Réžia:
Jan SvěrákScenár:
Jan SvěrákHudba:
Michal NovinskiHrajú:
Ondřej Svěrák, Zdeněk Svěrák, Oldřich Kaiser, Kristýna Badinková Nováková, Filip Čapka, Jiří Macháček, Jiří Lábus, Petr Čtvrtníček, Pavel Liška (viac)Obsahy(2)
Kuky se vrací, film scénáristy a režiséra Jana Svěráka, je dobrodružný i poetický rodinný příběh, v němž ovšem hlavní role přebírají hrdinové ze světa dětské představivosti. Šestiletý Ondra trpí astmatem, a tak ze “zdravotních důvodů“ musí pryč i jeho oblíbená hračka - růžový medvídek Kuky. Když maminka vyhodí Kukyho do popelnice, začne pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá medvídkovy příběhy v neznámém přírodním světě. Je to ale opravdu jen sen malého kluka a nebo se Kuky skutečně vydal za největším dobrodružstvím svého plyšového života? Kuky se vrací představuje v kontextu současné domácí kinematografie skutečně jedinečný snímek, a to nejen pro své zaměření na rodinné publikum spojující dětského i dospělého diváka, ale i pro netradiční a moderní kombinaci hraného a animovaného příběhu, plného akčních scén a vtipných dialogů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (878)
Rozhodně zajímavě natočený film, v jádru ale typicky česká miloučká hřejivá otravnost. Já se zkrátka nudil skoro od první minuty, dokoukával jsem to jenom z úcty k tvůrcům, protože minimálně technicky odvedli opravdu dobrou práci, kterou by mohli ocenit i diváci v zahraničí. Holt fakt nejsem Kukyho cílovka no... ()
Tento film mě bavil svou fantazií a nekomerčním zpracováním. Líbila se mi hudba a děj celkově. Akorát si myslím, že je to film pro větší děti, pro ty menší to bude trochu složitější a taky ten konec kdy umře Kaiser v roli bezdomovce není pro dětské očičko. Nakonec se pan Svěrák nechal stejně slyšet, že film pro děti původně natočen vůbec nebyl. Určitě doporučuji, protože filmy z dílny obou Svěráků stojí vždy za shlédnutí. ()
Dávám tři hvězdičky a trochu si přitom připadám, jako bych tomu růžovému plyšákovi vydloubávala očíčka, ale nemůžu si pomoct: já jsem se po většinu filmu prostě nudila. Příběh mi nic nedal, ba ani důvodů ke smíchu se moc nenašlo a že je vizuál celý takový jiný, neotřele zvláštní, to jaksi nevyváží celkovou nezáživnost a rozháranost Kukyho. Nevím, jestli bych byla nadšená v kuřecím věku, malinko o tom pochybuju. Sociálně inženýrský houmlesácký finiš mě pak přiměl při hodnocení váhavě mávat myší mezi dvěmi a třemi hvězdičkami... nakonec pro jednou vyhrála moje laskavá, infantilní stránka, leč pouze o ňadra vrcholové gymnastky. 54% ()
No musím uznat že nakonec JO. Honza Svěrák nikdy nespal na vavřínech a nikdy nestál o to točit stále stejné filmy. Díky tomu je každý jeho film jiný. Ať už se jednalo o road movie anebo o válečné drama. První půlhodinu mi u Kukyho dělala problém loutková originalita. A ani posléze jsem nic světoborného nesledoval. Musím ovšem uznale konstatovat že Kuky má co rozhodně co nabídnout. Příběh hezky dětský, morální ponaučení (je třeba vážit si moudrosti starších) a v neposlední řadě jsou to hlasy loutek. Kdy se ještě poštěstí že by se na plátně sešli v jednom filmu Svěrák, Kaiser, Macháček, Lábus, Čtvrtníček, Liška, Postránecký, Vetchý, Schmitzer, ... Krásný film plný lásky, natočený s láskou. Chtělo by to ještě druhý díl. PS: V roce 2017 se žádný extra zázrak nekoná a podobně jako ostatní Svěrákoviny je i tahle těžko odolávající zubu času. 60% ()
Galéria (77)
Fotka © Falcon
Zaujímavosti (29)
