Kuky se vrací

Nevěřím že Jan Svěrák jde ve stopách Jindřicha Poláka, jednoho z nejlepších českých režisérů, jen zcela nezáměrně a nevědomě. Polách oživil žánr sci-fi s Ikarií XB1 a Návštěvníky, Svěrák zas s Ropáky a Akumulátorem. Polák složil poctu českým letcům v Nebeských jezdcích, Svěrák s Tmavomodrým světem. A ze všeho nejvíce si Polák udělal jméno s filmy pro děti, s nesmrtelnými sériemi o Chobotnicích z druhého patra, Lucii s formeláky a dalšími... a přesně do této řeky vstupuje i Jan Svěrák a konečně po mnoha letech trpění Troškovských sraček dokazuje, že kvalitní dětský film v českých končinách ještě nevymřel. Kuky s příjemně infantilní hravostí a chytrým nadhledem předvádí nečekanou osobitost a styl, ale nezvrhává se do Švankmajerovské onanie nad formou. Naopak, i přes svou originalitu a přehršel nápadů je starosvětsky jednoduchou pohádkou o "naivní hračce co se dostala do velkého světa". S příběhem tak akorát přímočarým aby zaujal, nenudil a přitom poskytl dost prostoru pro humor a hlavně akci, protože v Kuky se vrací je nejspíš ta nejlepší a nejdelší automobilová honička jaká se kdy v českém filmu objevila. Jen škoda že se v něm musel objevit i Ondřej Svěrák, protože tenhle malý špunt hrát vážně neumí. Naštěstí ale na plátně není zas tak často... 8/10 (19.03.2011)

Tento film mě bavil svou fantazií a nekomerčním zpracováním. Líbila se mi hudba a děj celkově. Akorát si myslím, že je to film pro větší děti, pro ty menší to bude trochu složitější a taky ten konec kdy umře Kaiser v roli bezdomovce není pro dětské očičko. Nakonec se pan Svěrák nechal stejně slyšet, že film pro děti původně natočen vůbec nebyl. Určitě doporučuji, protože filmy z dílny obou Svěráků stojí vždy za shlédnutí. (04.08.2011)

Představte si, že jste malí… a máte s filmem vyhráno. Líbí se mi, že Jan Svěrák zdědil po otci podobný tón humoru, který elegantně dobarvuje vlastními nápady. Třeba takové vtipné vyjádření pohledu malého dítěte na sex se málokdy vidí. Pozornější a odrostlejší zase ocení nevtíravé poznámky na téma totality, geniální automobilovou honičku a kopec hlášek. K tomu všemu výtečná technická stránka a geniální hlasové obsazení (Jirka Macháček kraluje!) s jedním velkým ALE. Zdeněk Svěrák svůj text čte, prostě odříkává. Jeho hlas nezmění tóninu ani jednou a… strašlivě to vadí. Natolik, že nejsem ochoten pátou hvězdičku přihodit, i když za vše ostatní by si ji film bezesporu zasloužil. I za tu roztomilost, neboť přesně takový být má. (25.05.2010)

Svěrákovi se nedá upřít hravost, tuna nápadů a taky fakt, že má opravdu hodně nakoukáno. To jsou vlastnosti, kterými vyčnívá nad většinou českých režisérů a které jsou v tomto filmu nádherně vidět. Svěrák si s tím opravdu pohrál, loutková animace je výborná, postavičky jsou výborně namluvené a celé to má nádech starých českých filmů. Bohužel to tentokrát neuměl Svěrák dostatečně prodat, tempo filmu je docela pomalé, atmosféra asi nenadchne všechny a ke konci už to bylo vážně docela zdlouhavé a to zakončení okolo Kaiserovi postavy bych klidně vypustil. I tak ale Svěřák patří pořád na českou špičku, jenom jsem tentokrát čekal trochu více.70% (28.11.2010)

Po hodně slibném rozjezdu plném hravých nápadů, kdy si zvykáte na tu unikátní a krásnou vizuální stránku, Svěrák zpomaluje a dobrou půlhodinu (honba za ztracenými vejci) klopýtá co se týče dramaturgie. Ta střední část, navzdory skvěle natočené automobilové honičce, se vleče. Jinak jsem byla celkem nadšená, Jan Svěrák znovu potvrzuje, že naší režisérskou jedničkou není nadarmo a umí si pohlídat jak technickou stránku filmu, tak příběh a poetiku. A fandím mu, protože aspoň na chvíli oživil starou českou loutkovou animaci. Se svou roztomilostí Kuky úplně odlišný od noirového thrilleru Pouta, přesto jsou tyhle filmy zatím nejlepší českou filmovou dvojkou pro rok 2010. (29.07.2010)