Réžia:
Niels Arden OplevKamera:
Eric KressHudba:
Jacob GrothHrajú:
Michael Nyqvist, Noomi Rapace, Lena Endre, Sven-Bertil Taube, Peter Haber, Peter Andersson, Marika Lagercrantz, Ingvar Hirdwall, Björn Granath, Ewa Fröling (viac)Obsahy(2)
Před čtyřiceti lety zmizela Harriet Vangerová z rodinného setkání konaného na ostrově, který vlastnil a obýval mocný klan Vangerů. Přestože nebylo Harrietino tělo nikdy nalezeno, je její strýc přesvědčen, že šlo o vraždu, jejímž pachatelem je někdo z jeho rodiny. Rodiny, jejíž členové jsou mezi sebou sice spjati pevnými pouty, ale která je jinak zcela nefunkční. K vyšetření tohoto případu si proto najme investigativního novináře Mikaela Blomkvista (Michael Nyqvist), kterému pomáhá drsná potetovaná počítačová hackerka Lisbeth Salanderová (Noomi Rapace). Lisbeth Salanderová je mladá žena jako vystřižená z Tarantinových filmů, s tajemnou minulostí, za kterou se mstí a která z ní učinila skutečného outsidera. Je hackerkou světového formátu - s naprostou samozřejmostí se pohybuje ve virtuálním světe, kde je schopná získat jakoukoliv informaci, kterou chce. Kromě toho je neobyčejně inteligentní a má skvělou fotografickou paměť. Jakmile Blomkvist a Salanderová zasadí Harrietino zmizení do rámce četných podivných vražd, které se staly téměř před čtyřiceti lety, začíná se rozplétat temná a děsivá rodinná historie… (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (4)
Recenzie (1 152)
150 minút čakania na hrdinkin úsmev. Oplatí sa, v úplne poslednom zábere príde a je to väčšie zadosťučinenie ako odhalenie vraha. Tvorcovia vedeli, že dobrá detektívka potrebuje okrem zaujímavého a poriadne zamotaného prípadu aj výrazné postavy samotných vyšetrovateľov. To prvé sa celkom nepodarilo - vrah je odhadnuteľný už v okamihu, keď sa prvýkrát objaví na plátne (našťastie pátranie po tom, čo sa vtedy pred rokmi presne stalo, je stále zaujímavé). Osobná rovina je omnoho lepšia a hoci ani ona nejde dostatočne do hĺbky, v kombinácii s kriminálnou líniou nám to nakoniec dáva jednoznačne nadpriemerný žánrový kúsok. Viem si to predstaviť zrežírované aj svižnejšie, ale typicky severské pomalé tempo dodáva filmu tú správnu atmosféru a nuda rozhodne nehrozí. Americký remake považujem za obzvlášť zbytočný - už teraz je vlastne zodiacovsky-fincherovské. P. S.: Ak je kniha naozaj stokrát lepšia, tak musí ísť o fantastické čítanie. ()
Nejak jsem nezjistoval, o co tu jde, proste jsem mel chut na kvalitni kriminalku a tu jsem taky dostal. Uvod je sice lehce rozvleklej, ale kdyz clovek precka nakejch 15 minut, tak se to rozjede. Tohle se da oznacit za temnou detektivku, protoze hlavni hrdinove postupne zjistujou dalsi a dalsi stopy a dostavaj se k zaverecnymu odhaleni. A je fajn, ze film neni moc predvidatelnej a dalsi stopa vam dojde zhruba v momente, kdy dojde hrdinum. Krome kvalitniho a dobre napsanyho pribehu tu je taky skvela syrova kamera, takze to je ve vysledku skvele atmosfericka zalezitost, napinava az do konce. Co se tyce hercu, ty hrajou perfektne, jen ta Rapace je fakt dost hnusna. Ani mi neprislo, ze ma film pres dve hodiny a klidne bych si jeste chvily dal. Jasnejch 5*. ()
