Muž v tieni

Dobře vedená oldschool paranoia, která však více než záživný děj a bezprecedentní tah na branku využivá k vyprávění tématicky dobře nosného příběhu minimalistickou výpravu, ponurou atmosféru a x dalších Polanskiho filmařských detailů a propriet, při kterých se sice člověk možná pousměje, jak to má pán všechno vypointované a v ruce, avšak mohlo by to být mnohem zábavnější a svižnější. (14.01.2017)

Jedna se o Polanskiho, takze samozrejme kvalitka a po mizernym Twistovi se zase vraci ve velkym. Film nastesti neni prilis politickej, zameruje se hlavne na pana ghost writera, coz je jedine dobre. No a samozrejme postupne zacina na povrch vyplouvat spina a napeti houstnout. A to se nastesti dari Polanskimu udrzovat po celejch tech trochu zbytecnejch 130 minut. Navic vsichni herci bezchybny. Mel jsem s filmem jedinej problem, proste jsem tak nak moc nepobral, co to tam vlastne tak zasadniho resi, kdo co teda vlastne proved a co melo bejt tak zlomovyho na zaverecnym odhaleni. Coz ale zas tak nevadi, jelikoz je film zkratka skvele natocenej, paradne zahranej a po celou dobu napinavej a to, ze to je z myho pohledu lehce o nicem, je detail, kterej mi nezabranil se tech 130 minut dobre bavit. (21.07.2010)

Je až obdivuhodné, z jak na první pohled fádního, ošuntělého a nepříliš vzrušujícího námětu dokázal Polanski stvořit malou filmovou laskominku. Všechno, počínaje herci a konče příjemně staromódní režií, tady šlape jako švýcarské hodinky, napětí tu není vytvářeno rádoby efektními momenty, vypjatými dialogy či nedej bože akcí, ale úplně stačí ta všudypřítomná paranoidní atmosféra, odtažité prostředí a věčně zakaboněné počasí. Lhal bych, kdybych řekl, že mě pointa nepřekvapila (byť na ní film nestojí) a za tu ironickou facku nepřipravenému divákovi v samém závěru Polanskimu tleskám. 4,5*. (26.07.2010)

Skoro se mi chce dát víc, protože tak zdánlivě poklidný, ale přitom každou minutou neskutečně dramatický a napínavý film jsem dlouho neviděl. Kromě pánů Brosnana a McGregora a precizní režie mistra P. je třeba vypíchnout vskutku povedenou hudbu Alexandra Desplata, roličku Eliho Wallacha (dědek jeden, jak to dělá, že pořád dělá?), postupně gradující atmosféru a závěrečnou čtvrthodinku. Házím čtyři a kousek. (08.09.2010)

Aneb jak málo stačí pro budování atmosféry, když se to umí. Není třeba vrhat na diváka tuny oceli, spektakulární výbuchy a jiné propriety, které nedovolují užít mozek. A přitom stačí jedno auto schované ve stínu a nějaké ty ponuré tóny, trochu deště a mlhy a máme tu thriller jak má být. S politicko kritickými tématy se poslední dobou roztrhl pytel, stejně jako Green Zone se The Ghost (Writer) nepokrytě trefuje do dua B&B, tentokrát především do jeho ostrovní polovičky. Až si říkám, kdy to přestane být vyjádřením skutečného politického názoru a stane se to módou... (15.06.2010)