Svatba za bílé noci

Viac než obrázky a samotný dej ma fascinovali slová vyslovené v samotnom závere snímku. A ja si ich dovolím zopakovať: "Život neponúka jednoduché odpovede, ale zložité otázky. Zmyslom života nieje smrť, i keď je na konci ako akási bodka. Láska a šťastie nemajú zmysel keď stoja sami osebe. Zmyslom života je hľadanie. Hľadanie lásky, hľadanie štiastia. (26.01.2010)

Film se odehrává na ostrově Flatey (placatý ostrov), kde opravdu vše vypadá jak ještě před sto lety. Trajekt, co tam jezdí, opravdu nestaví, ale jen vyhodí lidi, a zase jede dál, proto ta scéna s botama. Film získal na výročním ocenění na Islandu sedm cen Edda a suverénně tak vyhrál. Bavila jsem se výborně, prolínání tragických a komických linií filmu opravdu sluší, a Hilmir Snær se opět svlékne. :-) (21.11.2008)

Ejhle Absurdisland... %-))) . . . Jen mi ten film svou formou až moc připomíná takové ty všechny za každou cenu zlomyslné všepojímající nevyrovnané hořké české komedie. Čechov nečechov... . . . Takže poctivé tři hvězdy v temné noci a ženit že se teda svědomí nesvědomí nebudu... ;o[] - - - - - (Poprvé viděno /s původní zvukovou stopou s č. titulky a originálním formátem obrazu/ 7.11.2011 na nočním >severském prostoru< , hodnocení 330., komentář zde lehce zahořklý jako šestačtyřicátý - 8.11.2011) (08.11.2011)

Svatba za bílé noci je atypická komedie ( i když na zvyklosti ze severských filmů, nic neobvyklého) od zajímavého režiséra Baltasara Kormákura. Nejedná se čistě o komedii, ale spíše o drama s lehce černohumorným nádechem komedie. A to je přesně to, co mi dost vyhovuje. Příběh není nikterak rozvinutý, byť se trochu zmateně pohybujeme ve dvou časových rovinách ve kterých se dá lehko ztratit. A někdy mi trvalo delší dobu než jsem se zorientoval o co jde. Přesto je to skvěle cynické a čas od času i vtipné drama, kdy hlavní hrdina si bere o 20 let mladší bývalou studentku, avšak těsně před svatbou si není jist, zda to byl opravdu tak dobrý nápad. Není zde nouze o zajímavě napsané postavy, kdy jedna je divnější než-li druhá, ale také na krásné záběry ostrova o pár domech kompletně za bílého dne. Možná, že dalším shlédnutím své hodnocení zvýším, za tím však pouze tak. 6/10. (16.03.2021)

Sbírka figurek, kde se narozdíl od Smíchu racků smějí racci.. Ačkoli, smějí, netušil jsem, že dokáží racci vyvolat stejnou atmosféru, jako krákající krkavci. Bohužel se rackosmích zjevuje jen v té nejnudnější linii, plné nevtipných flashbacků a sem tam i regulerní nudy (a to to ještě zachraňuje výborná Margrét Vilhjálmsdóttir), jasně, je to potřeba pro děj, ale ne zcela vážná nota ve zbytku snímku je prostě lepší, už jenom díky vedlejším mužským postavám, které svým charismatem předčili hlavní postavu o půl námořní míle. (23.05.2013)