See prang

Čtyři hororové povídky na duchařské téma. 1. Happiness - vcelku příjemná záležitost, navíc s pohlednou dívčinou v hlavní roli, a obejde se zcela beze slov. Finální napětí by se dalo krájet..60% 2. Tit For Tat - pro mě osobně největší zklamání čišící zřejmě z nedomrlé trikové stránky a zběsilého pojetí vyprávění, myšlenka vcelku dobrá, provedení příšerné - 30% 3. In the middle - lehce komediální vyprávěnka s vtipnými odkazy na duchařské majstrštyky Šestý smysl či Ti druzí, masky se navíc vcelku povedly a i když pointa byla předem jasná, tak se tahle jednohubka povedla - 60% 4. Last Fright .. tak tohle je ta nejlepší asijská duchařská škola, ty dlouhovlasé potvůrky já prostě můžu pořád a jedna lekačka je vážně na posrání se -90 %. Podtrženo, sečteno - příjemné 3 hvězdičky a těším se na druhý díl s pěti povídkami. (10.10.2013)

Tohle se těm klukám a holkům rákosnickým tak úplně nepovedlo. Sem si myslel, že krátké povídky jsou ideálním prostorem pro realizaci bujných fantazií a ženiálních nápadů, které by buď nevydaly na celovečerní film, anebo na které by nevydaly peněženky lakomých producentů dostatečnou hotovost. I když na režisérských seslích nebyla žádná ořezávátka, jejich fantazie byla bujná jak poprsí Keiry Knightley a nápady už byly v různých variacích už stokrát (dvěstěkrát, třistakrát…) omleté jinde. Zklamání ale nebylo tak silné, abych na ťamany definitivně zanevřel, takže sice slabé, ale pořád tři hvězdy to snese. (16.10.2013)

HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH POVÍDEK: Happiness - Překvapilo mě to. Sice je to už několikrát opakovaný nápad, ale i přesto mě tohle zaujalo. Už jenom tím, že filmu se mluví pouze prostřednictvím SMSek. Ve finále jsem ale čekal něco trochu víc, ale i tak, je to povedené a má to atmosféru. (4*) Tit for Tat - Ta strašně sílená akční kamera mi nehorázně lezla na nervy, naštěstí čím déle o šlo, tím byla kamera normálnější a tak jsem se nakonec dočkal celkem zajímavé pointy, nějakého gore a samotného gore finále. Jen škoda toho debilně natočeného začátku, no... A tu lekačku úplně na konci si taky mohli odpustit, přišlo mi to trapné. (3*) In The Middle - Zprvnu napínavý a těžko odhadnutelný, později zábavný hororový příběh o partě kamarádů, co jsou na výletě na raftu, rozebírají filmy, vtipkují, jenomže pak se všichni v člunu převrátí a přijdou o jednoho kamaráda. Nebo snad ne? I ten konec, který jsem čekal (avšak to bylo záměrné) mě pobavil a postavy mi byli sympatické. Kupodivu plný počet, bavilo mě to. (5*) Last Fright - Ta prostřední část je na mě utahaná, ale ty ostatní fungují skvěle. Prostředí letadla je celkem zajímavé a dokonce i děsivé, akorát se to tam musí zmáknout tak, aby to ani chvíli nenudilo. Tady to sice nudilo, ale jen pár minut někde uprostřed, jinak mě to bavilo. (4*). CELKOVÉ HODNOCENÍ: Velké překvapení. Tohle bych do Thajska nikdy neřekl a už vůbec bych neřekl, že by se mi povedlo narazit na povídkový horor, kde by se mi líbili všechny povídky. Za mě je vítěznou In The Middle a odhadl jsem dobře, že je od Banjonga Pisanthanakuna, se kterým jsem se seznámil už v první Abecedě smrti, kde měl písmenko N a jeho část pro mě dopadla jako jedna z nejlepších, takže tu mám kandidáta na nového oblíbeného režiséra, ještě uvidím, co mi předvede u celovečeráku. Ale i ostatní povídky stojí za to, takže tohle doporučuji a chystám se na dvojku. A to jsem zhlédnutí toho odkládal strašně dlouho, ale nakonec to stálo za to. A jelikož je to hodně velké a milé překvapení, dám tomu i slabounkou pátou hvězdu. (23.09.2018)

