Neporaziteľný: Vykúpenie

No sice jsem nevidel druhej dil a prvni s timhle nema nic spolecnyho, ale rek bych, ze krome natrzeni Adkinsovo kolena jsem o nic neprisel. A o co ze tu vlastne jde. Velkej turnaj veznu, kdy si ty nejlepsi daj pres drzku. Takze opravdu desne komplikovanej pribeh, coz jsem ostatne cekal. Ono by to ani nejak zvlast nevadilo, kdyby se film zameroval na souboje, ale bohuzel jsou mezi nima dost prodlevy, kde je sice neco malo treninku, ale jinak spousta nezazivnejch kecu. Navic co si budem povidat, vezni jsou sice drsnaci, ale rozhodne ne talentovany herci, takze kdyz se nerubou, jsou lehce zoufaly. Adkins je sice desny zvire a v ringu mu staci zlej pohled a lamou se kosti, ale ze bych mu nejak fandil, to se rict neda. Jinak choreografie je docela povedena, ale ne az tak moc, abych cejtil dopad kazdyho uderu. Tech 90 minut jsem se sice v pohode zabavil, ale par drsnejch souboju obalenejch nudnou vatou a to vse navic ne buhvijak natoceny proste vic nez 3* neda a to prehnany hodnoceni nechapu. (10.11.2010)

Pokud se nad tím byť jen vteřinu zamyslíte, pravděpodobně dostane chuť se zabít o hranu DVD přehrávače. Bojka seká latinu, dal se na víru a kamarádí s ukecanýma negrama. Korupce vězeňského systému prorostla do mezinárodních rozměrů a tak se muklové tlučou v duchu globalizace. Jenže když nad tím mávnete rukou, naservíruje vám Issac Florentine rubačku z jiné dimenze filmařských kategorií, protože nic takového v rámci kino zábavy ‚pro celou rodinu‘ neuvidíte. Nekompromisnost z toho trčí až za provazy, partička bijců oplývá velmi pestrou sbírkou dovedností, a to všechno se děje v dlouhých, zběsile nestříhaných záběrech. Nemuseli jste na tom zákonitě vyrůst, ale když už nic jiného, pokývat nad fyzičkou zúčastněných byste rozhodně měli. V rámci škatulky 4 a ½. (22.05.2010)

Podobně jako dvojka, tak i trojka těží ze všech možných šablon bojových filmů, nic diváka extra nepřekvapí, se vším tak nějak počítá a téměř u všeho má pocit, že to již někde viděl. A jistě i viděl. Přesto je však Neporazitelný 3 dobrou podívanou, která mi sedla o něco lépe než dvojka. Snad kvůli tomu, že Scott Adkins je zde na té správné straně (v tomto díle mu divák musí prostě fandit) a je tu širší spektrum bojových stylů. Souboj Adkinse a Crowdera neměl chybu, skvěle se na něj koukalo a také perfektně skončil. Vztah mezi Boykou a Američanem byl také dobrým kořením a finále snímku diváka potěšilo. Dávám tedy 4*. (02.09.2012)

Scott Adkins jako živý speciální efekt. Stačí, aby film měl jeho, schopného choreografa a režiséra, který dokáže ctít a využít jejich práci, a nic víc už k úspěchu nepotřebuje. Překvapivě ale právě filmografie Scotta Adkinse dokazuje, že najít tuto kombinaci bývá někdy zatraceně těžké, ale také že mnohdy své sehraje také scénář i part, který má Adkins hrát. Třetí Undisputed nemá ani natolik bazální scénář jako předchozí dva díly série a vznikl i za viditelně nižší rozpočet, ale nic z toho nevadí, protože vše vyvažuje upřednostnění arénového vyprávění a plné využité hlavní atrakce. Adkins tentokrát dostává prostor ukázat i své charisma, ale vedle toho zůstává vše ostatní podřízeno jeho fyzickým přednostem v kontaktní choreografii s dalšími atlety před kamerou. Co produkce šetří na výpravě a statistech, to naštěstí investuje do choreografie a přípravy soubojů. Díky Adkinsovi a dalším atletům si může dovolit dlouhé záběry, které berou dech nápaditou kombinací úderů a akrobacie, na které se nehrabe žádný ze současných blockbusterů. O to víc pak vynikne také Florentinův formální styl, který je oproti jiným DTV machrům překvapivě neokázalý a funkční. Zatímco Roel Reiné si vymyslí jeden dva gimmickové záběry, kde okázale blbne s kamerou, a Jesse V. Johnson si nikdy neodpustí ty bitky v protisvětle, Florentineho přednost spočívá v tom, že kamera v bitkách v jeho filmech je nenápadně pohyblivá. Jeho cílem není upozorňovat na to, že je všechno v dlouhých záběrech, ale aby v rámci nich kamera suplovala střihovou dynamiku svým pohybem. Kamera tak sleduje údery a kontakt, kopíruje pohyby a neustále se přesouvá do ideálních velikostí a úhlů záběrů, které dají maximálně vyniknout choreografii. A právě v "Undisputed III", kde scénář neodvádí zbytečně pozornost (jako v sérii "Ninja") dosáhlo kombo Adkins-Florentine absolutního vrcholu. (04.04.2020)

Tak tomuhle říkám béčková pocta 80. létům se vším všudy! Scott Adkins opět kope o sto šest a Issac Florentine ještě víc jak o stupeň převyšuje druhý díl, na kterém se oba zřejmě teprve rozcvičovali. Dvojka mělá výborné bitky a dravou režii, bohužel také ale příliš jedhoduchý příběh a nepříliš sympatického hlavního hrdinu. Tady už se ale moc záporů najít nedá.Hlavním hrdinou se pro jistotu stává můj favorit Scott Adkins, který tady opět potvrzuje, že je asi nejlepší bijec současnosti. Teda ne, že by mu ostatní bojovníci v ringu nestačili, spíše naopak. Všichni zde předvádějí výborné (nejen) bojové výkony. Čímž logicky vyplívá, že samotné fighty od minule ještě přitvrdily a jsou opravdu fenomenální. Člověk si hned u první říká, že už to snad lepší být ani nemůže. Florentine se ale s každou novou bitkou posouvá na čím dál větší úroveň a závěrečný zápas je bezchybný, stejně jako veškerá choreografie. Tentokrát nijak nezaostal ani příběh, který už není tak jednoduchý jako posledně. Ano, pořád je to béčko. Ovšem béčko se zajímavými postavami a příběhem, který se snaží co nejvíce vyhýbat klišé, což po dvojce skvělá zpráva. Florentine dokázal, že tyhle filmy mu prostě jdou a stvořil tak nejlepší arenovku za poslední roku, kterou si ještě několikrát pustím a třeba tak časem ještě zvýším hodnocení. (01.06.2010)