Muž v tieni

Mohl to být job snů (no neberte 250 000 dolarů za jeden měsíc) ale místo toho se mladý spisovatel zaplete do vysoké hry… politiků. A já při závěru málem nedýchal. Roman Polanski stále umí, a když si k tomu svému "umění" přizve i kvalitní herce, je vždy radost koukat. Dalo by se říct, že pro mě zde byly dva očekávaně vynikající výkony a dva neočekávaně skvělé výkony. U těch očekávaných to jsou samozřejmě Ewan a Pierce, kteří nezklamali a užívali si své role naprosto dokonale. U těch neočekávaných je to Olivia Williams, která mě přímo oslnila, ale hlavně Kim Cattrall (ano, to je ta, co se v tom sexuálním městě nejvíce rozdávala… ehm…) která mě opravdu mile překvapila. Na prostoru vedlejší herečky předvedla skvělý a uvěřitelný výkon, takže už o ní nebudu prohlašovat, že umí jen to jedno. Celým filmem se navíc táhne tak skvělá atmosféra, že jsem místy cítil tu ponurost a chlad. The Ghost Writer je rozhodně skvělý snímek, který potvrzuje, že drama o politicích jde natočit tak, abyste se ani jednu z těch 128 minut nenudili. P. S. Scéna s putujícím lístkem je geniální. (22.07.2010)

Polanski natočil další ze svých úchvatných kousků. Působivá studiu síly textu, kvůli kterému je někdo ochoten i zabíjet se současným pohledem na proměnlivé politické vody, v kterých je politik závislý na schopnostech lidí okolo něho. Působivá atmosféra, která dává divákovi pocítit podstatu osamění a všudypřítomná paranoie, se z filmu ani na minutu neztrácí. Je úžasné sledovat, jak Polanski úmyslné volí obrazy (kontrast člověka čekající na svůj osud se studeným a depresivním počasím, budovami), architekturu budov, ladně na ně navazuje a neuhýbá. Chladná vypočitatelnost a vybroušená schopnost manipulace s divákem a jeho myšlením. Kdyby tu nebylo okatě digitální okno nebo zbytečné hledání v googlu, den po uvedení je to klasika. Takhle, si na to Muž ve stínu chvíli počká... PS:schválně, kdo jste si celou dobu víc všímali Ewana a jeho spisovatele, než samotného (což dokazuje i závěrečný záběr) nosného prvku příběhu, memoárů? PPS: je to celé "jen" deprese, z beznaděje k systému, kde vyhrává ten, co víc obětuje nebo chce více získat? (25.08.2010)

Muže ve stínu jsem měl možnost vidět chvíli po Prokletém ostrově. Možná tak bude můj úsudek mírně zkreslený, nicméně budu se tomuto snažit vyvarovat. Nový film Romana Polanského je temný a těžký na strávení, depresivní a studený až na půdu. Studená kamera, chladné počasí a jen mírně obydlený ostrov, kde se většina děje odehrává, působí na diváka stísněným dojmem a párkrát jsem se dokonce přistihl, že se klepu zimou, i když zrovna sedím u zapnutého topení. Příběh sám o sobě příliš originální není, je to jistá ruka režiséra, která spolu s hudebním doprovodem udělala z filmu napínavou podívanou. Ewan McGregor je jako vždy výborný a jeho postava se po celou dobu (snad až na poslední čin) chová logicky. Škoda trochu laciného zakončení, které tak trochu pokládá otázku: Proč jsem zbytečně sledoval celý předchozí děj? Jistě, rozuzlení je to samozřejmě nečekané, ale způsob, jakým tvůrci s pointou ve výsledku naloží je pro mě zklamáním. Bez posledních tří minut je Ghost Writer napínavá podívaná s nečekaným zvratem a výbornou studenou atmosférou. Poslední tři minuty však dávají rychle zapomenout na maximální hodnocení. (26.09.2010)

Chvílemi jsem se dost bál, že dvouhodinová stopáž filmu + utahaný styl vyprávění mě donutí film vypnout. Obavy se nevyplnily a děj celkem solidně vyplňuje to prázdno, které díky špatnému scénáři vzniklo. Chvílemi se tam řeší zbytečnosti, které nemají vliv na celkový výsledek a přesto se jim prostřednictvím napětí a tajemna dává ohromný význam. Celkově rozuzlení filmu je nedostačující, vyznívá do prázdna a diváka nechytne za koule. Přesto tento film vřele doporučuji, protože za zhlédnutí stojí, třeba jen díky tomu, že se zde střetávají herecké hvězdy. 68% 04.12. 2010 (04.12.2010)

Skoro se mi chce dát víc, protože tak zdánlivě poklidný, ale přitom každou minutou neskutečně dramatický a napínavý film jsem dlouho neviděl. Kromě pánů Brosnana a McGregora a precizní režie mistra P. je třeba vypíchnout vskutku povedenou hudbu Alexandra Desplata, roličku Eliho Wallacha (dědek jeden, jak to dělá, že pořád dělá?), postupně gradující atmosféru a závěrečnou čtvrthodinku. Házím čtyři a kousek. (08.09.2010)