Lietam v tom

Taková hořkosladká komedie, která má v sobě jak zábavný momenty, i když né přímo vtipný, tak zároveň oplývá i těma depresivnějšíma, který se zejména profilujou z toho faktu, že hlavní náplní Clooneyho je vyhazovat lidi a to né zrovna v komediálním stylu, i když když jsem viděl Zacha Galifianakise, tak jsem zadoufal, že by to tam moh trochu rozvířit, ale bohužel tady má jen takovou malou epizodní roličku, což je myslim škoda, ale do pojetí celýho filmu by se asi fakt nehodil, jelikož se to snaží hrát trošku na rodinný hodnoty, osamělost atd. ve vážnějšímu stylu, nicméně je to natočený pohodově, dialogy jsou super napsaný, hercům vládne skvělej George Clooney a zaujala mě Anna Kendrick (08.01.2010)

Malý filmový zázrak. Nekončiace nadšenie som tak dlho po záverečných titulkoch dávno nepociťoval. Lahôdkový príbeh, ktorý nepozná klišé a Reitman ho obletel toľko-míľovým oblúkom, koľko ich vo filme nalietal Ryan Bingham. Možno vás nerozplače, nebudete od smiechu chytať kŕče do brucha, ale dostane vás. O živote, jeho úskaliach a rôznych zákutiach sa natočilo a bude natáčať ešte veľa filmov, ale prekonať tento, ktorý skrýva snáď všetky životné reálie, bude ťažký oriešok. Po dlhej dobe som nemal pocit, že pozeral 'iba' film. A keby som hercov nepoznal, tak by som mal pocit, že to bol skrytou kamerou natočený život skutočných ľudí. Nebojte sa žánrového zaradenia, nie je totiž romantická komédia ako romantická komédia. Tá v tomto filme totiž prechádza do toho najprirodzenejšieho štádia a herci prekonávajú hranice hereckých možností. Jason Reitman tak tromfol asi všetky esá, ktoré mali v tomto roku pripravené ostatní jeho kolegovia a z filmu sa pre mňa stal neskutočný filmový zážitok. Minimálne tohtoročný film roku. 100%. (09.01.2010)

Někteří tvůrci navrhují stáhnout se před nepolevující globální recesí do hlubin pekla (Sam Raimi), jiní do oblak (Jason Reitman). Opakuje se tak rozsáhlá migrace obyvatelstva z konce starověku, jen s tím rozdílem, že stěhování národů probíhá po svislé ose. Bílé límečky se přesouvají do bunkrů v podzemí pro několik vyvolených, jak je známe ze závěru Dr. Divnolásky, anebo ve smyslu post-gotického vertikálního futurismu vetkaného do kreseb Stephana Martiniére a Edwarda Millera houfně migrují do vyšších pater vyhrazených globální buržoazii, kde přečkají, než krize odezní, zatímco uprchlíky, squattery, bezdomovce a taxikáře nechají na pospas osudu v očistci zde na Zemi. Brutální segregace do oddělených zón v obou filmech, Stáhni mě do pekla i Lítám v tom, je o to horší, oč vehementněji se vydávají za terapeutické, rádoby angažované filmy do hospodářské krize. ____ Nicméně... samou radostí mi nad filmem ztvrdly bradavky, to nepopírám, protože muž spěchající k prahu domu své milé a svatební obřad tu nevyhlíží typicky zaláskovaně, ale emotivně a hrozivě tíživě; protože pokud uznáme, že jedním z měřítek režiséra může být kvalita ve vedení herců, pak nominace všech tří na Oscara je u teprve dvaatřicetiletého Reitnama mimořádným výkonem; protože vzájemná komunikace postav, tj. elementárně odlišných světů, tu připomíná boj, kde slova jsou meče a věty dobře vyzbrojené armády; protože se mi zamlouvá Reitmanova snaha prokázat, že úhor pomezí oddělující vážnou a žánrovou kinematografii je nejen třeba, ale také možné obdělat, osít a anektovat; a protože Reitman nešil postavy na míru vytvořenému scénáři, ale vyhlídl si herce a nechal příběhu vyrůst z nich – o rozvedeném Clooneym je dobře známo, že se znovu za žádnou cenu ženit nehodlá (údajně se vsadil s Michel Pfeiffer o £50,000). Slovy absolventa Královské skotské akademie hudby a dramatu, Alana Cumminga, herectví není o tom myslet si, jak se cítí někdo druhý. Herectví je mít z čeho čerpat, ze svých vlastních pocitů. (19.03.2010)

