Zákon gangu

Po X letech dokoukáno. Sons je fajn seriál. Nehledal bych chyby, je to přeci jen o gangu, ne o partičce motorkářů, to bych mohl koukat na Divočáky, to jsou "motorkáři". SoA je seriál plný intrik, vztahů, násilí, krásných motorek a aut. Akce na výbornou, postavy skvěle napsané, skvěle zahrané. Na konci mi tekly slzy, to se mi fakt nestalo ani nepamatuji. (25.02.2015)

Holky, milfky, mašiny, záplaty na džíny, citliví machové, kterým nikdy nenaroste pivní pupek, i kdyby chlastali sebevíc, a kteří jakožto gang překupníků zbraní dávající na držku Mexičanům a vařičům pika nevytáčí průměrného amerického patriota, který se připravuje na kolaps civilizace skupováním konzerv s fazolema a munice.____ Seriál sice má plnohodnotné postavy a zápletky, ale bohužel je od začátku plytký, místy až trapný. (04.02.2013)

Sons of Anarchy je skvělý seriál. Pokud vás zrovna někdo nebo něco strašně štve, tak si pusťte SoA. Nálož násilí a spád života podle zákonů gangu je přesně ta dávka satisfakce, kterou v naštvání potřebuju. Charlie Hunnam je perfektní. Katey Sagal se naprosto vymanila ze škatulky Peggy Bundové a hraje perfektní motorkářskou matku, která má v hlavě naprosto srovnané své hodnoty. Ví, za co bojuje a především tuhle ženskou by chtěl mít snad každý člověk doma (ať už jako manželku nebo matku). Gemma (K. Sagal) je totiž esencí přímosti, rozhodnosti a jasných cílů, kdo potřebuje, tomu pomůže. SoA je rozhodně výborný seriál. Tak abych už měla našetřeno na toho Harleye! (23.01.2012)

// "Hey. I don't know much about you. Your club or anything. But I can see you're in pain. I know how hard it is to look past the shit we do. I've lost track of all the people I've hurt. Disappointed. But you've been really nice to me. And-and kind. And you kept your word. Not a lot of people do that. You're really decent guy, Jax. I just hope you can see some of that." S1 - Hra o americký sen začíná, rychle, odvážně, ani zdaleka však v takovém měřítku, do jakého se později překlopí. 80% S2 - Když MC krvácí, nikdo není v bezpečí. 90% S3 - Povinný výlet do historie aneb lež má v tomhle případě dlouhé nohy. 80% S4 - No king rules forever. Poprvé mi to láme srdce. 100% S5 - Do sotva zahojených ran se začíná sypat sůl. Tady už se láme všechno. 110% S6 - Zapomínám na přirovnání k Breaking Bad, tohle už je vyloženě The Wire z opačného pohledu, akorát desetkrát osudovější, a mnohem, mnohem bolestivější. 110% S7 - Velké finále, kulminace všech lží a zrad, která vede k totálnímu peklu. Válka gangů, za kterou by se nestyděl ani G. R. R. Martin. Nechci, aby to skončilo, ale nějak nemám na vybranou. Těch 80 hodin sakra rychle uteklo, a já teď můžu jen kroutit hlavou nad tím, jak dlouho mi tenhle epickej emocionální nářez narvanej testosteronem až k prasknutí unikal. 110% "Every time I think maybe I'm heading in the right direction I end up in a place I never even knew could feel this bad." Jax Teller (03.03.2019)

Je cosi shnilého ve státě dánském. Kurt Sutter, jedna z vůdčích osobností za kultovním The Shield, se na svém vysněném dítku o motorkářském království vyřádil, a dnes, po sedmi letech, je setsakra sympatické vidět, že se i přes všechny více i méně ladně vedené odbočky svého konceptu moderního Hamleta udržel. A co je ještě lepší je fakt, že z rozpačitých začátků první a druhé řady postupně vyrostl, a posledními dvěma sériemi nakonec uzavřel jednu z nejlépe fungujících zločineckých kronik - a že konkurenci neměl vůbec slabou. Je možná škoda, že se trochu víc nesoustředil na vedlejší postavy, kterých se za tu dobu na všech možných stranách a ve všech možných konfliktech vystřídá habaděj, ale když to ve výsledku znamená, že se o to víc mohl zaměřit na členy SAMCRO, nemám s tím nakonec nejmenší problém. Samotní motorkáři, i všichni, kteří se kolem nich točí, jsou totiž naprosto bez chyby. Zpočátku se může zdát být družina kolem mladého prince na seriálové poměry zbytečně jednoduchá - všichni do jednoho trpí tou nejextrémnější verzí machovství - ale Sutter je (stejně jako sebe) postupně vybarvuje a zoceluje jednou tragédií vršenou na druhou, a každý z nich je u konce svého času v seriálu tak naplno propracovanou postavu, jak je to jen možné. Prakticky jakékoli konkurenci se pak vzdalují tím, že dokážou být nejen sympatičtí, jako je to v seriálech obvyklé, ale zároveň se nikdy nezbaví jinde tolikrát zanedbávaného zločineckého odéru. Protože když na to dojde, všichni do jednoho postrádají byťjen náznak soucitu a lítosti a je jasné, že z hloubi duše se jim fandit nedá. Dají se pochopit, při nejlepším se s nimi dá soucítit, jsou ostatně stále vykreslení jako obyčejní chybující lidé, ale to je tak vše. A to platí i o hlavní postavě, nejednou tolik připomínající Vica Mackeyho. Od původních šarvátek se soupeřícími motorkáři, přes neúprosné pletky s IRA, přes pokusy vycouvat z vražedného podniku, až po smíření se s realitou; od černobílého mládí dědice království, přes naivitu i pochyby dospívání, přes odhodlání odevzdat se rodině v dospělosti, až po završení jednoho života a kruhu; od mladého jednoduchého motorkáře, přes nekompromisního gangstera, až po životem ošlehaného matadora; autor Jaxovi cestu životem nijak nezjednodušil. Spolu s povedenou akcí jsou na ní mrtvoly, které se kolem něj kupí, jen ponurým pozlátkem. Cesta je to proto stylová a zábavná, a přestože se ani poslední série nezbaví nešvarů jejího zbytečného natahování, nakonec jsem rád za každou minutu, kterou jsem na ni spolu s vránami zažil. The crow flies straight - a perfect line. (11.12.2014)