Škola života

(SPOJLUJU tam jak dobytek) Nemilosrdná feministická romance, kde všichni muži jsou slaboši a manipulátoři. Zajímavý je, že až do poslední patnáctiminutovky dodržuje standardní romantické schéma, který by bylo super tu graficky znázornit, ale budu si muset vystačit se svými legendárními vyjadřovacími schopnostmi. Představte si tabulku, která vertikálně čítá 10 bodů a horizontálně 8. Vertikální rovina znázorňuje duševní rozpoložení protagonistky (čím výše, tím lépe), horizontálně postup dějem. Bod číslo jedna nazveme Status quo (hodnota 3), kdy obě postavy o sobě ještě neví, proplouvají svými životy, kterým však něco chybí. Asi ta láska. Bod dva nazveme Setkání (hodnota 4), následuje bod tři hodnota 6, a to Okouzlení. Bod 4 náleží pod kategorii Veselé společné zážitky navzdory. To již má hodnotu 8 a jedná se většinou o sestřih pikniků a společných akcí protagonistů, navzdory závistivcům a konzervám. Bod 5 je na vertikálním žebříčku vrchol (10) a je to První sex/Paříž/Opravdové vyznání atd. A pak přijde twist, tedy Průser/Provar, čímž nám veritkální linka spadne až na číslo 1, ze kterého následně vychází horizontální bod 7 Běh/Usmíření (hodnota 5) a následně poslední bod 8. a to je Usmíření a nový začátek, jehož hodnota je též 8, ne výše, protože stigma bodu 6 již bude navždy přítomné a postavy se poučily/dospěly, takže jejich vztah již nebude mít takový drive jako v jeho začátcích. An Education odbočí z tohoto schématu po bodě 6, kdy neproběhne Běh, ale Útěk a bod osm tak tedy nereprezentuje Usmíření, ale pouze Smíření, odklon od romantiky obecně na úkor vzdělání a budoucnosti, plus trochu zdravého sexismu. Díky tomu se poslední bod filmu nikdy nedostane nad středový bod 5, zato hrdinka bude se sebou daleko více spokojená._______ Jinak Carey Mulligan se svými dlouhými chlapskými prsty, hrdelním smíchem a megahyperdolíčky je výborná kombinace be careful/be fascinated girl. (21.09.2013)

Na mě mělo tohle vyprávění až moc obroušené hrany. Strhující scény nepřijdou, vybroušené dialogy jakbysmet. Revolta je tu asi na úrovni školáka, který odmítne nahlas číst před ostatními spolužáky. Snaživá studentka bojující s latinou a oxfordským snem, konzervativní rodiče, světácký třicátník a možnost poslouchat jinou hudbu, obdivovat výtvarné umění, pít drahé šampaňské, utrácet v buticích, chodit na filmy a koncerty, aukce i závody chrtů. Buržoazní luxus nebo akademický titul? Film dánské režisérky Lone Scherfig trestuhodně klouže po povrchu, divák je natěšený, že Nick Hornby něco ze svého výtečného rukopisu přenese i do scénáře, který napsal na základě memoárů novinářky Lynn Barber. Jenže vše je takové nekonfliktní a načechrané, až by někdo zasloužil polít ledovou vodou. Navíc zdůvodnění kroků onoho hejska se nedozvíme. Na jedničku je nicméně obsazení, můžeme se jen dohadovat, kdo je lepší (Carey Mulligan, Peter Sarsgaard, Alfred Molina, Olivia Williams). Jinak ovšem promarněná šance. Černý čaj s citronem také příjemně zahřeje. Ale odpoledne nevím, jak chutnal. I když vlastně jo – úplně stejně jako každé ráno. (04.09.2014)

Nick Hornby může napsat cokoli a mně se to bude líbit. A to jsem nečekal, že napíše scénař k filmové adaptaci knihy, kterou sám nevytvořil. Ale jeho rukopis je znát zejména v některých vynikajících dialozích. Carrey Mulligan je pro mě velmi zvláštní herečka, již nejsem schopen ani mít ani nemít rád. Do této role se však parádně hodila. Ve vedlejší roli září Alfred Molina. Zatraceně dobrý britský snímek, který jsem dlouho nepochopitelně přehlížel. (26.07.2014)

Dějově to není záležitost nikterak nadprůměrná, ovšem style a švih tomu dodává skvělá Carey Mulligan, hudba a úvodní titulky. Jako dobový film je snímek taky zdařený. Párkrát mě zarazilo jak jednoduše vypadá scéna a nebo že s některými záležitostmi kam co hodit a kam si sednout, si tvůrci asi hlavu moc nedělali. Z herců hne dpo Carey musím zmínit Dominica Coopera, který mi konečně sedl a líbil se mi. (11.01.2010)

Podařené drama s dobře prokreslenou dobovou atmosférou (i co se týče myšlenek a názorů), kterému kraluje výborná Carey Mulligan v hlavní roli. Jediným problémem An Education je přílišná předvídatelnost a šablonovitost, která mi bránila se do filmu plně vložit. Všechny charaktery byly k vidění ve spoustě jiných filmů a ani pohromadě se jím nedaří dýchnout životem, byť všichni herci předvádějí skvělé výkony. 80 % (05.02.2010)