Vražedná stěna

Už ji vidím, nevěstu. Krásnou, moc krásnou. Trochu vyšší než ty. 3970m, kamenná a ledová. Láska na první pohled. Kdo nezná ten pocit, drápat se ... hodin nahoru pro ten zážitek na vrcholu, kdy se vám naskytne nádherný pohled na okolní hřebeny a vrcholy (pokud vám tedy přeje počasí) nemůže pochopit. Často se setkávám s názory typu (i mezi mými známými) co z toho máš, plahočit se nahoru, strávit tam pár minut a následně absolvovat několikahodinový sestup dolů. Horolezectví (vysokohorská turistika) je droga. Kdo nezažije, nepochopí. Shodou okolností jsem nedavno shlédnul snímek Nanga Parbat o prvovýstupu bratří Messnerů. Zavládlo určité zklamání. V tomto případě panuje téměř 100% spokojenost a to jak s příběhem samotným, ikdyž, (ale o tom až o něco později), tak především s horolezeckými pasážemi (btw neskutečně autentickými). Takhle nějak určitě chtěl (a i měl) vypadat Vilsmaierův snímek. Nordwand je téměř autentickou rekonstrukcí výstupu z r. 1936 na severní stěnu Eigeru Nordwand (výstižně překřtěný na Mordwand) rakousko-německé čtveřice, který skončil naprostou tragédií. Philipp Stölzl má bezesporu cit pro gradaci napětí. Člověk má chvílemi pocit, že sám mrzne ve sněhové bouři a tráví noc v převisu v 3000m. Slova chváli tak letí I ke kameramanovi a pochvalu jistě zaslouží I technické (dobové) vybavení horolezců. Jedinou kaňkou (bránící mi se vytasit s plným hodnocením) je ta romantická linka. Ani ne tak samotná skutečnost, že se ji tam tvůrci rozhodli zařadit, jako spíše její provedení. Když už se něco ohání textem: podle skutečné události, to si opravdu tvůrci nemohli odpustit závěrečnou scénu, kdy se Johanna Wokalek vydává do sněhové bouře za Tonim a tváří v tvář s ním čelí jeho ( jejich) posledním chvilkám. Skutečnost je taková, že Toni Kurtz opravdu zemřel “ pár metrů” od své záchrany, nicméně tím kdo ho v posledních okamžicích povzbuzoval byli horští vůdci. Je to ale opravdu pouze malá piha na kráse. p.s to uživ verbal – musíš si uvědomit, že každý nemůže být takový krasavec a švihák lázeňský jako ty. Já byl spokojený. Představa Megan Fox v bikinách zachraňující Toniho Kurtze je (možná) lákavá, ale patří do jiného typu snímku. Ikdyž možná při pohledu na ní by Tonimu roztál(y) úd(y), nadlehčil lano a protáhl ho okem karabiny. Teď vážně, snímek Nordwand je vskutku působivým adrenalinovým zážitkem (troufám si tvrdit) nejen pro horlozecké nadšence a v mých očích se řadí do těsného závěsu za Macdonaldův Touching the void. 85% p.p.s. pokud se chcete dozvědět vice o historii této stěny, doporučil bych knihu Heinricha Harrera: Bílý pavouk (14.03.2011)

Človek príde o posledné zbytky zdravých nervov a takmer umrzne, ale stojí to za to. Každopádne by možno niekedy bolo priateľnejšie, keby pohyby v najnapínavejších okamžikoch boli nasnímané aspoň v reálnom, resp. pre diváka nie tak rozvlečenom čase, alebo možno aj nie. Ja som si na tom doslova uletel. (17.01.2011)

Je dobré že se horolezecké filmy stále točí, tento určitě patří k tomu lepšímu. Je založený na té skutečné události při zdolání nebezpečné stěny Eigeru roku 1936. Natočený je reálněji, působí uvěřitelně, napětí se tu také najde, politický tlak na horolezce je tu cítit, akorát jsem měl bohužel problém mít strach o horolezce, neboť mi přišli nedostatečně vykreslený. Takže slušně odvedená práce ale stále chybí jedna ze základních složek. (15.03.2010)

Klasické horolezecké drama, tentokrát okořeněné o punc skutečné události a zasazení do meziválečného Německa / Švýcarska. Pro začátek zmíním fakt, že na mě Nordwand nezapůsobil tak, jako třeba Pád do ticha, nicméně po poslední půlhodině stopáže jsem nevěřícně zíral na obrazovku a oči z ní spustil až po posledním řádku titulků. Úvod je snad u všech horolezeckých filmů stejný (až snad na Cliffhanger) - seznámení se s postavami, čekání před výstupem, začátek výstupu, první menší trable (kterým se nepřikládá velká důležitost), bezstarostné pokračování výstupu, velké trable (ukazující, že menší trable nebyly zase tak malé), vyvrcholení a šťastný nebo nešťastný konec (většinou zakončen doslovem). Nordwand není výjimkou, a tak mu náleží čtyři hvězdy. (01.09.2010)

Drama, při jehož sledování mi nebylo zrovna fyzicky dobře po těle...nevěděla jsem, jak to dopadne a o to byl zážitek intenzivnější. Romantická linka mi ani moc nevadila, taktéž mě zaujal příběh z opačné strany - luxusní hotel a v něm hosti a novináři čekající na senzaci. Až si příště v hale polezu mojí oblíbenou trasu 4B, tiše si vzpomenu na všechny horolezecké blázny, kteří šli za svým snem až do konce. (06.08.2011)