Nevinné
Les Innocentes
Niewinne
The Innocents
The Innocents
The Innocents
Réžia:
Anne FontaineKamera:
Caroline ChampetierHudba:
Grégoire HetzelHrajú:
Lou de Laâge, Agata Buzek, Agata Kulesza, Vincent Macaigne, Joanna Kulig, Eliza Rycembel, Katarzyna Dąbrowska, Anna Próchniak, Helena Sujecka, Pascal Elso (viac)Obsahy(1)
December 1945, ženský benediktínsky kláštor v Poľsku. Jedna z mníšok hľadá pomoc u lekárov z francúzskej misie Červeného kríža. Mladá stážistka Mathilde Beaulieu sa rozhodne porušiť pravidlá a začne benediktínky pravidelne navštevovať. Čoskoro zistí, že mnoho sestier je po opakovanom znásilnení ruskými vojakmi tehotných, iné majú príznaky pohlavných chorôb. Konvent je tak postavený do ťažkej situácie: má prijať zodpovednosť materstva alebo opustiť deti počaté z hriechu? (Film Europe)
(viac)Recenzie (80)
Tento film je v božích rukou. ()
Že Ivan příliš nerozlišoval mezi osvobozovaným a dobývaným územím, to se dávno ví, ale nemyslím si, že Agnus Dei je primárně o tom. Já tenhle příběh vnímám jako střet toho, čím by mělo být křesťanství s tím, co by křesťanstvím rozhodně být nemělo. Okolnosti, které k této konfrontaci vedou, beru spíš jenom jako hodně zdařilou, ale pořád jenom kulisu. Atmosféra na jedničku, herecky filmu vládne castingová pecka v podobě dua Agata Buzek-Lou de Laâge a tak jediná výtka míří ke stopáži. O dvacet minut méně a hodnotil bych asi maximálně. 85% ()
Film nám popisuje málo známu kapitolu z konca 2. svetovej vojny, a bol zrekonštruovaný podľa zápiskov v denníku francúzskej lekárky Madeleine Pauliacovej. Táto lekárka od apríla 1945 pôsobila na oslobodenom území v Poľsku a Sovietskom zväze ako dobrovoľníčka Francúzskeho červeného kríža. V decembri 1945 vojaci Červenej armády znásilnili 15 rehoľných sestier a zabili ich, zostávajúcich 10 bolo opakovane znásilňované, niektoré 40x až 50x a päť z nich otehotnelo. Táto lekárka im pomáhala v naprostom utajení pri pôrodoch. Na Poľsku si počas vojny vybili zlosť Nemci, Rusi ale aj Francúzi, smutné na tom bolo to, že sa to týkalo aj mníšok. Takéto veci si treba pripomínať. Týchto vojakov oslabovala túžba po pomste, vo vojne prišli o priateľov, manželky, deti a po Nemcoch im ostali v ich vlasti iba spálené dediny a množstvo hromadných hrobov. Faktom bolo aj to, že útoky na civilistov sa rozmohli ďaleko skôr ešte pred príchodom Červenej armády do Poľska a Nemecka. Samozrejme aj nacisti znásilňovali ženy na dobytých územiach, včetne Rusiek a umiestňovali zajaté ženy do nevestincov. Ale vojaci Červenej armády na obsadenom území sa mnohokrát chovali ako nepríčetní a ich obeťami sa stávali ženy každého veku, ktoré boli často hromadne znásilňované a potom aj zavraždené. Po vojne sa to zamlčovalo, len v samotnom Berlíne spojenci znásilnili okolo 100 tisíc žien a na celom území Nemecka okolo 2 miliónov.Skutočný rozsah znásilňovania sa tak skoro nedozvieme, nakoľko archívy sovietskych vojenských tribunálov, sú stále neprístupné.Ruský parlament nedávno schválil zákon, podľa ktorého hrozí pokuta a 5 rokov väzenia každému, kto by hanobil povesť Ruska za 2. svetovej vojny. ()
Nevím, komu patří větší odsouzení. Zda sovětským (nikoli ruským, nejhorší zvěrstva páchali vojáci z asijských republik) vojákům nebo matce představené alias symbolu církve. Nebo tehdejší společnosti, která také vyžadovala od řádových sester a mnichů celibát. Protože celibát představuje absolutní odevzdání, tedy podlehnutí církevní i světské moci. Myslím si, že konec byl velmi idealizovaný a dlouho tato idylka netrvala, bohužel. Jinak jde o dobrý film, citlivě zrežírovaný i zahraný. Ponurost, bezútěšnost klášterního prostředí ještě zpestřené tragickou událostí, která se zde před několika měsíci stala. Slepá víra na jedné straně a pochybnosti na straně řádových sester. Chce tohle všechno opravdu Bůh? ()
