Temné tiene

Johnny Depp s vizáží Víta Bárty z Věcí veřejnejch předvede s Evou Green tzv. demoliční soulož, která se stává zároveń první filmovou souloží, kterou nikdo z nás nemůže nepodobit. Timík mě nezklamal a postupně do mě tankoval elixír nadšení z toho, že prostě existují věci mezi nebem a zemí, který vlastně neexistují, ale díky Timovi alespoň na pár minut nepochybujeme o jejich existenci. Samozřejmě jen dobrá režie by tady nestačila, musí přijít ruku v ruce s hereckejma výkonama a ty tady byly parádní. Johnny si tu svoji ručičí mimiku může fakt nechat patentovat. Ještě nikdy mě duel DepBurt nevyděsil tak moc jako tady, když jsem uviděl Depíka jako vražedného upíra začal jsme panakařit, že Vít Bárta prorazil do filmu a preventivně hledal v kinosále odposlouchávací zařízení. Naštěstí se na place brzo objevila Eva Evičkovna Greenova a já zapomněl i svoje příjmení. Jako Evičku můžu už od Snílku, ale tady vypadala jako definice významu slova sex. Jak asi Depíkovi chutnaly ty červený krajkový kalhotky co si Evička slíkla a dala je Vítu Bártovi eeee teda Depíkovi na ksicht. Stačej jedny kalhotky Evičky a myšlenky na Víta Bártu a člověk už neví co mele. Komedie, fantazie, ale především romantická Burtovinka se skvělým hereckým obsazením a live koncertem nejhnusnější ženský na světě, Alice Coopera. První stíny, který budu vyhledávat nejenom v tropických parnech. (15.05.2012)

Kostýmy, mejkap a obrazová pestrofarebnosť neodolateľné, atmosféra kvetinových sedemdesiatok roztomilá (skvelé úvodné titulky). Zopár roztomilých odkazov či narážok. Od Deppovej interakcie (čoby starého upíra) s moderným prostredím by ste ale čakali viacej. Dark Shadows sú uletené a chcú vzdať holt kadečomu čo má Burton rád, ale sú prekvapivo málo vtipné a ich postavy sú iba ikonickými figúrkami príbehu, ktorý vás nechytí. Štýlová fraška, na ktorú sa dobre pozerá, ale ktorá nemá srdce ani emócie. Tim nám nejako vyprahýňa, škoda. A pripomínalo mi to toto. (07.05.2012)

Smutný film. Jakoby se někdo pokoušel napodobit Burtonův rukopis, ale vůbec ho nepochopil a pohořel ve všech směrech. Jenže bohužel to natočil Tim sám. Holt cílení na čím dál mladší a rodinné publikum si vybírá svou neblahou daň. Příběh nedává smysl, když už se nějaký objeví a herci de facto ani nemají co hrát. Aspoň, že ten soundtrack je stylový a Eva Green je překrásná. Nejhorší film Burtonovy kariéry, a to jsem viděl Planetu opic. (29.06.2012)

Největší problém filmu je, že jsou dva. Vlastně tři. Jako nejhorší vidím fakt, že to žánrově je všechno a nic. Barnabasovo vraždění hipízáků mi vtipný nepřišlo. Sympatizoval by někdo s Ichabodem, kdyby si uprostřed filmu zabil pár vesničanů, protože například "slyší hlasy" nebo tak podobně? Divák pak neví, na co se naladit, tak se nenaladí na nic. Dál - vtipy. Co to bylo za vtipy? Kdy přesně měly bejt vtipný? A měly vůbec bejt vtipný? A byly to vlastně vtipy? Celkem se povedly tak tři. Pak tu máme herce. Všichni přehrávaj. Možná, že v Burtnovkách herci prostě tak trochu přehrávaj, ale tady přehrávaj moc a leze to na nervy, hlavně pak u Chloe Moretz a Evy Green. Nevadila mi pouze Michelle Pfeiffer. Teď vedlejší nedostatky, jako například profláklý Burtnovský schémata a šablony, který se tady nijak neosvěžujou nebo inovujou, ale jsou furt stejný. Dokonce snad i ten kluk, co hrál Barnabasovo mladší já, vypadal jako dvojník mladšího já Ichaboda Cranea. To bylo schválně? A průhledná Bella Heathcote taky nic moc. Zmiňovat známou věc, že polovina nakousnutejch témat nebo postav není vůbec vysvětlená, už je možná zbytečný. A ještě ke všemu je to celý děsně nudný. Snad se Burton ještě časem zvetí... (25.09.2012)

(3x kino) Temné stíny, verze 2012, jsou naprostá lahoda. Přirozený vývoj spolupráce Burton/Elfman/Depp je na vlně oblíbeného fandomu, který započal v roce 1966, pokračoval jako daytime soapka pět let, načež navázal dvěma filmy. Během dalších let došlo na několik nevydařených návratů, pouze revival série z roku 1991 se skutečně podařila. A nyní je tedy Barnabáš zpět a opět může ke svému příběhu připoutat novou generaci diváků. Krátký prolog z druhé poloviny 18. století je nádherně přímočarý a dekadentní, miluju tu výpravu a atmosféru. Ale co čert nechtěl, Barnabáš zpět v roce 1972 je ještě lepší než kdy dřív. Skvělý střet s post květinovou generací, dokonalé střety s Angelique (nenávistné i láskyplné), která se zatím z čarodějnice stala v několika generacích váženou občankou města. Johnny Depp si svého upíra maximálně užívá, Eva Green je maximální požitkářka v každém směru, Michelle Pfeiffer je stále velice sexy, kombinuje to nejlepší ze své Seliny Kyle a Lamie, Helena Bonham Carter má na to předvést upírku zase někdy příště, zatím to byla dokonalá studie násosky s titulem a syndromem Bathory, z dalších určitě potěšil Christopher Lee v maličké roli a fanoušky Alice Cooper. Speciální místo pak mají camea původních herců ze seriálu. Sedmdesátá léta jsou tu přesně taková, jaká si zaslouží být zaznamenána. Kombinace gothické komedie je žánr, který mi chyběl a přišel právě na čas. (14.05.2012)