Muži, ktorí nenávidia ženy

Vzhledem k tomu, že knihu považuju za jednu z těch kulturních ohavností, jejichž nepochopitelná obliba mě nutí klást si otázku, zda mají všichni kolem mě v hlavách nasráno, je malým zázrakem, že jsem první švédskou adaptaci schopná vnímat jako více méně normální (rozuměj severskou, a tudíž úchylnou a zneklidňující) detektivku. Fundamentální neumětelství předlohy bylo nahrazeno poměrně slušným řemeslem, postavy již nejsou pouhé karikatury, původní banální progresivní naivismus skrytý do hávu moudré apolitické objektivnosti zůstal jen v podobě nevyholených podpaží, klasického „křesťani a pravičáci jsou nácci“ a záhadné skutečnosti, že každý druhý chlap je buď nácek, vrah, nebo násilník. Příběh byl zlogičtěn (jeden příklad za všechny: zatímco v knize měli Harriet s Blomkvistem společnou minulost jen proto, že starý Vanger je bezskrupulózní kapitalista, který se ve volném čase rád baví manipulováním untrmenšů, ve filmu je to hlavní důvod Blomkvistovy posedlosti případem), a hlavně a především mi už nikdo zapáleně nekáže o tom, jaké jsou ženy týrané světice a muži ze své podstaty kastracehodná prasata. PS: O IT toho vím… no, celkem hovno, ale přece jen si jsem docela jistá, že není možné, aby Trinitin ošklivý mladší bráška prováděl hackování pomocí příkazového řádku a zadání „hacknout počítač Mikaela Blomkvista“. (02.01.2013)

Ten film je taková slušná detektivka, ale tísnivou atmosféru knihy to dost postrádalo, Lisbeth mi přišla starší a ne tak sympatická a o Mikaelovi raději ani nemluvím - nejenže ve filmu působí dojmem, že sám vlastně nevyřešil nic, ale ještě ke všemu nevím, kam se poděl ten úžasný, chytrý a sebevědomý sympaťák, do kterého se zblázní prakticky každá žena v okolí. (30.12.2009)

70% Slušná adaptace výtečné knížky, kterou před zhlédnutím snímku vřele doporučuji. Ve filmu toho chybí hodně, místy je těch kompromisů až příliš, ale do dvou a půl hodin prostě šestisetstránkový komplexní román nenacpete. Až dočtu další dva díly, určitě na filmy ale zase mrknu. P.S. Fincher si prý dělá zálusk na remake. No proč ne, když bude mít aspoň tři hodiny... (14.03.2010)

Nějaký Američan se na fóru imdb ptá: " Wow, takový skvělý thriller, jakto, že jsme to nenatočili my??" A já na to na ČSFD: " To proto, že nějaká evropská "tupá" kniha není pro váš zdegenerovaný, zkomercializovaný národ kúl inaf. Zaplať Pánbůh, že jste to nezprasili! Kdyby jste to natočili vy, hlavní hrdina by byl černoch s traumatem z dětství v ghetu, Lisbet by byla emancipovaná, heterosexuální židovka se smyslem pro tradiční rodinné hodnoty, vrah by byl hlavou mezinárodního teroristického spiknutí proti základům demokracie (a prezidentovi!! ), děj by se odehrával 4. července v reálném čase, někde v půlce a těsně před koncem by měl prezident (patrně James Cromwell nebo Morgan Freeman) srdcervoucí projev o odkazu otců zakladatelů a dobrých mužích, kteří v Iráku brání světový mír a závěrem bychom se dozvěděli, že všechny ty vraždy vlastně spáchali Emzáci jako důsledek experimentů při únosech. Prostě vše naprosto věrně, jako v knižní předloze". Je fantastické, že jim to evropská provenience zase jednou natřela se vší parádou a pan Larsson nemusí rotovat v hrobce, k čemu že ho to vlastně ti dědičtí supi zaprodali!!! (14.01.2010)

Knihu mám rozečtenou, film byl první... ač se v komplexnosti nemůže a nechce vyrovnat Larssonovu molochu, atmosférou a zpracováním patří do první ligy. Oplev je vynikající stylař, který sice točí polopaticky, ale s citem pro logiku i tempo. Velmi, ale opravdu velmi se mi líbí, jak scénář chytře posunul Mikaela od sebevědomého svůdníka k uzavřenému podivínovi – duet Rapace / Nyqvist je díky tomu pro účely filmu naprosto excelentní. Apropos, Noomi je neobyčejně charismatická a Lisbeth trefila dokonale. Prostě vše, co filmu chybí "knižního", má velmi kvalitní filmový ekvivalent. Výsledkem je nakažlivá a chytlavá detektivka... sice postrádá onen sociálně kritický rozměr předlohy, ale ve svém žánru se pohybuje zcela suverénně. Pro Finchera strašně těžká výzva... (20.07.2010)