Mission: Impossible 4

Předpokládal jsem, že to bude zas o stupínek lepší, než "trojka", ale jakmile jsem si uvědomil, že se tu tvůrci snaží hrdiny jakoby polidštit tím, že z nich prostě v krizových situacích dělají naprosté debily, pochopil jsem, že trhák roku mě právě minul. A když Abrams začal na Cruiseho a nějakýho Švéda nebo kdo to u všech rohatejch vůbec byl, házet písek, aby tak navodil napětí v honičce někde uprostřed Dubaje, šel jsem do kolen. Tohle ne! MI byly vždycky takříkajíc ujeté filmy, ale tady jim to ujelo až moc. To nebylo cool, to bylo prostě nudné a trochu blbé. Na druhou stranu, když Cruise pomocí nějakých technicky vymakaných fusaklí šplhal na špici nejvyšší budovy světa mrakodrap Burdže Chalífa a ta jedna proradná fusakle ho zradila, o nervy nebyla nouze. Závěrem lze tedy říct, že to nebylo ani takové ani makové. Lepší průměr. Čekal jsem halt trochu víc. Update. po druhém sledování měním na čtyři. Takhle s odstupem času se mi to dooost líbilo. (29.03.2012)

Osobně jsem do toho šla hlavně kvůli Michaelu Nyqvistovi, to jsem ale nevěděla, že se tam jen mihne a nestojí to ani za řeč. Nejsem akční typ na akční tipy a Toma až tak moc nevyhledávám, přesto mu v žádném případě nelze upřít jeho vynikající herecké kvality. O tom mě přesvědčil i v jiných filmech. Tady si očekávaně a bezvadně zahrál opět nesmrtelného agenta Ethana, který musí nutně přežít do další akce, to je nad slunce jasný a tak jsem ani jiný konec nepředpokládala. Ale přikláním se k jednomu zdejšímu názoru, že kromě Kremlu a Dubaje bylo všechno tak typicky stejné, že jsem se chvílemi nudila. Abych pravdu řekla, tak jsem pak už celou dobu jen čekala na holčičí pudrovačku, protože ta je skoro všude a byla jsem nakonec odměněná - dočkala jsem se :-) Ještě jsem tam koketně pomrkávala po Willovi, kterého si střihnul sympaťák Jeremy Renner. Takže všichni akční, skalní fandové, sorry, ale já nad průměr dneska nejdu. (16.07.2014)

To, co mě na současném filmu de nebes dráždí, je že si už nepřijdu na mls ani jako divák-turista. Rád se toulám po vzdálených dálkách, kochám cizím prostředím a žasnu exotickým životem jiných kultur. Zatímco Bourne byl velice vděčným průvodcem po evropských metropolích a doteď mám pocit, že v alžírském Tangieru jsem byl společně s ním, tak Ethan Hunt je průvodcem slepým až humpoláckým. Když Dubaj, tak největší panelák světa, když Moskva, tak Kreml. Na nic jiného než pohlednicové kulisy se tahle cestovní kancelář nezmohla. Ethan Hunt a jeho čtvrtý zářez je klasický příklad amerického turisty s foťákem ne-li za půl mega, havajskou košilí a s otevřenou myslí ve velikosti burského oříšku. Čeho se pak mám chytat, když špionážní zápletky smrdí naftalínem, technické blbůstky mě neba a postavy psal někdo přes průklepák. Tohle je vyloženě klučičí Twillight. (22.12.2011)

Mission: Accomplished. Nějakou dobu jsem s Birdovým pohledem bojoval, ale obzvlášť v sevřeném opakování celé ságy vyniknou jeho kvality. Tempo je občas téměř překotné, vyrovnává ho překvapivá kadence hlášek, výtečná pasáž v Dubaji a hravě špionážní nálada, umně kombinovaná s Abramsem nastolenými trendy. Na své si mohou s radostí přijít i fanoušci nejrůznějších sousedních sérií, protože Ethan v zachmuřených chvílích připomíná Jacka Bauera a ve finálním souboji zase Jamese Bonda. A právě tenhle průřez žánry i náladami nakonec Ghost Protocol vytahuje na pozici silného hráče. (16.12.2011)

Proti Bradu Birdovi nemám ani to nejmenší, Michael Giacchino se také snaží, ale co z toho, když lehkou nudu střídají scény, které nejsou ani poctou, ani citací, jen starým zbožím (až na výjímky, třeba telefonní budku). Ale ve kterém filmu máte zase možnost vidět, jak Josh Holloway zneškodní Pavla Kříže. 70%. (20.12.2011)