoj příběhu nepravděpodobný, nudný a pomalý. Samotný závěr byl poté pořádně odfláknutý. Většinu stopáže jsem trpěl a celkové hodnocení proto vidím relativně přízemně. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka harfuska. (27.12.2016)

Problém je v tom, že znám o hodně lepší pohádky než je tahle. Nenašel jsem v ní nic výjimečného. Lukáše Vaculíka jsem už viděl hrát lépe, ale Adriana Tarábková mně zde sedla líp. Viděl bych to tak nějak na průměr, jsou zde silné momenty, ale možná to chtělo erudovanějšího režiséra než je Miloslav Luther. Takhle tahle milá pohádka tak trochu zapadá a ničím nevybočuje z řady. (17.11.2009)