Vzhledem k tomu, že knihu považuju za jednu z těch kulturních ohavností, jejichž nepochopitelná obliba mě nutí klást si otázku, zda mají všichni kolem mě v hlavách nasráno, je malým zázrakem, že jsem první švédskou adaptaci schopná vnímat jako více méně normální (rozuměj severskou, a tudíž úchylnou a zneklidňující) detektivku. Fundamentální neumětelství předlohy bylo nahrazeno poměrně slušným řemeslem, postavy již nejsou pouhé karikatury, původní banální progresivní naivismus skrytý do hávu moudré apolitické objektivnosti zůstal jen v podobě nevyholených podpaží, klasického „křesťani a pravičáci jsou nácci“ a záhadné skutečnosti, že každý druhý chlap je buď nácek, vrah, nebo násilník. Příběh byl zlogičtěn (jeden příklad za všechny: zatímco v knize měli Harriet s Blomkvistem společnou minulost jen proto, že starý Vanger je bezskrupulózní kapitalista, který se ve volném čase rád baví manipulováním untrmenšů, ve filmu je to hlavní důvod Blomkvistovy posedlosti případem), a hlavně a především mi už nikdo zapáleně nekáže o tom, jaké jsou ženy týrané světice a muži ze své podstaty kastracehodná prasata. PS: O IT toho vím… no, celkem hovno, ale přece jen si jsem docela jistá, že není možné, aby Trinitin ošklivý mladší bráška prováděl hackování pomocí příkazového řádku a zadání „hacknout počítač Mikaela Blomkvista“. ()
Knihu mám rozečtenou, film byl první... ač se v komplexnosti nemůže a nechce vyrovnat Larssonovu molochu, atmosférou a zpracováním patří do první ligy. Oplev je vynikající stylař, který sice točí polopaticky, ale s citem pro logiku i tempo. Velmi, ale opravdu velmi se mi líbí, jak scénář chytře posunul Mikaela od sebevědomého svůdníka k uzavřenému podivínovi – duet Rapace / Nyqvist je díky tomu pro účely filmu naprosto excelentní. Apropos, Noomi je neobyčejně charismatická a Lisbeth trefila dokonale. Prostě vše, co filmu chybí "knižního", má velmi kvalitní filmový ekvivalent. Výsledkem je nakažlivá a chytlavá detektivka... sice postrádá onen sociálně kritický rozměr předlohy, ale ve svém žánru se pohybuje zcela suverénně. Pro Finchera strašně těžká výzva... ()
Asi takhle: Mám ráda švédské kriminálky, protože už jen ono chladné prostředí dokáže krásně vykreslit ponurou, nejasnou atmosféru. A ještě radši mám kriminálky, které jsou vlastně více o hlavních hrdinech (vyšetřovatelích) než případu samotném. A Män som hatar kvinnor oba tyto požadavky splňuje dokonale. Příběh se možná odvíjí pomalu, zvláště jste-li navyklí, že v podobné stopáži hollywoodští detektivové dotáhnou ke konci průměrně 3 - 4 případy, ale mně tenhle poklidný, strohý děj seděl, vlastně mě až místy mrzelo, když došlo k nějaké té honičce a dlouhému rozebírání, proč kdo co vlastně (ne)udělal. Knihu jsem nečetla (a jak se znám, asi si ji v nejbližší době ani nepřečtu), ale film si mě pomalu omotal kolem cívky a zdá se, že mě v nejbližší době nepustí. Chci vidět další dva díly trilogie a upřímně se obávám, co z toho za dva roky vytvoří Fincher s Danielem Craigem. Švédské příběhy by měly být ponechány ke zpracování Švédům. I když třeba takový Wallander z produkce BBC s Kennethem Branaghem v hlavní roli je důkazem, že se někdy i cizinci severského filmu zhostí výborně. ()
Galéria (76)
Zaujímavosti (24)
- Náklady na výrobu byly v přepočtu zhruba 13 milionů amerických dolarů. (NIRO)
- Noomi Rapace (Lisbeth Salander) si v rámci přípravy na roli udělala řidičský průkaz na motocykl. (Hal_Moore)
- Lisbethinu (Noomi Rapace) matku hraje hereččina skutečná matka Nina Norén. (Hal_Moore)
Reklama