Šašek a královna

Neumí čéééésky, neumí čéééésky. Já česky umím a musím říct že čeština královny Chantal mi přijde velmi sexy a tohle představení je opravdu skvělé. Na Bolka se tehdy ještě dalo dívat a byla na něj radost pohledět a Chantal jako znuděná ledová královna byla neméně dobrá. Po skončení představení mám vždy chuť skandovat "Přidat! Přidat!":-) (12.06.2009)

Divadlo je specifická manéž, je oproti filmu značně omezené. Ovšem jdou zde věci, které jsou pro film zapovězené. A Šašek a královna je hrou, ve které se objevuje vše, co na divadle lze a to ve formě zcela geniální. Jestliže Bolek Polívka patří mezi českými filmovými herci mezi nadprůměr, na divadle se stává geniálním Jackem Nicholsonem. Zahraje vše a vše božsky. Neskutečné představení. (29.07.2011)

Vskutku originální avantgarda. Autorem je sám Bolek Polívka a tohle představení je zcela v jeho rukou a režii. Podivná scéna, šílené zvraty a Bolkova improvizace, kterou zaskočilo i Chantal Poullain, která se kolikrát nezadržitelně směje. Chantal je velmi krásná žena a i přes její despotické chování a umrlčí nalíčení působí velmi přitažlivě. Tuhle, tehdy ještě spolu žijící dvojku, na jevišti doplňují Bolkovi posluhovači z Manéže - Barin a Fretti a jako desetiletá dívenka Petra Špalková, což byla její první divadelní role před kamerou a ten její krásný kukuč jsem ihned poznal. O dva roky později vznikl stejnojmenný film v režii Věry Chytilové, která z divadelního představení čerpá určité náměty. Obě verze mají svoji neopakovatelnou kreativitu, přičemž film je pro mě přece jen stravitelnější a mám ho od Chytilky asi nejraději. (30.07.2019)

Film Věry Chytilové mám rád. Ale toto provedení je mnohem hlubší, ač by tomu mělo být spíše naopak. Je to zvláštní, ale připadá mi, že Bolek Polívka je prostě lepší režisér než paní Chytilová, byť je to profesionálka. Skvělý zážitek - humor s dojetím a vážnými záblesky se střídají jako vrstvy v řezu dortu. (13.06.2009)

Bolek Polívka (coby šašek) pronáší: „Existují představení, která se skládají pouze z těchto hluchých míst“. Tak to rozhodně není (nebyl) tento případ aneb zlatá léta divadla Husa na provázku a mistr improvizace B.P. v nejlepších letech a formě a navíc, více než zdatně mu (v roli královny) sekunduje a přihrává Chantal Poullain. Bolek tvrdí, že tuto hru napsal během jediné probdělé noci. Pokud tomu tak je (bylo), musela ho nutně políbit božská můza (možná absinthová?) Pravdou ovšem je, že ty nejlepší věci vznikají spontánně. Tohle představení (o přetěžkém to údělu dvorního šaška) bavit královnu (za každé situace), ale na které se dá nazírat i obšírněji (jako o přetěžkém to údělu herce (divadla), ale zároveň jakéhosi jejich poslání) bavit diváky, je smutně vtipné nebo vtipně smutné? Vždyť co může být těžšího než bavit lidi (královnu). Nevděčná to role. Zkuste si někdy někde předstoupit před (jakékoliv) publikum a zaujmout je (bavit) „alespoň“ 5 minut. Ručím vám za to, že to bude vašich nejdelších 5min v životě. Tohle představení je vysoká škola improvizace a hereckého umu a byť není dokonalé (pár much by se našlo), tak je potřeba na druhou stranu dodat, to není ani sám život. Někteří z vás píší, že divadlo (oproti filmu) má omezené možnosti. To je (možná) pravda, nicméně ty NEJlepší kousky vznikají v drtivém počtu případů „ z nouze“ a hlavně, film nikdy nebude mít tu hlavní devízu divadla-přímý kontakt s divákem a s tím spojenou okamžitou odezvu. P.s. měl jsem velké nutkání (při závěru) vstát z křesla, začít tleskat a z plných plic řvát BRAVO (no jo, vim, tohle není opera). Nakonec jsem si to rozmyslel (už takhle si sousedi musí říkat „co to vedle bydlí za blázna"). Jaká by byla asi reakce, vidět tuto hru „naživo“.... 91% p.s. vrz, šplochšt :o) (03.11.2011)