- Za originálním výtvarným ztvárněním filmu stojí Jakub Dvorský, tvůrce her „Machinarium“ a série „Samorost“. (Saur.us)
- Na grafickém vymazávání drátků od loutek pracovalo 100 lidí. (Milan25)
- Scény v lesní hospodě a scény s mluvícím a svítícím pařezem byly natočeny jako jedny z mála ve studiu. (camper)
Právě jsem se vrátil z předpremiéry v Českých Budějovicích a jsem pln různorodých pocitů, kterými mne nový (a asi docela přelomový) film Jana Svěráka naplnil. Na jedné straně převládá nadšení z naprosté originality, která je vtisknuta do loutkařiny a estetické roviny Kukyho odysey, absolutně zvládnutého řemesla (stálý a osvědčený tým Svěrákových spolupracovníků, jemuž vévodí Smutného dokonalá kamera a Fišárkův precizní střih, vypadl snad jen tradiční autor hudby Ondřej Soukup, který byl však více než dobře nahrazen), na straně druhé mírné rozpaky z celkového vyznění, v němž převládl spíše nostalgický a posmutnělý podtón a tak trochu působil jako nějaká rodinná psychoterapie, v jejímž běhu mi scházela tvůrčí invence otce scénáristy Zdeňka Svěráka, respektive jeho obvyklé mixování tragického a komického, z Kukyho se na mě mimo pilin sypala záplava spíše toho smutného, na což jsem nebyl připraven. Dlouho jsem si také nemohl zvyknout na hlasový projev Janova syna Ondřeje, který mi nepřišel jakožto ideálně zvolený, ač potomek slavných předků, stále je to výrazný neherec, což v případě postsynchronu vadí. Když však Svěrák junior a jeho tým rozevřel po chladnějším entrée přede mnou coby divákem to úžasné panoptikum lesního života, v běhu děje jsem na výše zmíněné pomalu zapomněl. Kuky se vrací je filmem apriori pro dětského diváka, ale svou nespoutanou invencí a bytostnou originalitou, týkající se především vizuální složky, osloví asi každého. Jan Svěrák spolu s animátorem Jakubem Dvorským (z brněnského vývojářského týmu Amanita Design, který proslul vizuálně unikátně zpracovanými flashovými hrami Samorost 2 a Machinarium a videoklipem pro dánskou post-rockovou skupinu Under Byen) vytvořili pak zcela originální a nezaměnitelný svět lesních bůžků a bytostí a jejich estetika je natolik osobitá, že dává vzpomenout na to nejlepší z české školy animovaného filmu. Jasné inspirační zdroje lze pak rozpoznat v díle světoznámého českého výtvarníka Františka Skály, zvláště v jeho dvou knihách Jak Cílek Lídu našel a Skutečný příběh Cílka a Lídy, jimž peripetie Kukyho jakoby z oka vypadly. Stejně tak jsem si vzpomněl na dávnou Skálovu retrospektivní výstavu v centru Egona Schieleho v Českém Krumlově, kde byly již tehdy k vidění vozítka podobná těm, na kterých se prohání kapitán Hergot. Možná je škoda, že se Skála rozhodl nakonec se celého projektu neúčastnit, mohla tak vzniknout obdoba Švankmajerova podílu na legendárních filmových parodiích dua Brdečka/Oldřich Lipský, přesto se spolupráce Svěrák - Dvorský ukázala jako nanejvýše plodná a životaschopná. Předesílám, že dle mého úsudku se Kuky směle může měřit s originály typu Trio z Belleville, tak osobitý je jeho design. Škoda, že trochu vázne složka scenáristická a že hlavní dvojroli nehraje a nedabuje výraznější dětský herec... PS: Jak řekl na předpremiéře přímo Jan Svěrák, na filmu se podílelo celkem 180 lidí, z toho 80 film přímo natáčelo a 100 pak sedělo u svých PC a vyrábělo počítačové efekty, retušovalo atd. Ten poměr napovídá mnohé o dnešním fenoménu zvaném film... (Kdeže časy skromných Ropáků jsou...) () (menej) (viac)