Klíč

Film je studií strachu, mizérie a téměř prohrané touhy po aspoň něčem hezkém uprostřed války, kdy ještě měli náckové jasnou převahu. Putovní byt pro kapitány remorkérů, kteří si jej předávají i spolu s půvabnou a trochu bláznivou dívkou – otupenou z nepřetržitých úmrtí svých milenců, věčně čekající, jak dopadne jejich příští sebevražedná mise. Jak se muži srovnají s tím, že musí vyrazit na moře skoro neozbrojení, takže jejich remorkéry využívají německé ponorky i jako cvičný terč pro nováčky? S tím se srovnat nedá a strach, který je ochromuje a někdy i nabudí je z plátna dobře patrný. Každý z kapitánů se s ním pere jinak, ale tohle nemá dobré řešení a musí tedy jen doufat, že se jim znovu podaří vyváznout. A přitom dobrovolně znovu a znovu vstupovat na popraviště. ____ Jedním ze způsobů, jak se vypořádat s těsnou blízkostí smrti, je utlumit všechny city. Když je ale něco přesto probudí, bolí o to víc. Tím spíš, když kapitán zná dívčinu minulost a v mnoha gestech i větách, které s ní sdílí, poznává, že přesně tohle už zažila s přechozími milenci. Jak vyjádřit lásku, když se kapitán slyší říkat stejná slova, jaká říkal jeho předchůdce? Nosí stejnou uniformu a dává ji stejné dárky – jak ji a možná i sebe přesvědčit, že za mnohokrát slyšenými větami je tentokrát oboustranně hluboký cit? ____ Scény záchrany lodí vyvolávaly dojem dokumentárního pohledu na jednu z méně známých kapitol války. ___ Film má tísnivou atmosféru, ale přesto je v něm i humor. Někdy osvěžující, když si kapitán na moři zkouší loď, couvá s ní do všech stran až námořníci padají jako hrušky a na něm je vidět, jak si to užívá – jako kluk, když si prvně hraje s novou hračkou. A někdy je ta legrace cynická, když novopečený milenec pozdraví fotku svého dávno už mrtvého předchůdce, kterou dívka pietně uchovává na skříni – kapitán ví, že právě začíná nový milostný trojúhelník, ve kterém bude figurovat i neustálá vzpomínka na mrtvého. /7. 7. 15./ (07.07.2015)

Hodně zajímavý námět, který bohužel nebyl plně využit. Válečná část příběhu odehrávající se na remorkéru na moři moc prostoru nemá, ani závěrečná operace není nijak dramatická a dobře natočená. Film se tak soustředí spíše na putovní byt, ve kterém se střídá jeden kapitán za druhým a každý se kupodivu ihned zamiluje do mladé a krásné Sophie Loren. Ta je součástí a takovým bonusem onoho bytu, nicméně k výkonu v Horalce má ještě hodně daleko. Tato část příběhu je docela zajímavá, bohužel příliš předvídatelná. Tedy až na konec, který potěšil. Přesto na více než průměr to není. (22.08.2015)

Ne, ne a ne, tohle vážně nebylo zábavné, ani nápadité. Byl to hodně nudný romantický příběh s mladičkou Sophií Loren v roli dívky s předtuchami. Pro milovníky mořských dobrodružství snad mohlo být přínosem několik zřejmě námořních bitev. Jediné, co si z toho snímku odnáším, je poznání, že válka mohla skončit mnohem dříve, kdyby se spojencům stále něco nezasekávalo. (01.07.2012)

Romantická dráma v popredí 2. svetovej vojny, kde si chce každý uzurpovať kúsok svojho štastia, či aspoň jednoduchého prežitia. 24-ročná Lorenová je síce pôvabná, ale jej mužskí kolegovia sú iba priemerní, naviac Howarda vidieť v romantickej polohe je mierne netypické. Scény na mori sú veľmi jednoduché a jednotvárne, dramatizácia scén tiež mierne pokrivkáva, tým pádom atmosféra filmu sa iba ťažko dostáva ku divákovi. (17.07.2014)

Pravdepodobne zmena programu spôsobila, že sa mi nahral tento film, ktorý by inak ostal mimo môjho záujmu. Mám dojem, že sa z námetu o remorkérových kamikadze a putovnom byte dalo vyťažiť viac. Svoju úlohu splnil iba William Holden a naopak, účasť Sophie Loren považujem za omyl. Celý film sa pohybovala ako bábika, ktorá si stráži, aby bola obrátená ku kamere v správnom uhle a aby sa jej nerozmazal make-up. Nebol to zlý, ani nepodarený film, ale tri hviezdičky sú viac výrazom môjho dobráctva, ako jeho objektívnej hodnoty. (05.08.2012)