Tali-Ihantala 1944

Fínska rekonštrukcia najvýznamnejšej bitvy v oblasti Tali-Ihantala ponúka takmer všetko, čo má vojnový film ponúknuť. Jediná, ale dosť významná vada na kráse je, že film nemá žiadneho hlavného hrdinu a sledujeme rôznych vojakov, dôstojníkov i vrchné velenie v krízových situáciach, kde Rusi tlačia z každej strany. Dobové čiernobiele zábery boli použité v rozumnej miere a do filmu zapadli. Hudba sa mi tu miestami zdala nevhodná a často som mal pocit, že bez nej by to bolo lepšie. Ruská strana priestor nedostala, ide väčšinou o pohľad na valiaci sa dav ruských vojakov. Na fínskej strane ma potešili zábery z interiéru tanku, ktoré často nevídame. Tesne pred koncom som si hovoril, kde je nejaká letecké podpora. Nakoniec prišla a mala určite veľký podiel na tom, že Fíni spolu s nemeckou pomocou dokázali početných Rusov odraziť. Fínsky front sa tak stal jediným úsekom východného frontu, na ktorom Červená armáda nesplnila plán napriek veľkým posilám, ktoré jej boli poskytnuté navyše. Rusko a Fínsko podpísalo prímerie 19.9.1944... 80%. (28.10.2012)

Finská válka mě opravdu zaujala. Proto jsem ihned po shlédnutí filmu Framom främsta linjen šáhl na jeho volné pokračování, které má odvyprávět poslední a nejdůležitější bitvy Finů se Sovětem. Technicky musím říct, že tvůrci zde opět předvedli nadprůměrný výkon. Sestřelili asi tisíc hektolitrů lesů, ale předvedli tím totální válečnou atmosféru. Na druhou stranu technika je vykoupena prakticky přesnou dokumentaristicky odvyprávěnou historií, která klade důraz na jednotlivé momenty, ale úplně vynechává příběhy samotných postav. Jestli jsem si u předchozího filmu říkal, že je dost neosobní, tak tento je úplně mimo. Spíše se jedná o zfilmovaný dokument, než o samotný film. I tak práce za tím je vidět obrovská. Klobouk dolů Finům za obranu jejich země. Taková obrana se v druhé světové válce jen tak neviděla. Ještě když si vzpomenu, jak jednotlivé země na začátku války při Blitzkriegu padli ani ne po měsíci. (18.05.2014)

Koukám, že nejsem jediný s rozporuplnými pocity... Vysoce cením historickou věrnost prostředí, zbraním, uniformám, a technice. Také jsem nadšen, že vznikl snímek z tohoto ne až tak známého konfliktu. Neznalý divák může mít dokonce chvilku problém se identifikovat s tím, že ti, - jejichž uniformy hodně připomínají německé se svastikou na samohybných dělech jsou ti hodní. A Serjožové a Ivani s tanky T34 jsou agresoři a okupanti... K filmu samotnému bych řekl, že je skutečně určen válečným fajnšmekrům a to ještě zabývajících se Rusko - Finským konfliktem za druhé světové. Já se jako mnozí zde topil v množství postav, nevyslovitelných jmen a celkem jednotvárném prostředí tundy, bažin a lesů. Samozřejmě je to tak v pořádku, ale stále to zkrátka byly jen boje mezi stromy či za pařezy... Navíc jakýkoliv výstřel z tanku (na obou stranách) mi přišel dost kapslíkoidní včetně případných zásahů.... Dočkáme se zde i pár soubojů Stugů s Téčky, ale žádné odlétávající věže nečekejte...Navíc vše se vždy děje na vzdálenost max desítek metrů spíše blíž. I já musím podotknout, že zacvičená osádku Stugu neměla s rozlousknutím slavného Téčka vůbec žádný problém. Ve Finsku je film asi velmi dobře hodnocen, jistě se svezl po národní vlně hrdosti (plným právem Finové si bili jako lvi). Pro mne bylo zajímavé jej shlédnout (dozvěděl jsem se zde např. o účasti švédských dobrovolnických jednotek, nebo že na Rudou armádu použilo finské letectvo Junkersy a Blenheimy což je jistá rarita protože všude jinde tyto stroje bojovaly proti sobě), ale jeho zkrácená verze mohla stejně dobrým způsobem posloužit nějakému hranému dokumentu z tohoto období. Jako třeba točí BBC. Finům jsem držel palce a tři hvězdy si snímek zasloží. * * * (16.01.2012)

Jestli se dá o Zimní válce říci, že je relativně známá, tak o Pokračovací válce tohle rozhodně neplatí. V létě roku 1944 se Rudá Armáda připravovala na velkou ofenzivu. Hitler se domníval, že další úder povede na Balkán, jeho generálové se klonili k variantě útoku na Ukrajinu a dále přes Polsko a Maďarko do Říše. Stavka zvolila řešení, které překvapilo všechny a rozhodla se vyřídit si staré účty s odbojným Finskem. Byla to součást Stalinem propagované strategie, jejíž plánem bylo útočit na slabé spojence Německa. Předpokládalo se, že se pod tlakem brzy zhroutí a Hitler přijde o suroviny a cenné území. Jak se později ukázalo, byl to správný krok. Sovětský Svaz postupně vyřadil všechny satelitní státy a rychle neutralizoval obrovské množství nepřátelských vojáků. Jediná země kterou si podmanit nedokázal, bylo Finsko. Rudá Armáda ztratila téměř čtvrt miliónu mužů a přes 500 tanků, ale i přes příval posil neprolomila obranné postavení a vojáci Suomi zastavili její postup v pěti defenzivních bitvách. Stavka se rozhodla že další boj by byl zbytečný a nabídla nepříteli příměří. Podmínky byly tvrdé, ale Finsko je přijalo. Uvolněné jednotky byly okamžitě použity v Operaci Bagration, kde se podílely na rozprášení Skupiny armád Střed. (09.09.2012)

Ono se jedná o zdařile natočenou rekonstrukci zásadních okamžiků Pokračovací války, ale někdo, kdo se finsko-sovětským konfliktem, konkrétně operacemi v oblasti Tali-Ihantala, nezabývá hlouběji, může dost tápat. A já tápal o to víc, že film zcela rezignuje na postavy, takže jsem ani neměl šanci se do toho jejich prostřednictvím nějak dostat. Válka byla znázorněna poutavě, o tom žádná, ale bez vysvětlivek to nebylo ono. Stejně tak bych uvítal, kdyby režiséři film rozšířili o tu politickou notu a ukázali, co se odehrávalo před vypuknutím konfliktu a náhled do generálního štábu by také neškodil. Vše by se pak zpřehlednilo. Nemůžu říct, že by se mi to vyloženě nelíbilo, ale nedalo by mnoho práce, aby to byla pecka pro širší publikum a v tom vidím promrhanou příležitost. 60% (26.03.2015)