Návrat do Silent Hill 3D

Návrat do Silent Hill vyšel tak napůl. Bassett zvládl přenést atmosféru jedničky i sem, ale bohužel už to nepodpořil dobrým scénářem. Je to škoda hlavně proto, že postavy zde mají jen minimum prostoru a vše navíc spěje k očekávanému závěru, který už vlastně neměl čím překvapit. Přesto jsem se slušně bavil celou dobu (nedoporučuji u toho večeřet) a dokázal bych si představit další pokračování. Už jen proto, že herní předlohy nabízejí opravdu zajímavý materiál. 50% (27.03.2013)

Oceňujem, že táto snímka neignoruje jednotku, ale sa na ňu snaží plynulo a logicky nadviazať, ale to je málo. Film sa dosť dlho odkladal a prestrihával a výsledok pôsobí... čudne? Nedorobene? Neviem, tak nejako. Občas režisér príde so zaujímavým nápadom ("panenkový démon"), ale väčšinou sa len nudíte a nevytrhne to ani dosť samoúčeln gore. (05.02.2017)

Bassetta jsem si pomalu začínal škatulkovat do talentů hororové budoucnosti, ale po těch povedených nízkorozpočtových zářezech, jsem v první lize takové selhání nečekal. Na první pohled je vše OK, protože je to starý dobrý Silent Hill jako minule, tedy s vymazlenými kulisami, dobrými triky, přehlídkou maskérských dovedností… a absolutně ničím navrch. Rutinní kopie Gansovy vize, která i po 6-ti letech stále platí za nejlepší herní adaptaci na velkém plátně, v níž Bassett nepřinese ani jeden vlastní originální nápad, je docela studená sprcha, protože věřím, že za tuhle látku by jiní ambiciózní tvůrci prodali vlastní babičku. Nabízí se otázka, nakolik měl při psaní scénáře od Konami povolenou uzdu autorské licence, ale předvést pár režijních fíglů ještě nikoho nezabilo. Plus zoufalý závěr jako mínus. Příště raději zase blátivé české kulisy, nebo opuštěné irské ostrovy… (29.04.2013)

Bassett znásilnil Konami tím nejhnusnějším možným způsobem. Jeho Revelation je pouhý amalgam laciných scén bez jakéhokoli vnitřního dramaturgického řádu, na který je násilně naroubované vše, co fungovalo v předchozím filmu (samozřejmě bez stejného efektu). Hlavní hrdinové jsou nadmíru nesympatičtí, neustálá snaha o rámování obrazu je odporná a veškerá atmosféra původní hry, jenž se Gansovi s Avarym podařila bravurně přenést do nové mediální platformy, je v trapu. Jediné, co opravdu funguje, je originální hudba Akiry Yamaoky. Všechno ostatní se vám začne po pár minutách přímo hnusit. (22.11.2012)

Kdy už konečně někdo zfilmuje Pampucha nebo Tetrisy pro nás dříve potracené? To jsou furt samí Residentní debilové, Perské homoprincezny a Baráky, co ani na Atari nejedou, tak jak má potom jeden myšlenkově konkurovat všem těm pobledlým, obézním dětem s kruhy pod očima, co tráví bezesné noci sveřepým potíráním kybernetického zla, místo aby dýchaly čerstvý vzduch, drtily češtinu a neobohacovaly pak tuto databázičku stylistickými zvratky plnými gramatyckích chip? A tak je i Tichý kopec jedním z těch "vzdělávacích výplachů", které jsem taky nikdy nehrál, protože jsem dříve raději trávil noci s úplně opravdovými ženami a dokonce někdy i venku!!!, mimo zatuchlý pokojíček plný zmačkaných plechovek od Redbulů, a teď už mám z toho věčného prstění a mačkání pískacích částí hekajících těl v ruce artritidu a neudržím joystick. Nedokážu tedy fundovaně posoudit, jestli byl ten film úplně jako "doopravdy", vím jen, že jednička byla nedívatelná, pomatená sračka a dvojka je sračka docela dívatelná a hlavně prostá strašidelných klaunů a ultranudného, psychodeliktického čurákování v mlze. Takže můžu říct, že se mi to vcelku líbilo, i když jsem naposledy zabil rozpixelizovaného 2D nácka ve Wolfsteinově bunkru, a to už je nějaký ten úterý. (12.02.2013)