Prichádza Satan!

Omen ani po toľkých rokoch nestráca na svojej hrôzostrašnosti. Goldsmithova skladba vyvoláva mrazenie vo všetkých partiách tela (vážne všetkých!) a Gregory Peck zahral postavu veľvyslanca vskutku bravúrne (David Warner detto). Mierne zamrzí prvá časť snímku, ktorú považujem za rozťahanejšiu než je únosné, ale sekundárna partia, omnoho výraznejšia a temnejšia, vynahradí menej kvalitný rozbeh presne ako sa na atmosferický horor patrí. (02.01.2011)

Je to dosť dobrý horor so satanskou tématikou. Má veľmi dobrý príbeh o veľvyslancovi, ktorého skutočný syn umrie a tak bez vedomia manželky si vezme iného chlapca, ktorý nemá rodičov, pričom ho berie za vlastného, ale časom sa okolo neho začne diať mnoho zvláštnych vecí a nevysvetliteľných úmrtí a tak postupne veľvyslanec začne veriť tvrdeniam, že jeho syn má niečo spoločného s diablom. Spracovanie je výborné, dej si prakticky po celý čas plynie pomerne pomaly, pričom strieda rodinné scény s tými dôležitejšími a hororovejšie ladenými a dej je celý čas nadmieru zaujímavý s viacerými prvkami, ktoré ho ozvláštnia a vylepšia, hlavne skvelý nápad s fotografom a spokojný som aj s jeho gradáciou. Napätie síce nie je až tak výrazne prítomné, ale vo filme s touto tématikou mi to vôbec neprekáža, pre potreby filmu je správne dávkované a páči sa mi výborná hororová atmosféra, ktorá sa tiahne filmom celý čas a dodáva filmu tú správnu satanskú atmosféru. O klasických hororových scénach sa tu hovorí ťažko, keďže tento film funguje na trochu inom princípe, to pravé zlo je hlavne cítiť a keď je zhmotnené, tak v niečom, čo až tak moc rešpektu nevyvoláva, ale aj tak viacero scén je vydarených, obzvlášť skvelo premyslená a aj natočená smrť fotografa. Herecké obsadenie sa mi páči, výborný Gregory Peck, dobre zahraný chlapec v podaní Harveyho Stephensa a mnoho zaujímavých postáv na čele s fotografom. Réžia je perfektná, je to rozhodne vrcholné dielo Donnerovej filmografie, skvelá je aj technická stránka a pochváliť musím aj výbornú hudbu. Síce satanskú tématiku až tak moc nevyhľadávam, ale Prichádza satan je aj tak vydarený horor, ktorý patrí medzi to najlepšie zo svojej kategórie a je to najlepší horor sedemdesiatych rokov. Objektívna kvalita filmu- 85%, film sa páči mne na 78%. (09.07.2007)

Nikdy by mi nenapadlo, ze reziser vsetkych SMRTONOSNYCH ZBRANI (1987) alebo westernovej komedii MAVERICK (1994) s Melom Gibsonom natocil v minulosti aj takyto temny snimok, ale to dokazuje aj talent rezisera, ktory mimochodom s tvorcami mal pocas natacania neuveritelne mnozstvo nestasti, akoby bol uz len tento namet filmu prekliaty, alebo to bola vsetko len zhoda nahod, treba si precitat zaujimavosti. Pamätam si na tento horor este zo zaciatku 90-tych rokov, mal som to stastie vidiet to v kine. Najviac ako fanusikovi poriadnych hororov sa mi pacilo natocenie odseknutej hlavy, avsak dnes som sa dival na tento horor aj trosku z ineho pohladu, teda vdaka skvelej hororovej hudbe Jerryho Goldsmitha bol dost napinavy a hlavne v druhej polovici filmu si udrzal dokonalu temnu atmosferu, na rok 1976 to musel byt hit. _________ Gregory Peck - (Robert Thorn) +++ Lee Remick - (Katherine Thorn) +++ David Warner - (Keith Jennings) +++ Billie Whitelaw - (Opatrovateľka pani Baylocková) +++ Harvey Stephens - (Damien Thorn) +++ Patrick Troughton - (Otec Brennan) +++ Martin Benson - (Otec Spiletto) +++ Robert Rietty - (Monk) +++ Tommy Duggan - (Kňaz) +++ (09.04.2011)

K čemu v takhle sváteční den napsat komentář než k nejlepšímu hororu co jsem kdy viděl? The Omen je nejnádhernější a nejsymfotičtější spojení obrazu a hudby co jsem kdy viděl. Tucotvý horor jenom s rozdílem, že si zde na živobytí vydělával Gragory Peck. Ale ty chorály jej povyšují někam do výšin. Na piedestál OSTeček. Vždyť i tohle píšu s podkresem Ave Satani a jak to jde najednou docela těžce. Zaposloucháte se a klidně vám přijde, že dneska už by Armagedon mohl nastat. Ale s Jerrym by to tak pěkně uteklo. Jako se někdo po Čelistech už nikdy nevykoupe v moři, já zase neprojdu kolem sklenářů bez záblesku na pana fotografa a jeho tabuli skla. Ačkoliv jsme se mnohem brutálnějších a povedenějších vraždiček dočkali až ve dvojce, The Omen je originál. Opravdu se spíše bojím u opičího útoku nebo dokonalého finále než u bestiálních krváků. Tohle dusno mi dělá líp než podřezané mrtvoly v detailním záběru. Dotek Medusy a Omen. Lepší mrazivo není. Exorcistu jsem ještě neviděl ale nemyslím, že masturbace s krucifixem mě vyděsí víc než odkrytí hrobů na zapomenutém hřbitově... (06.06.2006)

Po nevýrazném Vymítači ďábla jsem se trochu dalšího satanistického hororu bál, ale vše nakonec dopadlo trochu jinak. Úžasné, nemám slov. Richard Donner se pustil do prvního většího projektu a hned to dopadlo takhle úžasně. Hned na samotném začátku jsou nám představeni skoro všechny důležité postavy, čímž je odstraněn problém postupného seznamování. Režisér se tak může ihned věnovat základnímu prvku, tedy budování atmosféry a je třeba uznat, že to se mu povedlo naprosto bezchybně. Spolu s úchvatným hudebním doprovodem vytváří obrovské napětí, které postupně graduje až do samotného závěru, který je sice na první pohled celkem nevinný, ale přesto se jedná o nejtemnější část příběhu. (24.06.2006)