Obsahy(1)
Československá televize v roce 1968 vysílala devítidílný publicistický cyklus s názvem Co tomu říkáte, pane Werich? Ptal se Vladimír Škutina, odpovídal občan Jan Werich. Témata byla různá, ale především aktuální. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (27)
Nejen dramatická, literární a filmová tvorba, ale publicistika šedesátých let vychází ze srovnání s naší dobou víc než čestně. Proslulý Škutinův pořad znamená nejen vrchol jeho publicistické tvorby, ale především úžasný vhled do nevšední duše jednoho ze dvou hubokých myslitelů doby (tím druhým byl emeritní vysokoškolský profesor historie umění Václav Vilém Štech). Tím totiž spoluzakladatel Osvobozeného divadla byl též. Prostota výpravy, forma holé besedy skvěle přibližují ještě cosi jiného, ještě podstatnějšího: kvalitu osobností První republiky, jejích vzdělávacích systémů, moudrosti, která byla stavěna na vnímání světa jako souboru obohacujících rozmanitostí a výzva k vlastnímu neustálému sebevzdělávání a sebezušlechťování (hic Rhodus, hic salta - tady je Rhodus, tady, právě teď a tady ukaž, co v tobě je). Nedostudovaný vysokoškolák tu demonstruje úroveň, z jejíž vyzrálé moudrosti mrazí i dnes. A to, co z tohoto čelního vzájemného podvědomého srovnávání cítíme, v nás určitě nevyvolává pocit převahy neřku-li dominance. Prostupuje nás totiž něco, co cítíme jen čas od času - obdiv, pokora, úcta. ()
,,Víte, mně vždycky zajímalo spíš nekonečno, než konečno... '' ----- Úžasná věc. Pan Werich byl a je u mně neskutečná osobnost. Ano, před komančema se krapátek přiohnul, ale na rozdíl od pana Voskovce byl on vždy taký lidovější a tak věřím, že mu některé myšlenky socialistického uspořádání nepřišly špatné. Samozřejmě ho ale jako umělce, škrceného názorově i lecos štvalo a konec šedesátých let umožnil s tím závanem svobody občas něco lehce kritického říci i v tu stranu kam by se to člověk dříve neodvažoval. Je to znít i z tohoto pořadu a vlastně jsem to tam neustále cítil. Z pana Wericha sálá moudrost starého muže. Sálá přirozeně, je nehraná, již jen z jeho projevu víte, že k vám hovoří vyjímečný člověk, kterého je třeba dobře poslouchat a to každičké slovo! Podobný pocit jsem měl jen u jiného člověka a to u přednášek MUDr. Františka Koukolíka. Na rozdíl od něj je mi ale Werich rozhodně srozumitelnější.. :-). Krásný pořad, který nám uchoval záběry na výjimečného muže a který uchoval jeho myšlenky. * * * * * ()
Pan Werich odpovídá na dotazy svou krásnou češtinou, témata rozebírá svým širokým záběrem a milým vyprávěním. Je radost Wericha poslouchat a zároveň je také dobré dávat pozor na to, jak rozebírá aktuální politickou situaci. Bohužel brzy přijeli "spřátelená" vojska Varšavské smlouvy a bylo po srandě. Včetně té werichovské. ()
Keď si uvedomíme aká ťažká politická situácia vládla v roku 1968 v Československej socialistickej republike, tak je nevyhnutné uznať, že myšlienky, ktoré prezentuje Ján Werich v týchto jeho krátkych publicistických vstupoch boli viac ako odvážne. Jeho slobodomyselný postoj a názory sú mi veľmi sympatické. Je z toho cítiť, že to bol inteligentný človek so zmyslom pre spravodlivosť a demokraciu. *** ()
Pana Wericha mám nesmírně rád...nejen pro jeho důvtip, sečtělost, zdravý rozum, jazykový cit - hru se slovy, ale i jasný vhled do věcí a způsob jak snadno (rétorika) a hluboce prezentoval názory, byť to chtělo velkou porci odvahy, poněvadž k tématům, ke kterým se vyjadřoval, patřily k těm nejkontroverznějším! ___ V úvodním díle se vyjadřuje k celosvětovému politickému dění...zmínil se o mnoha desítkách zemí, včetně USA, Egypta, Československa. Zmiňuje motiv spáchání atentátu na Roberta Kennedyho..."za nespokojené, chudé Američany se postavil, resp. se jich ujímá jeden z nejbohatších Američanů, rozený milionář...ten, kterému jeho peníze dávají svobodu činu, protože nikdo ho nemůže koupit...nemůže mu nikdo peníze dát do kampaně politické, aby mu za ty peníze sloužil, tak se také (jeho bratr, M. L. King, atd.) musel odstranit" "Egypt, ten je slavný tím, že vyhrál jedinou bitvu a to ve třetím jednání opery Aidy" ...na bezmála dvou desítkách příkladů krveprolití po celém světě staví do opozice příklad naši vlasti...začíná světem okolo nás, jak oni řeší své neshody a konflikty a jakou cestou jsme se vydali my..."je toto iracionální svět? všude, kam se podíváte je brutálnost, krutost, netrpělivost, násilí, surovost, krev