Signum laudis

,,Máš mě rád?" – ,,Podle rozkazu, pane hejtman." Na tomhle vynikajícím válečném dramatu mě pokaždé fascinuje kromě jiného ta skrytá ironie až sarkasmus. Alespoň na mne působí Signum laudis místy jako tragikomedie, zejména přes postavu pijanského hejtmana Bruna v podání Josefa Bláhy (naprostý vrchol jeho herectví). Třeba jeho drsná rozmluva s kaprálem Hoferikem (rovněž vynikající Vlado Müller) ve vyhořelých troskách a s notorickým popíjením kořalky budí ve mne hrůzu i pocit komičnosti zároveň. Ale asi takový byl záměr, protože celý snímek nepředstavuje v souvislostí s tématem 1. světové války žádný "hraný dokument", ale poukazuje na stupňující se absruditu a nesmyslnost uprostřed armády na čele s absurdně poctivým kaprálem. Ten plní s pýchou na ocenění páně císaře (Signum Laudis = znamení chvály) každý rozkaz, včetně ztrát na důležitém válečním "majetku" (vojáci, koně). Ve chvíli brutální scény s rozmlácení koní docela hnusné, jinak tomuto skvěle propracovanému snímku nelze nic vytknout, protože zapůsobí jak drsnými bojovými scénami, tak luxusním herectví většiny protagonistů (dále např. Ladislav Frej, Radovan Lukavský), stylově laděnou výpravou, kamerou, hudbou Zdeňka Lišky i občasnými nadsázky v drsném příběhu. 95% (25.02.2017)

Znepokojivě dobré drama, ale řekl bych, že trochu zapomenuté a opomíjené. Vidíme zde vojenské vypatlané hovado, které si ale ve své naivitě opravdu myslí, že jeho konání je dobré. A má i svou kladnou stránku, teda koňskou spíš. Není divu, že generalita ho odmění významným řádem a zároveň není divu, že jeho jednotka ho k smrti nesnáší. To vše je zpracováno s minimalistickou, ale ucházející atmosférou 1. světové války. Na český film, který vznikl v době tvrdého komunismu, tu najdeme obstojné akční scény s výbuchy, střelbou, vojenskou technikou a zdevastovanou krajinou. Samozřejmě z dnešního pohledu nic moc, ale ten příběh je nadčasovej. A herecké výkony paráda. Doslova jsem si užíval tu jízdu všech zúčastněných, ale úplně nejvíc mě dostal Josef Bláha, kterej se mi snad v žádné jiné roli nikdy nelíbil. Ale tady, ten jeho sprostej ožrala, kterej se s ničím nesere, to byla paráda. "Na co si to tu hrajem? Sám dobře víte, že válka je prosraná." Akorát ta hudba mi kolikrát připadala jak z nějaké komedie typu Černí baroni. (29.09.2020)

Absurdita války a zkurvenost lidské povahy v celé své odpornosti aneb 1. světová válka rovnou z první linie, kde zákopové peklo není nic ve srovnání s psychickými pochody oficírské elity, atrofující to pýchy rakousko-uherského mocnářství v předvečer jeho zániku. Prvotřídní herci, zajímavá hudba a důkaz, že k natočení silného filmu monstrózní rozpočet nepotřebujete. A Müllerův Hoferik? Smutný hrdina a zároveň prvotřídní hovado. 4 a půl* (15.03.2014)

Doteraz som plný počet hviezdičiek priznal iba 23 česky alebo slovensky hovoreným filmom. Signum laudis bol jedným z nich. Pri opakovanom zhliadnutí som už nemohol prehliadnuť drobné nedostatky na inak vynikajúcom diele. Podobnosť s Kubrickovými Cestami slávy mi už pripadla vzdialenejšia. Vlado Müller bol vo filme neprekonateľný a viacvrstevný. Liškova hudba, ktorú mám rád, mi tentokrát nepripadala vhodná k námetu a ladeniu filmu. (13.11.2010)

Vlado Muller v ničom nezaostáva za Klausom Mariom Brandauerom v podobne ladenom Kapitánovi Riedlovi, uznanlivo musel hlavou pokyvovať aj tvorca Paths of glory, Stanley Kubrick (ak by film videl, čo pochybujem), nad vyváženosťou všetkých filmových zložiek antimilitaristického filmu zpoza "opony". Mňa najviac Signum laudis okrem nepredvídateľného deja (najlepšie vopred nič nevedieť) a zobrazeného násilia dostal svojim cynizmom. Hláškami, ktoré nie sú ani tak fórikmi, ako skvele pasujúcimi mrazivými bonmotmi jednotlivých postavičiek. Kedykoľvek otvorí hubu napríklad Zedníček a dáte si to do kontextu deja, začnete chápať Hollého perspektívu zobrazovaných udalostí a charakterov. "Veď on nie je predsa žiaden vodca! V danom momente je ten najlepší..." O dvadsať sekúnd divák pochopí... (24.03.2013)