Agentka budúcnosti

„My mind is human. My body is manufactured.“ Řekla to Cher? Kdepak, za tímhle citátem stojí majorka ze Sekce 9 potírající kybernetickou zločinnost! Vybělená manga, která se může opřít o mizanscénu, audiovizuální vjemy, scénografii a tradičně hovorného Kitana s účesem Cruelly de Vil. Akorát ten Ghost nepřiShell.. Stejně jako v Under the Skin se mi zdálo, že Scarlettka není ve své kůži.. (08.03.2021)

Rupert Sanders to věru neměl lehké, protože navzdory své kultovnosti není Ošiiho Ghost in the Shell vhodnou látkou pro hollywoodský remake. Chybí mu totiž silný a poutavý příběh (tedy základní kámen remakovacího potenciálu i hollywoodské tvorby jako takové) a jeho kouzlo spočívá hlavně v precizní práci s prostředky filmového stylu, která z něj dělá mimořádně náladotvorné a evokativní dílo. Není tedy divu, že američtí tvůrci svůj film postavili hlavně na vizuálních citacích a odkazech, přičemž příběh výrazně pozměnili (vypomohli si u toho prvky z Innocence a Stand Alone Complex). Sandersově odlišnému stylistickému uchopení se podařilo zůstat na úrovni originálu co do čistě estetické působivosti jednotlivých obrazů, ale vytratil se z nich právě onen "duch". A s ním i jedna z ústředních myšlenek celého cyberpunku, kterou je stírání hranice mezi lidským a technologickým. Bohužel se filmu tyto ztráty oproti svému předobrazu nedaří ničím kompenzovat. Výraznější dramatický oblouk nic nespasí, pokud je samotný příběh poměrně otřepaný a významově banální - z Majorky se zde stává tak trochu RoboCop s kozi, který je ovšem očesaný o širší satirický rozměr odkazující na konkrétní společensko-politické reálie v žitém světě. Výsledek tedy není vyloženě špatný, nepovedený či jakkoli urážející, jen bohužel poněkud prázdný. Silná trojhvězda. (05.04.2017)

To je ale strašná tvůrčí smůla, přijít tak brzo po nový seriálový verzi původního Westworldu s hranou filmovou verzí původního GitS. Měl jsem pocit, jako bych podobnou pohádku znal nazpaměť a neměla mě čím překvapit, ba dokonce i jen trochu bavit. Prázdná skořápka a vizuálně atraktivní nuda, přitom jsem ale paradoxně viděl x televizních pilotů zámořských veřejnoprávních stanic, který vypadaly mnohem líp. Zatím nejpromarněnější dvě filmový hodiny roku 2017. (16.07.2017)

Tak skořápka by tu byla, ale kde je ta duše? Ghost in the Shell je výpravný akční letní blockbuster určený pro diváka s mentalitou 14letého chlapce odkojeného počítačovými hrami. Kyberpunková vizáž ale neskrývá kyberpunkovou filozofii. Název vyvolává představu velké konspirace, tajemství, které bude na konci překvapivě odhaleno. Jenže děj je triviální a předvídatelný. Navíc, a tohle opravdu nemám rád, tvůrci se snaží vyvolávat pocit něčeho chytřejšího, co má filozofickou nadstavbu. Naštěstí pro Sandersův snímek, obě dvě pokračování Matrixu, které jsou asi nekřiklavějším příkladem tohohle nešvaru, byla ještě o dvě třídy blbější než Ghost in the Shell. Dokonce ani ten vizuál na mě nepůsobil, jak by tvůrčí tým chtěl. Je to přeplácané a ne dost temně depresivní, jak by se na kyberpunk slušelo. Akce je příliš zběsilá, zkrátka uzpůsobená generaci počítačových dětí. Dvě hvězdičky to ode mě obdrží jen s chlupem a s ohledem na Scarlett. Celkový dojem: 35 %. (22.04.2018)

Kdyby byl rok 95, rozuměj 1995, asi bych bučel blahem. Majorku Míru Zabijákovou by hrálo nějaké jiné dřevo (i když Scarlett jsem chvílemi věřil, že je robot, takže vlastně dobrý), omalovánky by byly víc analog a ruční práce a to poselství(?) by bylo tak nějak víc in. A navíc Takeši by se mohl pořádně rozparádit beze strachu z toho, že se rozsype jako zavirovanej hologram. Tohle se mi nelíbit. (19.07.2017)