Posledná noc v Ríme

veru, nie je za čo tu naškrabať ani jednu hviezdu. tak nejako to asi dopadne, keď si rejža myslí, že stačí napchať do postele dve holé, športovo založené občianky a isto z toho dačo bude, aj keby sa len mali potácať od nezmyslu ku volovine a nazad. sľubný lesbický materiál spackali aj herečky, ja som im naopak neverila ani nos medzi očami. (napríklad s takým švédskym variantom tejto témy - Kyss mig - sa to nedá porovnať..) (30.06.2013)

Jedna noc, jeden pokoj, dvě ženy a Řím. Takhle by se dal shrnout tento film, který by se sice dal brát jako pouhé soft porno, ale tady jde o něco víc. Jde o to alespoň na chvíli utéct od všedního života, od svého života a zkusit cosi jiného. Obě herečky byly výborné i krásné, dialogy byly skvělé a hudba přímo magická. Posledních 20 minut mi sice přišlo, že se trochu moc prodlužuje a oddaluje nevyhnutelné, ale jinak nemám, co bych tomuto filmu vytkl. Myslím, že nabízí mnohem víc než dvě nahé ženy… ale to je na každém, co si z filmu odnese, že? 95 %. P. S. Scéna, kterou jsem si opravdu zamiloval, je snídaně za úsvitu. Až uvidíte, (snad) pochopíte… (04.06.2011)

Mladšího Medema, mám mnohem radši. Příběh z renesančního pokoje byl až příliš samoúčelný a sondy do lidské duše, za které Medema zbožňuju, tentokrát přistály na mělčině. Celkový námět útěku z reality a psychologická útěcha v obětí nekonvenčního vztahu na jednu noc byla velmi dobrá a silná volba, bohužel se alespoň za mě nepodařilo vyvolat jakési vtažení do nitra hlavních postav, což ve starších Medemových snímcích nikdy nechybělo. (24.08.2015)

Zapomenutý telefon může způsobit (ne)milé situace. Pro jednu z nich to není ani zdaleka poprvé, pro druhou je poznávání křivek a vůní ženského těla premiérou. Přesto na začátku léta, v jednom římském bytě začne naplno propukat prazvláštní vztah mezi dvěma ženami, Španělkou Albou a Ruskou Natashou. Hned následující den je Řím pošle každou na jinou stranu starého kontinentu, do té doby ale poznávají snad alespoň trochu pravdivé a ne zrovna veselé osudy jedna druhé. Jenže když se po sobě neválí, tak toho režisér Julio Medem moc nenabízí (samozřejmě to není jen o dvou nahých ženách). Stále víc tlačí na pilu jako umělec, jako vypravěč ale pokulhává. Opět tak předkládá především záběry, ze kterých by si člověk mohl nechat zarámovat obraz na zeď, prázdnotu příběhu tím ale nezakryje. Je něžný, je poetický, ale právě bez oněch erotických a vášnivých scén by toho moc nezbylo, protože konverzace dvou dosud neznámých duší ani zdaleka nestačí kouskům typu Před úsvitem/Před soumrakem.. výborný plakát!! (05.09.2011)

Sledováno uprostřed noci... V naprosté tichosti a se zatajeným dechem... Noc v hotelovém pokoji s dvěma ženami... Osudové, emoční, dotykové, povznášející i uzemňující obrazy a scény. Snímání detailů, tóny hudby a písní, světlo a stíny, slova a gesta... to všechno způsobovalo, že bych chvilkami klidně přísahal, že tento film působí i na víc smyslů než jen na dva. Cítil jsem totiž vůni hotelového prostěradla, vlhkost pokojové koupelny, svěžest ranního vánku nad italskou metropolí, slanost ženských slz a zvonivou rezonanci ve vlastní hrudi. (13.11.2011)