Na konci města

Souhlasím, že šlo skutečně o vcelku zajímavý námět, bohužel z něj režisér dokázal vymáčknout sotva polovinu. Najde se zde několik zajímavých pasáží, ty záběry z minulosti se mi taky líbili, bohužel postupem času se objevovalo stále více a více slabých a nudných míst. Závěrečné vyústění asi taky zrovna moc neokouzlí, i tak se z toho nakonec vyklubala alespoň průměrná podívaná. Rudolf Hrušínský jasně nejlepší nejen herecky ale i jeho úlisný vzhled a pokřivená charakteristika postavy – bavila asi nejvíce. „A kdo teda odjel do Luhačovic místo Kostky…“ (10.08.2021)

Film nesoucí více než detektivní příběh především komunistickou dělnickou ideologii. Staré pořádky jsou zde souhrnně označeny za vykořisťovatelské nebo kšeftmanské s přímým odkazem na období První republiky. Naopak dělnické postavy jsou zde prezentovány jako ryzí a neúplatné, což bylo místy přímo nesnesitelné. Námět sám sice není přímo originální, trochu zkratkovitý, ale celkem to šlo. Rudolf Hrušínský podal velmi slušný výkon, ovšem více mě pobavila postava zhýralého bezskrupolózního továrníka (V. Vejražka), což byl ve skutečnosti komouš jako poleno... (26.05.2013)

Film nese veškeré znaky doby ve které vznikl, včetně socialisticky realistické dějové linie. Námět však rozhodně nelze označit za hloupý a film za špatný. Objevují se zde osvědčení herci, nad ostatními vyčnívá především vynikající Rudolf Hrušínský, jehož postava je jednoznačně nejzajímavější v celém filmu. V případě konzistentního projevu Gustava Heverleho jsem se nemohla stále zbavit dojmu, že socialistická bezpečnost zaměstnala Vítka z Pyšné princezny. Jemu v kontrastu se objevuje Malhorn z Pytlákovy schovanky s nezbytnými atributy jako jsou oblaka dýmu z doutníku, luxusní vila, na stolku z masivu sklenka s prvotřídním koňakem. A tak se nedostavilo ani detektivní napětí- kdo bude ne faktickým, ale morálním viníkem bylo celkem jasné. A protože ve filmu z roku 1954 rozhodně nelze očekávat zásah v podobě deus ex machina, posledních dvacet minut rozluštění spletitého případu nepřináší žádné překvapení. (06.05.2013)

30% — Pro mě do této chvíle neznámá detektivka. Začátek slibný — náhodný nález mrtvoly a pátrání po zločinu, který se stal před dvaceti lety, nabízí zajímavou podívanou. Bohužel je film poplatný době vzniku a tehdejším stereotypům, takže je velmi brzy jasné, kdo za vším vězí a kdo to naopak v žádném případě nemůže být, takže napínavost se hned zkraje vytratí. Dokonce i způsob, jak k tomu všemu došlo, se dá odhalit nejpozději do půlky filmu. A pak už se jenom čeká, až se to potvrdí. Takže ve chvíli, kdy vyšetřovatel prohlásí: „A teď se konečně dozvíme celou pravdu,“ není už vlastně co odhalovat. Přehlédnout se nedá ani nepříliš podprahové sdělení, že zatímco tenkrát buržoazní policie nebyla schopná případ vyřešit, socialistická bezpečnost i po dvaceti letech a za situace, kdy někteří aktéři již nežijí, to celkem bez problémů dokáže. Na druhou stranu — svoje stereotypy má i Agatha Christie. (25.05.2016)

Filmy s detektivní napínavou zápletkou patří mezi nejoblíbenější u našich diváků. Takovým napínavým filmem, kde se děj rozuzluje až v poslední chvíli, je také Cikánův film ,,Na konci města". Spisovatel Eduard Fiker, autor celé řady známých detektivních příhod, napsal námět i scénář tak, že divák zůstává po celou dobu promítání filmu ve stálém vzrušení. Režisér Cikán i jeho ostatní spolupracovníci svou dobrou realisací napínavého příběhu jeho záměr ještě podtrhli.... POZNÁMKY: Režisér Miroslav Cikán pracuje ve filmovém oboru od r. 1913, kdy začal jako dramaturg. Samostatně jako režisér začal však natáčet až v r. 1933. Prvním jeho filmem byla filmová adaptace románu Karla Poláčka ,,Dům na předměstí". Z pozdějších prací (k nimž většinou psal i scénáře), uvádíme filmy „Král ulice" (1937), „Batalion" (1937), „Svět, kde se žebrá" (1938), „Příklady táhnou" (1939), „Studujeme za školou" (1939), „Paklíč" (1944). Prvním poválečným filmem režiséra Cikána bylo drama z okupace „Hrdinové mlčí" (1946). Po nich následovalo drama „Lavina" (1946), veselohra „Ale na" podle povídky Fr. Kubky (1947), adaptace díla Antala Staška „O ševci Matoušovi" (1948), špionážní drama „Případ Z8", veselohra „Pára nad hrncem" a historie z boje dělnické třídy proti vykořisťovatelům v době první republiky „Boj sa skončí zajtra", film natočený za umělecké spolupráce Mikuláše Huby. Cikán byl za tento film v r. 1951 vyznamenán čestným titulem laureáta státní ceny. V r. 1954 byl uveden Cikánův film „Výstraha", natočený podle námětu národní umělkyně Marie Majerové. — Eduard Fiker je autorem populárních detektivních románů, z nichž některé byly zfilmovány. Tak byl podle jeho námětu natočen v r. 1933 „Krok do tmy", v r. 1944 „Paklíč" (v režii M. Cikána), v r. 1946 „Třináctý revír" (podle románu „Zinková cesta"). V r. 1952 natočil podle jeho původního námětu o boji příslušníků SNB proti banderovcům na území Slovenska po druhé světové válce režisér Josef Mach film „Akce B". Námět k filmu „Na konci města" je rovněž původním filmovým námětem. Filmový přehled 5/1955 (24.07.2009)