Irčan

„JEDEN NÁŠ PŘÍTEL MÁ TROCHU TRABLE. KDO? JIMMY HOFFA. POTŘEBUJE NĚKOHO, KOMU MŮŽE VĚŘIT…“ /// Film má to tempo a švih! Vyprávění plný flashbacků, který navazují na další flashbacky je parádní a svým způsobem vtipný. Hodně k ději řeknou dobový autentické zprávy, které vypovídají o lidech, se kterými nás Frank seznamuje, ale také o historických událostech, na kterých se nějakým způsobem podíleli jeho šéfové - volba a vražda Kennedyho, Zátoka sviní… Ozdobou snímku je obsazení, který má ovšem logiku. Když totiž do hlavní role obsadíte Roberta De Nira, kterej nesleze z obrazu – jakým způsobem získáte pozornost pro další, stejně důležitou postavu? Obsadíte Al Pacina! Perfektní je, že se k návratu z filmového důchodu nechal ukecat Joe Pesci a střihl si (pro něj) v mafiánském filmu naprosto odlišnou roli bosse. Velká část rozpočtu padla na zvláštní efekty. Tady se totiž hodně omlazovalo. Třeba 80ti letej Al Pacino hraje 40ti letého Hoffu a podobně jsou na tom i ostatní herci. Filmu sluší i rating „R“. Sice se tady občas objeví rozstřelená hlava, ale spíš jde o to, že se tady mluví drsně. Loni to Netflix snímkem ROMA dotáhl na tři Oskary. Mám dojem, že letos tahle téměř dokonalá ukázka, jakým způsobem odvyprávět příběh, bude mít podobný ambice. Více jsem se rozepsal ZDE. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Irčan aneb Tak vy malujete kvartýry“, kterou v roce 2004 napsal Charles Brandt, neznám. 2.) Niro, Pacino, Scorsese. 3.) Miluju malování kvartýrů po mafiánsku. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (03.12.2019)

Tak nějak přesně to, co každej čekal a chtěl vidět. Líbila se mi závěrečná část, kde už byli všichni mega starý, pro svojí dobu, irelevantní pinďouři. Herecky furt super od všech, ale ani omlazení ksichtů není samospásné a De Niro už se tam pere jako dědek. A to všichni víme jaká to za mlada byla mašina. (30.11.2019)

Novodobá klasika? Spíš you-wish gesto mistrovsky načasované na dobu, kdy Scorsese rozvířil totálně anachronickou debatu o vysokém a nízkém. Sám film staví na užívání technologií, které do velké míry prorazil Disney (Tron 2) a Marvel a na robustním půdorysu Zailianova scénáře, který opět opulentně okecává, ale málo pracuje s hloubkou postav. De Nirův Sheeran je tak statická a jen zvolna se posouvající krutá hora CGI masa a jeho pikareskní pouť dějinami americké odborářsko-mafiánské soulože se tak trochu stařecky vleče. Třicetiletí se hýbou jako osmdesátiletí a v něčem to přesně vystihuje podstatu Scorseseho díla, téhle zavalité, zkornatělé profesury, která sice nepostrádá eleganci a zábavné segmenty, ale jako celek funguje spíš jako cinefilní fetiš a obelisk uctívající minulost. Zároveň ale velice dobře zapadá do portfolia Netflixu, kde se absence přísné dramaturgie zaměňuje s robustní tvůrčí vizí. Martin je příliš dobrý režisér na to, aby natočil rozklížený film, ale podnětný je jeho Irčan asi jako De Nirův ksicht, když v mizerné nezáměrné parafrázi Call Of Duty pálí olovo do německých zajatců. Pro mě na tenké hraně cringe. (07.12.2019)

Nevtáhnul. Bohužel. Výpověď nájemného vraha ve službách americko-italské mafie, kterému se stalo osudným zavraždění šéfa amerického odborového svazu řidičů nákladní dopravy. Bez větších vzruchů, nápadů, šťávy i energie. A skvostné omlazující technologie na tom nic nezmění. Gigantické množství dialogů, které řeší, co už mnohokrát předtím. Nostalgické ohlédnutí za dobou minulou má své nesporné kvality, sešlo se v něm po herecké stránce téměř to nejlepší, co mohlo (vedle velikánů Pacina a De Nira mě moc potěšil návrat legendárního Joea Pesciho), ale přeci jen je to obří několikachodové menu servírované na luxusním porcelánu (kamera, střih, zvuk, výprava – všechno šlape), ovšem s malým množstvím skutečně dochucených soust. Někdo si pošmákne, mně to drhlo v krku. (16.12.2019)

Příběhově klasický, produkčně inovativní, vizuálně lehce kontroverzní. Pořád na první pohled poznáte, že je to starý dobrý Scorsese, ale už to nemá tu šťávu a vitalitu devadesátkových frajerů. Koukat 4 hodiny na digitálního De Nira se pochopitelně bez problémů dá i tak, ale obávám se, že jen jednou. (01.12.2019)