a smrt. A v tomto světě, v srdci Evropy, v tom jediném srdci, které je trestné transplantovat, se objeví skupina lidí, kteří si usmyslí a rozhodnou, že odstraní pseudodemokracii a pseudosocialismus a nahradí to skutečnou demokracií, tedy demokratickým socialismem humánním se svobodou myšlení...ono je to svým způsobem také iracionální...a teď si představte, že to udělají nikoliv brutálně, nikoliv surově, nikoliv intolerantně, nýbrž, že to udělají demokratickou cestou bez násilí, bez krve, bez jediného výstřelu, ba dokonce bez jediné facky...no, pochopitelně OSVOBOZOVAT SVOBODU, TO JE TO NEJTĚŽŠÍ a mnoho lidí to nemá rádo, je zapotřebí osobní odvahy, rozvahy, trpělivosti, politického přehledu, umění diplomacie a v neposlední řadě je k tomu potřeba štěstí...no, snad to vytrvá...(natáčeno před srpnem)...no a co na to říkám? je to pokrok a přeji tomu a chtěl bych tomu pomáhat...hned ale dodává (k tomu vytrvání...), je pravda, že je za námi dvacetiletá zima a přichází jaro a obleva, ale každá obleva se musí hlídat, aby nenastala povodeň!..." ____ ....ve druhém dílu tohoto devítidílného pásma se vyslovuje k zaklínacím formulím, na kterých představuje nebezpečí totality, kdy nic není jisté: jedna z těch kouzelných formulí se týkala ztráty důvěry: "to byl třeba někde nějaký soudruh, který všechno dobře dělal, uměl, chodil včas do práce, píchal hodiny, platil příspěvky, na schůzích byl aktivní,...nebylo nic proti němu, ale někdo chtěl na jeho místo...tak, co s ním? nic, nic, vůbec nic se nenašlo...to se na chvíli odvolal socialistický realismus a zavolal se na pomoc socialistický mysticismus...a byla schůze, tam rudý stůl, všude kolem visely vzorky plnovousů a seděli tam také zasvěcení...a ten, který měl ty zájmy, aby tam přišel někdo jiný, tak povídá...je to člověk, ehm, chodí do práce, platí, všechno,...ale to je právě podezřelé...že není námitek...víte soudruzi, já mu tak nějak nevěřím...tak se zvedly ruce a vyslovila se zaklínací formule: ztráta důvěry" ____ ve třetím díle je tématem cenzura, protože byla v této době zrušena...tak si vzali toto slovo na paškál...od původního významu ze starověkého Říma, kdy se týkala daní, až po dnešní smysl, jak se má kdo chovat..."v dějinách se vyskytují vlády, které odstraňují vlády, nasazují na ně patřičné psí hlavy a jsou vždycky lepší, než tamti, ale to co pomáhá k vládnutí, i když to vymyslela ta špatná vláda, to si to dobrá vláda nechá, to jsou obyčejně daně a cenzura...za První republiky byla cenzura rakouská, kterou Bach vytvořil také proti nám...za první světové války byly noviny cenzurovány, vybílený, to se vystříhalo, to se nesmělo tisknout a zbylo bílé místo a Hybernské ulici byl takový kluk, který prodával noviny a křičel...co je bílý, to je pravda, co je černé, to je lež, no a zavřeli ho, no, ale prohráli válku stejně...Němci to pak zlepšili, že nebylo vidět, že to nebylo cenzurováno, takže my jsme četli noviny a nevěděli jsme, že tam není, co to tam není...a to zůstalo do nedávna " ... "my jsme to dělávali s Voskovcem tak, že my jsme si napsali hru, jak jsme chtěli a když to bylo hotové, tak tam pro cenzora dali takové špeky, takové návnady - věci, které bylo protivládní, protiagrární a bim ho, on na to vlít...,protože cenzorův sen je, když může vyškrtat jednu modrou tužku úplně a na té naši hře on vyškrtal dvě...a on byl šťastnej..." ____ ve čtvrtém díle čte "vzkaz" z dopisu, který mu poslal Jan Masaryk..."...to máte tak, že jsou mezi národy sloni a poníci. Je dobře, že ti mrňousi dostanou občas trošku na frak, když zapomenou například, že musej do houfu, jenže přitom nesmí zařvat žádný z těch malých, protože mrňousové mají zrovna tak nesmrtelnou duši, jako ti velcí. S tatou (TGM) jsme často hovořili o malých národech, já byl ovšem skeptik ve famílii, starý pán nikdy nepřestal věřit, že mrňousové mají na světě zrovna tak svoje poslání, jako ti velcí. A když někdo hodil flintu do žita jenom proto, že se narodil jako Čech nebo Slovák a ne jako Rus nebo Američan, tata se vždycky rozčílil." ____ atd. atd. až do 9. pokračování......nikdo si tehdy nedokázal představit, že zima je teprv ve své polovině a burcující optimismus, který Werich rovněž pomáhal pumpovat do společnosti, byl sražen tlapou sovětského medvěda, který stál na krkavici naši vlasti, tak dlouho, dokud nepadl hlady z důvodu totálního vyčerpání na nedostatek živin. () (menej) (viac)
Reklama