Válka je svinstvo a snímek "Agnus dei" nám ukazuje, jak to vlastně bylo v některých oblastech s tím osvobozováním. Vojáci holt dlouho neměli ženskou, jeptišky byly počestné, tak do toho šly. Válka je sice svinstvo, ale to největší svinstvo dělají lidé. Rozdíl mezi osvoboditelem a tyranem se velmi snadno smazává. ()
Silné téma a výborně se hodící pomalu plynoucí tempo do prostoru kláštera. Bohužel mi zde chybělo nějaké hlubší vykreslení postav, anebo byli nějaké postavy vykreslovány až příliš (doktor). ()
Kontrast racionality života a božej prozreteľnosti. Ťažko sužované osudy osôb onej doby, nad ktorými som sa nikdy nezamýšľal. Život nepíše jednoduché príbehy. 3/4* ()
Dobré drama s dobrými dialogy, morálně závažné. Pro českou kotlinu ale nevhodný film. Místní pohané si to přefiltrují po svém a zase z toho vyjde špatně hlavně církev. ()
Hodně silné téma, které má potenciál na silný příběh. Fontaine si s ním poradila se ctí, přesto to občas trochu dře. Celý film asi nejvíc zabíjí jeho monotónnost, chybí mu zásadní dějový oblouk, protože po pár minutách se točí pouze kolem rození jednotlivých jeptišek, které je víceméně pořád stejné. Moc tomu nepomáhá ani extrémně pomalé tempo, které by někdy potřebovalo malinko zrychlit. Také ústřední konflikt mezi mladou sestřičkou a abatyší kláštera není úplně vytěžen a překvapivě dost vyšumí. Chápu, že Fontaine chtěla historii zachytit asi věrně, nicméně v rámci atraktivity a zajímavosti možná mohlo dojít ke střetu některé z jeptišek s abatyší (nebo ostatními jeptiškami). Každopádně tu ale nechybí potřebná atmosféra izolovaného světa kláštera, nejistoty končící války a také určitého strachu z nevyzpytatelného chování všech vojáků. Prvotřídní jsou též herecké výkony, mezi nimiž vyniká Lou de Laage, která je výborně civilní a v tom nejlepším slova smyslu nenápadná, i ostatní představitelky jeptišek jsou ale fantastické. Mezi všemožnými povrchními hollywoodskými kousky je Agnus Dei příjemným evropským osvěžením, které reflektuje bolestivou problematiku, jen je škoda, že autorka nešla trochu víc na dřeň a nevyčerpala úplný potenciál. 70 % ()
MEGASPOILER!! 1. Hlboko si vážim všetkých, čo žijú zasvätene a mrzí ma, keď vidím, že opúšťajú, či už zo subjektívnych alebo objektívnych dôvodov, regulu alebo rovno kláštor. 2. Vadí mi, keď je ubližované zasväteným osobám. 3. Vadí mi idea, že človek je užitočnejší v civile ako v kláštore a to nám tento film kladie ako kľúčovú otázku (komunistka Matilda by mníškam nepomohla, ak by sama bola mníškou, lebo by nevyštudovala medicínu). Žiadna abatyša by sa takto nezachovala a pokiaľ predsa áno, musela by byť suspendovaná spolusestrami z funkcie, pretože tak hovorí kánonické právo. Zaujímalo by ma, koľko z filmu bola čistá pravda a čo upravili kvôli scenáru. Z kontemplatívneho kláštora sa nestane z noci do rána detský domov. Nie bez toho, aby sa niekto pýtal a pátral, prečo sa tak stalo. Tento film bol evidentne natočený, aby diváka prešvedčil o relatívnosti života. ()
Těžké doby mají své tiché hrdiny, ať je to francouzská zdravotnice Mathilda nebo polská sestra Marie... Hluboký příběh natočený podle skutečných událostí. ()
Námetovo veľmi silné, ale po dejovej stránke to až taká sláva nebola. Naši "hrdinskí" osloboditelia sa k obyvateľom často zachovali ako k nejakému odpadu, ku ktorému si môžu dovoliť všetko. Úbožiaci čo si takéto niečo dovolili! Odkrývanie tejto často tabuizovanej témy bolo však to najlepšie z tohto filmu, a samozrejme ešte postava Mathilde (v prevedení sympatickej Lou de Laâge), ktorá takto nezištne chodia pomáhať. Ale inak vývoj deju dosť slabučký, a ten záver z môjho pohľadu dosť nereálny. Takže tak, 3*. ()
Bál jsem se, že bude příběh zaměřen čistě jen na pomoc Mathildy, ale dostal jsem plnohodnotný, mrazivý a drsný zážitek. Film zvedá skutečnost, že takto to nějak mohlo být. Také se zvyšuje úroveň filmu skvělými hereckými výkony. Dal bych i čtvrtou hvězdu, kdyby nebylo konce, který mě sice potěšil, ale nejsem si úplně jist, zda by to takto dopadlo ve skutečnosti - ale možná ano, což by bylo moc fajn, žel svět je krutý... ()