George Clooney zažívá velmi dobré období. Filmová kariéra bývalého televizního herce se přehoupla k vyhledávanému taháku, kterého miluje kritika (Michael Clayton, Dobrou noc a hodně štěstí) i diváci (třeba u prvních Dannyho parťáků při rozpočtu 85 milionů dolarů se tržby vyšplhaly ke 450 milionům, pokračování při rozpočtu 110 milionů měli tržby celosvětově 363 miliony dolarů, třetí při 85 milionech 311 na tržbách). Lítám v tom splňuje obé (šest nominací na Oscara, 25 milionů rozpočet, 163 milionů výdělky).. na Clooneyho holt akademici i diváci slyší stále zřetelněji. S donedávna prakticky neznámým Jasonem Reitmanem nabízí další neodolatelnou postavu v nevzrušivém, i když tu a tam kousavém podání. Poctivě natočený snímek ho představuje jako samolibého cynika, který většinu roku léta v oblacích bez citové zátěže k druhým. Jenže, žádný snílek to není. Totální racionalista se svým dokonale sbaleným kufrem, precizně vypilovanými vychytávkami a ujasněným názorem na život (což prodává i v motivačních přednáškách), se živí tím, že dává zaměstnancům padáka místo jejich šéfů, kteří na to nemají koule (anebo šéfky žaludek). Jeho životním snem je dosáhnout hranice deseti milionů nalétaných mil. Jenže moderní technologie udělají jeho vlčímu samotářskému životu i cíli čáru přes rozpočet. Vyhazovat se bude po síti. A aby toho nebylo málo, musí zaučit mladou frázovitou kolegyni, která razí zcela jiné životní cíle. Jak do jeho plánů zapadne nečekaná známost stejného ražení a filosofie? Že by další variace muže, který ze své pohodlnosti i sobeckosti nakonec prozřel? Reitman, který má čuch na témata a talent na dialogy, skvěle zvládá načasování, stejně dobře pak dokáže vést také herce. Takhle dokonale namíchané trio, které jiskří ve všech směrech, tu už dlouho nebylo. Příkladem jest scéna, kdy si tihle tři vyměňují názory, co jim život dal a má dát. Výborná.. přesto nemůžu pokývat hlavou a vyhrknout, že mě Reitmanův film dostal do kolen. Sic mě oslovil víc než Juno a výrazněji víc než Děkujeme, že kouříte, cestu si k němu ale napodruhé budu hledat hůř. Nic si ode mě nevzal, nic mi ani nedal.. holt, na učebnicové pravdy jsem tentokrát asi moc neslyšel.. Přesto nejlepší Reitman, a to se počítá!! (03.07.2010)

Ne, že by celý ten film neutáhl jenom George Clooney na svém atomovém charismatu... Kdyby jeho postava existovala ve vzduchoprázdnu, pořád bych vás poslal se na něj podívat. Vtipem tady však je, že kdyby z rovnice vypadl, film by velice pravděpodobně fungoval skvěle i bez něj. Témata jako nestraný dualismus cyniky a romantiky, psychologie spojená s propouštěním zaměstnanců; břitký a svižný scénář; či jako vždy osvěžující přestupky proti hollywoodskému dekóru - to jsou věci, kvůli kterým si film zaslouží být vynášen... možná ne až do vesmíru, ale do oblak určitě. Příjemný let. 80% (02.03.2010)