Druhý muž

V provom rade musim pochvalit tempo. Na zaciatku nam reziser Eyre ani neda poriadnu sancu zoznamit sa s postavami a uz je vsetko inak. Neskor sa tempo zvolni, co vsak skvelo koresponduje s naladou hlavneho aktera. Dalej pochvalim sposob rozpravania. Vacsina dolezitych zmien je dlho nenapadne naznacovana, cim dostava divak sancu premyslat, kym mu nasledne nie je vsetko jasne ozrejmene. Tato forma komunikacie s potencionalnymi sledovacmi je v dnesnej dobe polopatistickeho a pre istotu 2-3 krat opakovaneho, velmi ojedinela. A mna velmi tesila. Este mi neda reagovat na niektore komentare. Takze nikto sa s nikym neskamaratil (bassator) a ziadna rodinna selanka sa nekonala (tolko k honajzovi a jeho oku skusenho divaka). (05.02.2014)

Tak se mi při sledování této psychologicky totálně vykloubené slátaniny vybavila Profesionální žena Vladimíra Párala. Kdyby režisér Eyre četl Profesionální ženu, snad by tak trapně netrval na tom, aby Antonio Bandreras osudově svedl světačku, jsa zároveň nacpán do role evidentního blbečka. Mimořádně špatný film, škoda jinak kvalitních herců a škoda času! (24.01.2012)

Tenhle film, ačkoliv by mohl být velmi silným dramatem bohužel nevyužil potenciálu z celkem zajímavého námětu. Je to komorní záležitost zahraná prakticky v pěti lidech, přičemž hlavní tíhu příběhu nese Neeson a Banderas. Oba se snažili, oba byli dokonce dobře zvoleni pro své role, ale o stupňujícím se napětí v milostném trojúhelníku nemůže být ani řeč. Šachová partie (jako už mnohokrát) mohla být právě tím napínacím mechanismem, ale zde vrcholem napětí bylo strhnutí figur rukou... Slibované téma odpuštění je zde také ztvárněno lacině a ne zrovna věrohodně... Film tak spíše zklamal. Škoda..* * (18.03.2012)

Zbytečné, bez pointy a hlubšího smyslu, psychologicky pošahané. Tohle jsem nějak nepochopila, proč to bylo natočené? Škoda takových herců na takovém braku, ani nedokázali rozvinout své postavy. A ta večeře, to bylo co? A ty dialogy! Film, který nechtějte vidět. ..jezero Como.. (08.11.2010)

Režisér se pustil do látky, které evidentně neporozuměl a tak těžko čekat, že tomu bude rozumět divák. V tomto případě doporučuji sáhnout po Schlinkově knižní předloze, rovněž autora románu Předčítač, jehož úspěšná filmová podoba zřejmě vedla producenty k názoru, že půjde o sázku na jistotu. Schlink je záludný v tom, že píše jednoduše, ale o složitých věcech a velmi přesně váží význam slov (ostatně je to povoláním právník). Pouhým opisem děje knihy nelze vystihnout její obsah. Zdá se mi, že Eyre vůbec rád sahá po námětech, které přesahují jeho schopnosti (Iris, Zápisky o skandálu), pro které je spíš přítěží než přínosem. (06.10.2009)