Dvě Cecilky

Pohádky v nářečí, které nezaniká jen tam, kde už zaniklo, mi vždycky zacukají koutky. Princeznu Cecilku bych nechala utopit v kyselu, ale škoda kysela. Krakonoš se důmyslně maskuje za flašinetáře, princeznu vymění za tkalcovskou dceru a čeká, co to dá. A dá to (spoiler) větší výdaje z královských truhlic na svatby obou Cecíli s jejich Jakuby. A já se ptám: Co na takové vyhazování peněz evropské fondy? (25.02.2015)

Tak jsem dnes tu pohádku viděla poprvé na youtube.com a je naprostou kouzelná! Krkonošské nářečí mi vůbec nevadilo, znělo přirozeně a všichni herci byli báječní. Okouzlující, krásná Hana Maciuchová si to Kubíčkem zopakovala v mých oblíbených večerníčkovských Krkonošských pohádkách, na které jsme vždycky koukali celá rodina. Malí, velcí, všichni. :-) (10.04.2021)

Václav Mareš mi přišel jako Krakonoš divný. Jsem zvyklá na toho Františka Peterky, kterému sekundovala sojka policajtka. Pohádek, kde vystupují dvě na vlas stejné dívky, z nichž jedna je dobrák a druhá hajzlík, je hodně. Jde jen o to ji natočit originálnějším způsobem nebo do rolí děvčat obsadit výraznou herečku a tou Hana Maciuchová vždycky byla a je. Krkonošské nářečí působilo roztomile a vůbec, celá pohádka je roztomilá. (15.11.2016)

Československá televizní pohádka podle lidových krkonošských motivů, v níž dojde k záměně zlomyslné a nevychované princezny a pracovité a milé dcery z tkalcovské chalupy. Obě dámy se shodou náhod jmenují Cecílie a onu záměnu má na svědomí Krakonoš v podání V. Mareše, kterému se nelíbilo jejich diametrálně odlišné chování. Pohádkovou dvojroli si zahrála H. Maciuchová a výborně se jí povedlo zdůraznit zejména rozdíly v povahách obou slečen. V milé pohádce se hovoří podivným krkonošským nářečím, což některým hercům příliš nešlo přes ústa, avšak co je s podivem, místním dialektem mluví i pan král L. Pešek. V dalších rolích se objevili nápadníci obou Cecilek, taktéž se stejným jménem Kuba, a to vznešený zámecký jinoch J. Hanzlík a mladý vesnický tkadlec J. Satoranský, jenž se se svojí partnerkou objevil v pozdějších legendárních Krkonošských pohádkách. Otce Cecilky z chalupy ztvárnil J. Moučka. V pohádce se vyskytují pěkné hudební melodie od Z. Lukáše a texty k nim napsal S. Kinzl. Černobílá pohádky V. Jordánové působí velmi příjemně, avšak ukvapený závěr mi mírně pokazil celkový dojem, a tak se domnívám, že tři hvězdy budou pro tuto pohádku maximum. (24.08.2018)

Opět pohádka pro pamětníky a znovu dobří herci, hezká hudba udělají své. Zde je vše ještě okořeněno podmanivým kouzlem Krkonoš a Krakonoše samého. Přestože nápad se záměnou není zrovna z nejoriginálnějších, pohádky z tohoto kraje jsou jedny z nejkouzelnějších. A navíc filmaři používají i tehdy běžný jazyk. (30.11.2020)