Prianie smrti

Během přepadení přišla manželka Paula Kerseyho o život a dcera skončila v nemocnici. Paul věří, že policie zločince brzy dopadne, ale zatím utíkají. Takže se rozhodne, že si pořídí zbraň a se zločinci si to vyřídí po svém. Nová verze thrillerové klasiky je příjemné akční béčko, které spoléhá na solidní přestřelky, krev a stále charismatického Willise. Jakmile se ale tvůrci pokoušejí o psychologii a vážné drama, přestává to fungovat. Naštěstí to nedělají moc často. O moc lépe to asi dopadnout nemohlo. (26.07.2018)

Ani nadšení ani zklamání. Bylo to v kostce takový jaký jsem to čekal. Pochopitelně, že na originál s Bronsonem se to podle očekávání nechytá, ale jako samostatný revegne kousek to určitě obstojí. Willis se zase po nějaký době snaží aspoň trochu hrát a jeho Paul Kersey je sice pojatý trochu jinak než v původní verzi, ale neměl jsem problém mu fandit. S čím mám trochu problém je to místy hodně odlehčený pojetí plný černýho humoru. Jasně Eli Roth je známý ujeťák a svůj styl nezapře, takže chápu, že šlo o záměr, ale mě to spíš rušilo a je fakt, že to trochu shazuje vážnost a vyznění celýho filmu a člověk si pak tu pomstu tolik neužije. I když je pravda, že některý ty Willisovi exekuce jsou docela vtipný, takže jako jednohubka to nepohorší. Co se fakt povedlo je obsazení Willisovi dcery. Nádherná holčina který jsem držel palce, aby to celý přežila. Jo a odstřelil bych toho debila co se během projekce za mými zády furt nahlas chechtal, jak kdyby zrovna sledoval komedii století, Ale co už nadělám, to je holt kolorit... Za mě průměrné řemeslo, pokračování raději ne.50% (06.03.2018)

Remake oproti originálu s vynikajícím Charlese Bronsonem z roku 1974 nepřináší nic nového. Pusťte si spíše originál. Hororové metody se zlověstnou hudbou a dlouze připravovanými situacemi. Politická korektnost - ti zlejší jsou bílé rasy. Jsou zde stopy humoru jako když si ničema hledá na internetu jak zacházet se zbraní. (09.04.2018)

To takhle ukecáte ke společnému čtení Bible na první pohled dravou, děsně lascivní a dokonale vysostruženou velekundu a nemůžete se dočkat, až už konečně nahá klekne na čtyři a odveze vás do ledničky pro lahváče. Načež ji při unyle funivém noření se do evangelií nedostanete z katolických zad ani heverem a při pokusu o jakoukoliv nekřesťanskou praktiku se zaštiťuje krucifixem a ústy sjíždí leda tak Otcenašeho. Přesně něco takového odborná terminologie definuje jako promrdaný potenciál. A naprosto stejné to máte s tímhle Detvišem. První půlka nomen omen a vy si úpěnlivě přejete být mrtvý, když sledujete nezáživné trampoty katalogové rodinky prkenného Wiliše. Ta druhá sice začne neznatelně přirážet, avšak počet mrtvých negrů, portorikánců a bílých socek, jakož i způsob jejich deratizace, by snad neukojil ani nehonivého řeholníka. K tomu všemu neštěstí zvládne Eliáš Hníth tak tak natočit akorát kečupovité amatérské snafporno, tudíž dramatizace a vedení herců na úrovni ochotnického spolku kvadruplegických mimů a kromě Deonofriovic Vincka jsou všichni koženější než galantérie. I ten ultratoporný Karlík Bronson to před čtyřiačtyřiceti lety kosil daleko přesvědčivěji, špinavěji, záživněji a s grácií. No škoda, kdyby se toho nechytla banda mantáků, mohla to být vcelku nekompromisní Smrtonosná smrt. (09.03.2018)

Je fajn vidieť Willisa po rokoch v kine, dokonca vo filme, kde celkom dobre hrá - dokonca som mu toho doktora veril viac ako človeka, čo nevie strieľať. Je to samozrejme staromódna pravičiarsko-fašistická mordovačka, ale nemôžem si pomôcť, v tejto korektnej dobe je to podobne osviežujúce ako napr. Punisher. Je však pravda, že najlepší remake Death Wish je Wanov Rozsudok smrti. (18.03.2018)