Ghost Rider 2

V období, kdy točil hity jako Skála, Con Air nebo 8MM, pana Cage rozhodně nenapadlo, že jednou skončí v nějakých rumunsko-osmanských lokacích ve společnosti rezavých Dácií, cikánské kapsářky a sanitek, co pamatují Ceauceska - neschopen sebereflexe, až po krk ponořen v béčkovém marastu pro vyžilé akční hvězdy dávné minulosti. Každý ovšem strůjcem svého štěstí a já už ani nemám sílu, abych kritizoval Nicolasovu marnou snahu o herectví, potažmo účes, protože ty vlasy už stejně nejsou jeho.. Epos o hořící kostřičce tak definitivně sklouzl do nechtěné komediální roviny, ostatně není se co divit, když C.Lambert byl na natáčení jen dva dny a pak odešel i se scénářem napsaným na tváři a pokud by snad tento tým napadlo natočit další pokračování, nechť vše jednou provždy ukončí doktor Venkman s práškovým minimaxem.. (28.03.2012)

To, že se Nic Cage dostal na samotné dno své herecké kariéry je známá věc už několik let a to, že se z něj jen tak nevyhrabe (nebo spíše vůbec) dokazuje i tím, že se objeví v pokračování snímku, který je jedním z těch, které jeho kariéru zabíjí. Na režisérské židly proběhla výměna z neslaného Johnsona na extrémně přesolené duo Neveldine/Taylor, které na sebe upozornilo adrenalinovými nářezy Crank a Crank 2. Netroufám si tvrdit, zda byla volba této "nastřelené" dvojky správná, ale druhý díl "Ghost Ridera" se dá považovat za lepší film než tomu bylo u prvního dílu, ačkoliv slovo lepší je zde docela zavádějící, protože je to jako srovnání průjmu se zvracením. Každopádně "Ghost Rider 2" je divočejší, akčnější, debilnější, ulítlejší a po všech stránkách větší, jen jde o to, jestli to je dobře nebo ne. V některých případech překvapivě ano. (17.04.2012)

Neveldinuv a Tayloruv styl docela muzu, oba Cranky jsou jizda jak hovado, ale kurva, tohle teda byla sracka. Naprosto stupidni pribeh, kdy jsem si po pulce filmu rikal, jestli to tvurci myslej vazne, ze jako tady pujde zrovna o tohle. Naprosto prasackej vizual, kde to misto nejaky syrovosti pripomina mix mezi Kobrou 11 a Van Dammovo bulharskym beckem, bojovy sceny by se dali spocitat na prstech jedny ruky a to jeste vsechny byly videt v traileru. Do toho Cage xichtici se jako snad jeste nikdy, kazdou chvily dej prerusovanej nejakejma jakoze cool animovanejma zaberama nebo ruznejma otravnejma kamerovejma vychytavkama a vsechny vedlejsi postavy v podstate naprosto k hovnu. Za co teda ty 2*. Jednak triky samotnyho Ghost Ridera (motorka, lebka atd.) jsou na solidni urovni a celkove plameny vypadaj realne a taky je film precejen trochu drsnejsi nez soucasna komixova produkce, coz je ale dany hlavni postavou. Ale to nic nemeni na faktu, ze to je proste nechutny becko, pravdepodobne nejhorsi komixovka roku a totalni zklamani. (27.05.2012)

Nekonečné zklamání. Neveldine a Taylor jsou průkopníci a inovátoři, ale bohužel nejsou vypravěči, kteří by si získávali srdce publika a především investorů široce přístupnými eposy (jako Cameron) či sofistikovanými kulty (jako sourozenci Wachowští). Jsou to adrenalinoví závisláci vyžívající se v subverzivitě a válcování norem. Podobně jako např. nejradikálnější filmaři japonské nové vlny povýšili kameru na zbraň a z diváka udělali její oběť. Nelze se pak divit, že jejich filmy narážejí nejen u konzervativních filmových fandů, ale také u jiným způsobem konzervativní kritiky. Pohled na jejich kariéru ukazuje smutný osud kreativních géniů v době, která je nechápe, a jenž je o to smutnější, že si coby autoři na poli akčních filmů nemůžou malovat v ústraní či psát do šuplíku. Na film jsou prostě třeba finance a zázemí, které jim ale asi již nikdo nedá. Jejich trilogie revolučních videoherní snímků "Crank", "Crank: High Voltage" a "Gamer" se vyznačuje nepřímou úměrností mezi klesajícími tržbami a stoupajícími ambicemi při bortění zažitých hranic a norem. Příslibem velké budoucnosti měl pak být studiový projekt "Jonah Hex", který se ale s vyhazovem režisérů změnil v trpký reality check. "Ghost Rider 2" pak představuje bolestivou kocovinu - zetkový původně zřejmě jen direct-to-video sequel k céčkové slátanině, s typickými atributy jako natáčení ve východní Evropě a strašlivým scénářem. Neveldine a Taylor poprvé neměli film ve vlastních rukou, ale jen zachraňovali již napsaný a z velké části produkčně rozjetý projekt. Právě díky jejich dravému stylu, castingovým volbám a zálibě v přemrštěnosti je "Ghost Rider 2" alespoň chvílemi koukatelný, ale vždy, když se z formálního kadlubu vynoří původní scénář, celá pekelná mašina se zadrhne a padne na hubu. Ta tam je pro režiséry typická symbióza mizanscény, kamery a akce, ale také se zoufale nedostává prostoru na nápaditou realizaci šablonovitých sekvencí. O subverzi lze mluvit pouze v hrstce scén, když pustili Cage z řetězu a nechali ho vyvádět neskutečné psí kusy (hurónská sekvence získávání informací od překupníka, manická proměna na motorce či samotná řeč těla démonického jezdce, kterého tentokrát ztvárnil Cage). Otisk značky Neveldine/Taylor je patrný vlastně hlavně v postprodukci, tedy v částech se speciálními efekty, které se vyznačují dravostí a koncepční chaotičností typickou pro předchozí snímky režisérského dua (ostatně i vytuněnou podobu proměněného hrdiny lze jednoznačně identifikovat jako dílo estetiky režisérů). Chce se mi vidět Neveldina a Taylora jako novodobé Orsony Wellese - jejich geniální a revoluční dílo bylo nepochopeno, jejich studiový projekt skončil znásilněn producenty bez jejich kreativního vkladu a nyní jsou nuceni se realizovat v laciných evropských produkcích, nad nimiž ale také nemají plnou kontrolu. (17.03.2012)