Ashes to Ashes

Tři diametrálně odlišné série, kde ta první je totální kopírka Life on Mars v tom dobrém (postavy), i v tom špatném (trochu nezáživné případy vs repetitivní halucinace). V druhé sérii to sklouzne do více komediální roviny, kde po mírném útlumu opět naprosto kraluje Philip Glenister a jeho charisma. Věřím, že tolik vtipných sexismů a šovinistických hlášek v seriálu už asi nikdy neuvidím. Kromě toho se celou druhou sérií prolíná docela zajímavá ucelená tajemná linka, což je věc, která mi chyběla v až příliš epizodickém Life on Mars. Třetí sérií mi ale tvůrci vyrazili dech a i když i ta má své mouchy a epizodické zápletky i tentokrát občas zbytečně brzdí děj jasně směřující do osudového finále, dostal jsem drtivou porci naprosto odlišné (ponuré) nálady, atmosférického paranoidního odhalování a jeden perfektní a dojemný konec, který osvětlí všechno podstatné, nadobro propojí oba seriály do jednoho kompaktního a logického celku a pevně uzavírá celou zápletku. Takhle to má vypadat! Pub? Pub! (04.06.2021)

1. série (2,5*): Life on Mars mě před lety hrozně bavilo. Ale todle nepřináší nic lepšího, jenom horšího. Realita minulosti je stejná, krimi stránka je nudná a bez napětí, policisté diletanští a naivní. K tomu všemu otravná DI Alex.... 2. série (3*): Druhá řada je o chlup lepší, snaží se (s kolísajícím úspěchem) vytvořit nějakou větší kontinuitu, která by motivovala k vidění i dalších dílů, což v první sérii vůbec neexistovalo. Většina dílů ale jede podle hodně podobné šablony, takže to trochu nudí, zůstávají navíc i všechna negativa první řady. 3. série (3*) Po skvělém úvodním dílu padáme zpět do vyjetých kolejí nudy, i když je znát navýšení rozpočtu. To ovšem nic nemění na selhání location managera, když si jsou všechny exteriéry nápadně podobné. Ke konci by to mělo trochu houstnout, ale příliš se tak neděje a pak přichází jen nepříliš uspokojivý závěr. Zklamání. (12.07.2013)

Výrazně slabší pokračování vynikajícího seriálu Life on Mars. Nenechte se mást, pořád se jedná o kvalitní krimi-sérii, návrat Gena Hunta a jeho party zaručeně potěší všechny příznivce původní řady, ale prostě oproti LOM to působí jako nastavovaná kaše. Jednotlivé epizody nejsou tolik zajímavé a Keeley Hawes je sice o hodně hezčí než Sam Tyler, ale její postava mi už od prvního dílu lezla na nervy. Také bych řekl, že se druhá série posunula trochu víc ke komedii. Hláškami a vtipnými situacemi se to tu jen hemží. Sečteno a podtrženo, neznat Life on Mars, dal bych klidně čtyři hvězdičky, ale takhle musím jít s hodnocením dolů. (30.07.2011)

Zatímco Life on Mars mě fascinoval, byla to velká záhadná skládačka a já se těšila na odhalení každého nového kousku, Ashes to Ashes tahle jiskra chybí. Příběh zdaleka není tak zajímavý a hlavni hrdinka mi často leze na nervy... přesto má tenhle serial něco, co mě donutí si sednout a velmi ochotně u něj trávit čas ... DCI Gene Hunt - tříská lidi, vykopává dveře, chlastá a řídí tak, že svézt se jeho červený Quattrem už snad navždy bude mým nesplnitelným přáním. (10.07.2011)

Stejně jako v případě předcházejícího Life on Mars, se i jeho volné pokračování, Ashes to Ahes, rozjíždí pozvolna, avšak díky tomu, že všechny naše staré známé, s Gene Huntem v čele, už známe, je seriál víceméně od začátku dynamičtější, akčnější, méně psychedelický a vůbec tak nějak svižněji odsejpá. Co se tvůrcům povedlo opět na jedničku, je dobová atmosféra, od úvodních titulků má člověk pocit, že se vážně dívá na seriál z osmdesátých let. Dalším faktem, který vskutku kvituju, je, že postavy Hunta a dalších jsou mnohem více polidštěné, skrývají v sobě daleko více poloh (platí to mj. hlavně o Raymondovi). A jaká je "náhrada" za skvělého Johna Simma? No kromě toho, že se na Keeley Hawes moc pěkně kouká, je právě ona tím nejsvěžejším prvkem. Pokud se vám líbil Life on Mars, Ashes to Ashes si zamilujete. I'm happy, hope you're happy too." (21.07.2014)