Bohové smrti

Poslední dobou je pro mě těžší zkousnout začátky. Tenhle byl taky tvrdým oříškem. Na první pohled - viděla jsem slunce, měsíc, bože, co to je? říkala jsem si. To nedám, to je děs. A taky ty jejich šílený nosy... tak taková jsem byla na začátku seriálu. Ale teď? Pohoda, klidně si to dám ještě jednou. Velký klad je, že tady nejsou takové ty dlouhé zdržovací scény, kdy se promítne celá minulost těch, co si čelí, a tím jejich boj trvá několik set dílů. Děj tu hezky plyne, udržuje napětí, dovolí se vám zasmát, předpovídat, pochybovat. Je to krásně zběsilý, BUM BUM rány, ze začátku taky tak trochu ecchi (dá-li se tak říct), ale naštěstí ničí kalhotky vidět nebyly :-D Každá postava má svou malou úchylku, svou jedinečnou osobnost. Třeba Kid je úplně skvělej, vždycky uprostřed boje... no, uvidíte/viděli jste. Jo, všech 51 dílů mě bavilo, jen ty první tři trochu míň, člověk se prostě musí trochu přizpůsobit - nebo aspoň já musim. Safra, málem jsem zapomněla zmínit Excalibra, ten by mě hnal - takže: "Baaka!". Akorát jsem děsně chtěla vidět Maky mamku a ono nic. Asi se vrhnu na mangu a budu mít třeba větší štěstí. To mi připomíná, že se musím zmínit o tom, že podle mé maličkosti, byl první opening prostě dokonalej :-D Prostě mě uchvátil, celej - hudba, ukázky, krásně to ladilo. (21.06.2009)

Pokud by někdo se chtěl podívat na dobré anime, určitě by neměl minout anime Soul Eater. Čím si podle mě Soul Eater zaslouží místo ve vaší kartotéce anime je příběh, zpracování postav i zapojení některých epických postav (Excalibur, Frankenstein). Pokud by vás ani to nepřesvědčilo, určitě oceníte ty úžasné bitky. Ostatně, když se jeden uživatel ohání druhým člověkem, tedy zbraní, potěší vás pohled na to kolik různých komb může Maka a Soul udělat (spoiler: Souznění duší, proti-démonní frekvence či Hon na Kishiny). Vtip je zde samozřejmostí (první tři 'prologové' díly jsou toho ostatně důkazem). Trochu mě osobně zamrzel konec který, jak si myslím, je moc uspěchaný. Ale i přes všechny tyto nedostatky vás to stejně bude bavit protože jsou zde zvolený výborné, opravdu výborné openingy a endingy. (P.S. - dlouho jsem neviděl tak dobré anime) (03.08.2011)

Začátek nebyl moc povedený, pak se to naštěstí celkem rozjelo a upoutalo, ale na stylizaci seriálu jsem si musel chvíli zvykat. Naštěstí jsem to celé přetrpěl a začal se bavit. Bohužel konec se mi nelíbil a naprosto vyšuměl do ztracena. Proto jsem slabší 4*, ale nemělo to daleko ke třem. Mangu číst zatím nehodlám. (19.10.2012)

Soul Eater řadím do skupinky mých nejoblíbenější anime a zároveň je to jedno z mých prvních "dospělejších" anime. Čím jen začít? První díly mě rozhodně zaujaly svým potrhlým humorem, smyslem pro detaily (které jsou takové pološílené) a akcí. První tří díly vlastně fungují jako takový úvod a poté teprve začíná hlavní děj. Ten se rozjíždí rychle, ale zároveň nikam přehnaně nespěchá. Všechno tu ubíhalo jak mělo, já se každým dílem bavil ať už byl vtipný nebo vážnější a vůbec se mi líbilo postupné prozkoumávání podivného světa Soul Eater, který zajímavě kombinuje reálný svět s tím svým vlastním. Za vyloženě skvělou a možná nejlepší část děje považuji díly, který se odehrávají ve sklepení Shibusenu. Přestože jich není moc, jsou dost temné, akční a dochází tu i některým vývojům postav. Na tuhle část vzpomínám už dlouho a z paměti mi jen tak nezmizí. Už jen to je dobrý důvod, proč se k tomuto anime vracet. Poté mi děj pořád přišel dobrý a i když se možná do konce objevilo pár dílů, které bych označil za méně zajímavé, rozhodně jich bylo pomálu a hlavní děj mě vlastně bavil pořád. Ještě musím říct, že mě vyloženě rozesmála část odehrávající se v Čechách. Jsem téměř poctěn, že tam si autoři snad nejvíce pohráli právě s onou kombinací reálného světa s tím svým pološíleným (je ironické, že hlavním záporákem je tu někdo, kdo rozšiřuje právě své šílenství). Závěr mi možná přišel trochu slabší a úplně v závěru maličko uspěchaný, ale aspoň si můžu některé věci domyslet. Nejvíce mě asi bavilo sledovat podivný vztah mezi Steinem a Medusou, (SPOILER!!!) postupný vývoj postavy Crony a její vztah k Mace a vlastně i pár dalších postav, které mě tu zaujaly a že jich nebylo zrovna málo (třeba Death the Kid, Shinigami, Death Scythe, Mifune, vlastně i Marie...). Nakonec bych tedy řekl, že Soul Eater je dobře vymyšlené jak v humorných (některé hlášky si rozhodně budu pamatovat) tak vážných. Hudba tu funguje jako skvělý doprovod a dost se mi tu líbily i všechny openingy a endingy (hlavně oba op a poslední en). Pokud tedy strávíte onu dávku šílenství, toto anime se vám nejspíše zalíbí! (13.11.2016)

Pekne graficky spracované, dobrý nápad s halloweenskym motívom upevňujúcim atmosféru Death City a boja s démonmi. Avšak príbeh mi prišiel v týchto časoch už neoriginálny a pôsobil na mňa ako kópia a mix mnohých iných anime, ktoré vyšli v minulosti. To bol hlavný dôvod, prečo som Soul Eaterovi neudelil viac bodov pri hodnotení. (31.01.2011)