Nech vojde ten pravý

Zasnežené sídlisko, 80. roky, pach smrti a prvé nežné bozky s príchuťou krvi. Ach, tie prvé lásky! To klišé so šikanovaním spolužiakmi (prečo musí byť v každom filme o deťoch?) ma mierne otravovalo, ale na druhej strane, bez neho by film prišiel o vynikajúcu záverečnú scénu na plavárni. Výborná atmosférická záležitosť, ktorá ukazuje, že podžáner upírskeho hororu nikdy neprestane prichádzať s niečím novým. No a samozrejme by som to povinne dávkoval deckám zblbnutým Twilightom. Skôr, než príde americký remake. (03.02.2009)

Nemam slov, naprosto geniální dílo, který se zabývá upírským motivem a dělá to ohromujícím způsobem a válcuje všechny mnou doposud viděný upířiny. Ani nevim, co se mi na tom líbilo víc, jestli ta hustá syrová atmosféra zasněženýho Švédska a nebo ta prapodivná dětská romance, která je ale točená hodně citlivě a nesmírně zajímavě, fakt nevim, ale co vim je, že se mi ještě nestalo, aby na mě něco, co by prokazatelně nemělo být reálný a měl bych si říct, že je to naprostá kravina, působilo tak reálným a drsným dojmem jako tohle. Švédsko útočí a to ve velkým (31.01.2009)

Ať vejde ten pravý je ohromně zajímavý a v mnoha ohledech originální film. Příběh o nalezení spřízněné duše a vzniku silného vztahu mezi klukem vyvrhelem a holkou upírkou stojí na výborných hereckých výkonech ústřední herecké dětské dvojice, emocích, které vysílá směrem k divákovi a také prazvláštní atmosféře (hodně se na ni podílí i hudba), trochu temné, napjaté, ale zároveň ji definuje ještě jeden přívlastek, který nedokážu přesně slovy vyjádřit (snad nadějná nebo doufající). Najdou se zde samozřejmě menší díry ve scénáři a některé ne úplně logické scény, avšak divák to díky vnitřnímu pocitu z filmu dokáže záměrně přehlížet. Co ale bohužel nešlo přehlédnout byl úplně poslední (cca minutový) záběr kamery do vlaku, který celkový dojem bohužel narušil (přitom bez něho by znamenala předchozí scéna na koupališti úplně jiné vyznění; smutnější, tragičtější, ale silnější a svým způsobem krásnější). Proto to budou 4* slabšího rázu, tím však film nechci nijak shodit, protože rozhodně stojí za zhlédnutí a má moje doporučení ostatním uživatelům. (28.07.2011)

Rudá krev nejlépe vynikne na čerstvě napadaném sněhu, stejně jako vynikne něco brutálního vedle něčeho něžného. V tomto netradičním švédském filmu, který si nezaslouží být škatulkován (jenom) jako horor, toho vyniká spousta, asi i proto jde o vynikající podívanou. Atmosféra vytvářená delšími záběry, mrazivým severským podnebím a „sídlištním feelingem“ funguje perfektně, na samou mez únosnosti je vyostřena v podstatě nonstop. K těm největším zvrhlostem povětšinou dochází mimo kameru, čeho tvůrci velmi mazaně využívají ve svůj prospěch (nejvíce při finálním masakru v bazénu). Jindy jdou proti očekávání hororového diváka a předpokládanou lekačku oddalují tak dlouho, až se celá scéna vyvrbí v něco docela jiného. Ačkoliv mezi klíčová hesla Ať vejde ten pravý patří strach, zlo, krev, vnímal jsem jej jako krásný film. Nejen vizuálně. Soucit s těmi dětmi, které nebyly bledé bezdůvodně, mi přišel normálnější než lítost nad jejich oběťmi. Věčný hlad málokde vítaného upíra a věčný strach školního otloukánka posloužil jako základ příběhu o věčném přátelství. Když jsou v něm navíc přítomny stopové prvky černého humoru, nenapadá mne, co více si přát. 85% Zajímavé komentáře: Cervenak, Mahalik, Nick Tow, FlyBoy, wipeout, Morloth, Freemind, Traffic (07.07.2008)

Upíří horor, který díky dětským hlavním představitelům získává nový rozměr koukatelnosti a poutavosti. Příběh o dvanáctiletém bělovlasém klukovi, který je obětí školní šikany svých spolužáků a malé stejně staré černovlasé upíří dívce, který se odehrává na pozadí zasněženého švédského sídliště, kde není až zas tak mnoho scén, které by někoho děsily, ale přesto se na film velice pěkně dívá. Přátelství a romantika spolu s velice realistickou krví, bez použití extrémních efektů a fascinujících triků. 80 % (21.05.2010)