Na temu druhej svetovej vojny som videl uz 100 -ky filmov, vela z nich bolo len priemer, a dost bolo podpriemeru. Kvalitna tema ako Druha Svetova vojna este automaticky neznamena kvalitny film. Reziserka Fontaine uz stihla nabrat skusenosti - Adoration 2013 a Gemma Bovery 2014. Tuna ukazala, ze je schopna natocit kvalitny film. Zensky krestansky klastor v Polsku a jeho osadenstvo sa musi vysporiadat s RuSSkymi hajzlami, ktori znasilnovali. K tomu znasilnovaniu sa trochu rozpisem. Este za bojov a dymu z trosiek Druhej Svetovej vojny bolo znasilnovanie extremne brutalne a tvrde. Hrozu neprinasal prvy sled vojsk Cervenej Armady, ale az jednotky, ktore postupovali za nou. Poniektori Ruski vojaci /bolo ich malo, no i taki sa nasli/ si splnili ludsku povinnost a varovali zenske obyvatelstvo vetami typu "Mongoli prichadzaju, velmi zli ludia, berte veci a utekajte co najrychlejsie". Evidentne si ten zensky krestansky klastor myslel, ze mury klastora ich ochrania .. hm, neochranili pred atrocitami. Znasilnovalo sa verejne, pred ocami vsetkych, pred abatisou znasilnili rad radom vsetky mnisky a potom i abatisu - matky znasilnili pred ocami ich dcer a naopak ... odhaduje sa, ze po skonceni Druhe svetovej bolo znasilnenych 2 miliony nemeckych zien. Mnohe si niesli celozivotne traumy, fyzicke bolesti a mnoho zien sa uz nikdy nevydalo. Bolo sympaticke, ze reziserka nezobrazila tieto atrocity, skor sa zamerala na to, ci prijat tie deti alebo opustit ich ako nasledok hriechu : 85 % ()
Čekal jsem příběh o velkém morálním dilematu, kdy se budou zvažovat všechny možné aspekty. Je škoda, že to zvažování nebylo, neboť téma je pro to dobře zvolené. Zůstalo poměrně u schematického filmu, kdy jedinou trochu zápletkou je konání matky představené. Navíc se film docela táhne, nejspíš by mu prospěla kratší stopáž a nic by se tím nezkazilo. ()
Nevěrohodně natočené a ta nesmyslnost s matkou představenou..ach jo.. ()
Nadmíru drsný příběh odehrávající se během druhé světové války za zdmi jednoho benediktinského kláštera v Polsku. Znásilnění může být pro mnohé ženy i doživotním traumatem, co ovšem prožívala řeholnice po takovém brutálním aktu, to si zřejmě většina z nás bezvěrců vůbec nedokáže představit. Další neméně významný problém nastal v poválečném období. Jak asi přijímala společnost tyto zhrzené ženy, které navíc přišly do jiného stavu? Rozhodně se nejednalo o procházku růžovým sadem... Když už se některé benediktinky víceméně dokázaly srovnat se svým osudem, tak jim v tomto filmu až nelidsky zatápěla matka představená tím, že jejich děti záhy po porodu v podstatě obětovala Bohu. Jde zcela jistě o silné téma, v Agnus dei po všech stránkách výborně zpracované, které vyvolává spoustu otázek, jež se dotýkají naší temné minulosti. ()
silný dramatický príbeh o osude reholníčok jedneho kláštora , v ktorom láska k bližnému svojmu a materská láska napokon zvíťazí nad tuposťou a chladom ortodoxnosti. Agnus Dei, qui tollis peccata mundi, miserere nobis .... (dona nobis pacem) . ()
Šokující, dramatické nebo zajímavé historické skutečnosti nemusí nutně poskytnout materiál pro výborný film. Přílišné lpění na dostupných informacích může vytvořit sice dojemné a citlivé drama, bohužel taky trochu suché a nudné. ()
Motivicky čistý, komorný príbeh nadýchaný pokorou v kontrastnom prostredí “nevinnosti”. Čímsi mi pripomenul Portrét ženy v plameňoch... ()
Súvisiace novinky
Kino na hranici/na Granicy 2016
Těšínská mezinárodní filmová přehlídka Kino na hranici, která se každoročně koná na přelomu dubna a května v Českém Těšíně a polském Těšíně, je zdrojem podnětů ve filmové komunitě zemí Visegrádské… (viac)