Hodina zpěvu

Svěrák byl pro mě vždy učitelem a nikdy nebude jinak. Tímto seriálem jsem u něj začínal. I přesto ho však mám rád a ve Vratných láhvích mi předvedl i něco nového. Miluji tu jeho zamilovanou řeč, tu zamšlenost a pochybnosti v každé hlásce. Má ji tak originální, úplně to cítím ve svém krku. Pro mě byl nejlepší v Koljovi, ale tady to začalo. A začalo to na začátku dějin české opravdu demokratické republiky. Pro mě to bylo jenom zpívání. Nic extra. Ale stále lepší než DOREMI. Kvůli Uhlířovi přihazuji bod a nechávám na třech. (10.11.2008)

V nějakém dalším pořadu ještě před revolucí přečetl Zdeněk Svěrák dotaz z dopisu. Pisatele zajimalo, proč když jsou oba proslulí každý z jiné autorské a bavičské dvojice, zakládali s Uhlířem ještě tuhletu. Podívali se na sebe a Svěrák se svou typickou smrtelně vážnou dikcí odpověděl něco jako: "My jsme dlouho přemýšleli a dohadovali se, jestli vám to řekneme. A já vám to tedy nakonec povím. My jsme to udělali proto, abychom vydělali ještě víc peněz." (10.09.2023)

Moje paměť není moc veliká a často všechno zapomínám, ale zde u tohoto pořadu je to výjimka. Pamatuju si velice dobře začátek 90. let a nádherný seriálek, který se jmenoval "Hodina zpěvu". Jsem rád, že je i zde na CSFD. Díky tomuto cyklu jsem se nazpaměť naučil písničky: Dělání, Elektrický valčík, Holubí dům, Severní vítr, Není nutno aj. Pak jsem tyto písně jako žák Základní školy využíval v hudební výchově, když paní ředitelka, která nás učila, zkoušela před tabulí a po každém žákovi chtěla, aby zazpíval nějakou píseň. Já jsem byl vždy velmi nervózní, než na mě přišla řada a přemýšlel jsem, jakou píseň mám zazpívat. Po chvíli mě napadlo, že jsem minulý den viděl "Hodinu zpěvu". Skoro každý rok jsem zazpíval buď Není nutno, nebo píseň Dělání. Bohužel, jelikož nemám žádný hudební talent, tak můj přednes byl vždy velice špatný a paní ředitelka mě každý rok hrozila čtyřkou, ale vždy vyměkla a nakonec mě dala dvojku:-). Vím ale, že jsem si tuto známku vůbec nezasloužil, protože ten můj "zpěv" byl velice strašný. Ještě teď se za něj stydím a už si nedokažu představit, že bych někde zpíval! Přesně si pamatuji, jak každý díl probíhal jako vyučovací hodina ve škole. V lavicích seděli žáci a pan Svěrák s panem Uhlířem plnili role učitelů. Vím, že během jejich vyučovacích hodin střídali jejich výklad s písněmi. Ještě si také velice dobře pamatuji, že konec každého dílu končil písní Není nutno. Jasné čtyři hvězdy. (08.11.2008)

Ne, každá píseň samozřejmě není perfektní, určitě ne, to by ani nebylo možné, ale Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře si ohromně vážím za to, že je neustále skládají, dělají jimi radost ostatním i sobě a jednou po nich zůstane spousta dobrého. "Neopouštěj staré známé pro nové, zvláště když jsou momentálně v nouzi, možná mají paměť jako slonové, každé ráno tesknota je vzbouzí... Dneska jsi tak úspěšný a nemáš strach, žádný hřebík netlačí tě v botě. Zítra budeš opuštěný starý brach, zítra budeš úspěšný kůl v plotě." (25.12.2014)

Není třeba hledat za tímto projektem žádné hluboké filozofické myšlenky, je to prostě obyčejný pořad, ve kterém se dětem představují prosté písně, taková hudební výchova skrze televizní obrazovku a dle mého mínění velice zdařile provedeno. U+S jako tandem jsou skvělí. Kapánek mi to připomíná obdobný dlouholetý pořad Zlatá brána, ale u Hodiny zpěvu je patrný rukopis Svěrákův a Uhlířův. (18.01.2015)