1)Režisér Youngyooth Thongkonthun doteď natáčel převážně komedie a tak tohle pro něj byl první těžký křest ohněm, co se hororového žánru týče. No a nedopadlo to vůbec špatně. Úplně si vystačil s jednou herečkou, malým bytem a mobilním telefonem. Atmosféra sice zezačátku postrádá potřebné napětí, ale postupem času šlo ve vzduchu vycítit zlepšení. Sice nešlo o nic převratného, u čeho bychom lapali po dechu, ale určitě to byla příjemná změna oproti těm všech černovláskám lezoucích odevšad. Jen ten konec byl takový hodně zmatený, ale na efekt dobré. Rozhodně mě to příjemně navnadilo na další příběhy. 2)Tentokrát nás dostanou do varu již pěkně od začátku. Surové chování zdejší mládeže určitě v nikom nevykouzlí úsměvy ve tváři, ale spíše opovržení. Jaké však bylo mé překvapení v tom, kam se začal tento snímek ubírat dále. Režisér má rád zřejmě pořádné extrémy (Asiati jsou občas pěkní úchyláci) a tak se diváci dočkají několika velice podařených záběrů, při nichž se slabším povahám možná zvedne kufr. Bohužel na druhou stranu je zřejmá i oduševnělá masturbace nad digitálními efekty, které se tedy nepovedli vůbec a kvalitu příběhu srazili v některých momentech dolů. I tak mi však druhý příběh nadlouho utkví v paměti, protože něco takového se hned tak nevidí. Pochválil bych především práci kameramana, který odvedl pořádný kus práce. 3)Tak tento příběh mnozí označují za nejslabší článek a i v mých očích byl asi nejhorší. To však neznamená, že by mě tato průměrná podívaná nezaujala. Ba spíše naopak. Alespoň už teď vím, že nebudu ve stanu spát nikdy uprostřed. Navíc je vše pojato spíše jako taková hororová komedie i když s tímto označením budu opatrný. Některé dialogy byly trefné, jiné trapné, ale to už tak většinou bývá. I zde se podařilo režisérovi „místy“ vystihnout opravdu skvěle ponurou atmosféru a i samotný závěr bude pro leckoho nečekaný. 4)Říká se to nejlepší nakonec a já s tím souhlasím. Možná se mnou nebudete souhlasit, ale já si zde vytvořenou atmosféru užíval asi nejvíce. Když pominu fakt, že tu hrála asi nejpěknější herečka, tak napětí by se dalo v určitých pasážích doslova krájet. Již samotná představa, že musíte letět několik hodin s mrtvolou vedle sebe je zneklidňující a co teprve, když se začne odehrávat něco mnohem horšího. Jde jen o iluzi? Může naše svědomí vytvořit něco tak hrůzostrašného, zvláště když ho nemáme zrovna dvakrát čisté? Finální vygradování bylo důstojným rozloučením s touto minisérií. (26.04.2012)

V poslednej dobe som u seba okrem iného objavil slabosť pre poviedkové horrorové filmy. Haluzou je že na Phobiu som natrafil náhodou, nič vopred som si o nej nezisťoval a kým som ju nezapol mal som ju za ,,obyčajný,, dvojhodinový film. Po zistení že ide vlastne o 4 poviedky som bol teda potešený a možno aj to sa v konečnom dôsledku odrazilo na hodnotení. Prvý príbeh Loneliness je nádherný príklad toho že v jednoduchosti je krása. Jedna izba, jedna žena, jeden mobil a priamočiary príbeh. Veľká spokojnosť. 4/5. Druhá poviedka The Deadly Charm bola pre mňa najslabšia aj keď treba uznať že to bolo natočené dosť netradične a nie špatne. Nakoniec ale iba 2/5. Tretí The Middle Man je horrorový príbeh s trochou komediálnej nadsádky, čo ale tentokrát nebolo vôbec na škodu. Tí ktorí ste ale náhodou nevideli The Others, Sixth Sense a Shutter, dávajte pozor pretože, všetko sú to geniálne filmy a táto poviedka im bohužiaľ všetkým trom vyspoileruje konce :D. Ja som sa ale bavil veľmi dobre. 4/5. Posledný The Last Fright ma po skvelom treťom príbehu už moc nenadchol aj keď tu nebolo vlastne nič zbabrané. Klasické horrorové postupy, trochu hlúposti a celkom dobré scény. 2,5/5. Celkovo to teda aritmetickým priemerom vychádza na 3 hviezdy aj keď by si Phobia možno zaslúžila niečo na odlíšenie od priemeru. Jednoducho veľmi dobre pozerateľný ( teraz hovorím aj o tých dvoch slabších častiach ) horrorový mix z Thajska. Môžem povedať že na dvojku sa naozaj teším. (28.03.2011)