Svatba za bílé noci

Islandské snímky snad nemůžu hodnotit hůře jak za 4*... Každopádně varování- pokud se chystáte do toho praštit, tak se na Svatbu za bílé noci radši nedívejte. Možná byste si to pak ještě rozmysleli :-). Jako byl Smích racků záležitost spíše žen, tak Svatba za bílé noci (a že je fakt bílá) je oproti tomu mužská věc. Neviděla jsem sice Pařbu ve Vegas, ale už teď si troufám říct, že Islanďani to umí rozbalit mnohem působivěji. Miluji ten jejich osobitý humor, komické scény, které kolísají mezi tragédií a fraškou, že téměř do konce nevíte, jak vše dopadne... Mužští představitelé jsou jedna perla vedle druhé, ať už se jedná o manžela hoteliérky, který chtěl zpívat v opeře, či bohémského svědka, který v den svatby ztratí jednu botu a málem propásne obřad, kde má zároveň hrát na varhany... (21.05.2013)

Výborný islandský film, který originálním způsobem kombinuje komiku s dramatickými motivy. Severská kinematografie je pojem a tento snímek je jejím důstojným reprezentantem s celou řadou typických atributů pro filmy z tohoto kouta světa. "Svatba za bílé noci" je skvělý film, jehož závěr mě dojal - a na chvíli donutil i zauvažovat o plném hodnocení, které si možná nechám na příští zhlédnutí. (21.03.2012)

Příště mě zase něco doporuč Malarkey, díky, fakt hodnej kluk. Co je mě platná perfektní islandská nátura a styl života, když jsem nepochopil roli té rezavé holky v tom filmu. Přišlo mě to, jako kdyby ta herečka byla dlouho bez práce a režisér jí s lítosti obsadil do svýho filmu, ale už pro ní nezbyla žádná postava, tak jí řekl "prostě tam existuj, nazdařbůh mě pobíhej ve filmu, občas v něm něco zahulákej a kamera si tě čas od času všimne." To je jedna věc, druhá věc je ta, že hlavní hrdina mě byl sympatickej asi jako beďar na penisu a ještě třetí věc, tenhle film je vtipnej, asi jako barák Obama bílej. (07.01.2010)

Opravdu vypečená tragická komedie z Islandu plná humoru a deprese bílých nocí kolorovaných chlastem . Autor se pořád šťárá v tom, že chlap středních let má touhu a i měl by, něco změnit. Na sobě, ve svém životě, ve svých názorech. Náš povedený profesor pro to udělá úplně všechno a na závěr se dozvíte jak se mu to povedlo. Hudba a kamera na výbornou. Nejsympatičtější mi byla postava spolumajitele hotelu, podpantofláka a operního pěvce s nedokončeným vzděláním. Zaujme i úloha hlavního hrdiny, který už od pohledu je pěkná kurva ale i on je vlastně jen šedý jako my všichni...A po zhlédnutí si víc budete vážit českých holek. Vony ty Islanďanky nejsou úplně ošklivý ale nepocítíte ani ždibýtek touhy jít s nimi na ringle! (06.04.2010)

Poetická obrazivost včetně mnoha kouzelně surreálných scén vybízí diváka ke vstřícnosti k osudu hlavního hrdiny, jímž je pedagog mechanicky vykládající etiku, dávno zmizelou z jeho vnitřního života. Při sledování se nabízí myšlenka, že pokud je tohle komedie, jak asi vypadá islandský horor, ale neodbytně mi tane na mysli, že ty rozdíly nebudou nijak markantní. Chvílemi se zdá, že té deprese je až moc, jako by byla na objednávku, závěrečná část však naštěstí zase podpoří středoevropanovy iluze o životě na kouzelném ostrově. Jenom škoda, že mi během té emocionální sinusoidy byly sympatické pouze dvě postavy, navíc vedlejší – hrdinův tchán a vikingský přítel, tlustý ožralý noční pianista. (14.11.2011)