Réžia:
Tomas AlfredsonScenár:
John Ajvide LindqvistKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Johan SöderqvistHrajú:
Kåre Hedebrant, Lina Leandersson, Per Ragnar, Henrik Dahl, Karin Bergquist, Ika Nord, Tom Ljungman, Mikael Rahm, Peter Carlberg, Malin Cederblad (viac)Obsahy(2)
Outsiderský hrdina filmu, dvanáctiletý Oskar, žije na švédském sídlišti. Zde se setkává se stejně starou dívkou Eli, která se právě přistěhovala. Záhadná Eli ho svým podivným chováním přitahuje. Obě samotářské děti se sblíží. Jejich přátelství čeká osudová zkouška. Oskar totiž zjistil, že tajemná Eli je upírka... (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (775)
Je to spíš na 3***, ale zaokrouhluji nahoru, ne za nějaké "objektivní" kvality filmu, ale spíš ze sympatií k němu. V tom filmu je vše, co je na evropské kinematografii dobré a co ji odlišuje od té hollywoodské. Osobně jsem dost překvapen, že v dnešní době někdo natáčí seriozním způsobem dramatické filmy o upírech, ale tohle se povedlo, tak proč ne. Právě neotřelý přístup k látce jsem si vychutnával nejvíc. Celý film se odvíjí nečekanými směry, chystá divákovi jeden zvrat za druhým. Ale jinak to takový zázrak není. Občas mi přišlo, že po "artové" stránce režisér moc tlačí na pilu. ()
Člověk se vždycky víc bojí toho, co jej přesahuje, než toho, nač nedosahuje aneb introvertní skandinávská lovestory... Teď už vím, nadevší pochybnost, že je Låt den rätte komma in velmi pomalý, hořký a smutný film, obrazotvorný ale nikoliv lacině obrazný. Příběh, který s chladem sobě vlastní minutu po minutě obrací vše, co je soudobou společností vnímáno jako klišé (od hodnoty přátelství, důvěry, naděje, upřímné lásky), příběh, který funguje na přísně citové rovině, kterou je nutno (spolu)prožít, jinak zůstává nedotčena. Tomas Alfredson nepřidal vůbec nic navíc, ani jediný motiv navrch k celkově minimalistickému formátu stejně jako kameraman Hoyte Van Hoytema, který si jen syrově pohrál s hloubkou ostrosti, detailem, prostorem a (povětšinou) minimem světla. A vlastně víc než kde jinde poutal pozornost i hudební doprovod Johana Söderqvista, jenžto přesně odhadl, které nástroje umí akusticky vyvolávat chlad - klavír, housle, kytara. Říká se, že skrze krev proudí život tělem, takže skrze nejednoznačně krvavý Låt den rätte komma in proudí život z těla ven. Opravdový, bolavý i upřímný. [final rate: 80%] ()
Severské dusno mě pro tentokrát nepohltilo.. Ačkoliv měli tvůrci štěstí na mladé herce, tahle směsice hororu se sociálním dramatem mě nikterak zásadně neoslovila. Další severský zástupce má rozhodně své kvality, ale zařadil se mezi ty, na které jsem si zhruba tak hodinu po projekci nevzpomněl. Řada důležitých scén (těch závažných i strašidelných) nefunguje, tak jak má, takže zbývají zejména ty poetické sekvence statických záběrů na zasněžená místa posmutnělého sídliště. ()
Už od prvních kladných ohlasů a počátku filmu jsem byl zvědavý, co nám Tomas Alfredson po trochu výstředním Fyra nyanser av brunt přichystal. Filmů s upíří tématikou je sice nepřeberné množství, ne každý je však stylizován v takové formě jako je právě švédský snímek Låt den rätte komma in. Na první pohled zaujme skandinávská vizuální stránka, především brilantní souhra světel a stínů nebo kontrast krve a sněhu. V místě zasněženého sídliště vznikne neobyčejné přátelství mezi osamělým a šikanovaným dvanáctiletým Oskarem s přezdívkou “piggy” a novou sousedkou Eli, která se na scéně objevuje pouze v noci neboť je bytostí živící se krví ostatních lidí. Vše je natočeno s takovou grácií, že je výsledný dojem syrově realistický a ve filmu neuvidíte ani žádné nebušené speciální efekty dnešního předigitalizovaného světa a za to patří snímku mé velké díky. Zajímavá je také implementace nových upírských vlastností, jako je např. svolení pozvat upíra do svého bytu nebo útočící kočky, které jej vycítí. Hlavní zápletka se sice odvíjí kolem vztahu mladých bytostí a film není přímo zaměřen na akční či hororovou stránku věci, ale kombinuje prvky lásky, hororu a komedie zároveň. Postupně však nabývá na intenzitě a tak i na krvavosti a jeho výborné vizuální zpracování je doplněno o neméně kvalitní a ponurý hudební doprovod. Na závěr bych podtrhl skvělé herecké výkony obou mladých představitelů, které zaslouží pochvalu. (8/10) [MFFKV 2008] ()
Chladno-krevné. Pomaloběžná romance, která nezapře knižní předlohu, ani nehollywoodský přístup k látce. Na hony vzdálené jakémukoliv západnímu pokusu o upíří film, krásně klaustrofobické a neodolatelně cizí. Vtáhne vás to do sebe, pohostí a pak vyplivne s pocitem, že Švédové jsou dobří nejen v hokeji. Do kina si ale vezměte topení, z tohohle filmu jde mráz po zádech ve všech významech toho slova. ()
Galéria (101)
Zaujímavosti (21)
- V Oskarovej (Kåre Hedebrant) izbe sú hračky Šmolkov. Sú to postavičky zo seriálu Šmolkovia (1981). (Pat.Ko)
- Název filmu také odkazuje na to, že podle některých legend může upír vstoupit do domu jen pokud je pozván. (cubajz)
- Téměř každá scéna ve filmu obsahuje rudou barvu jako odkaz na barvu krve, jediné jídlo, které může Eli (Lina Leandersson) konzumovat. (milealelia)
Reklama