Zabijaci

Představitel Ramba vs Zorro, co víc si mohl divák přát. Já tedy než jsem film viděl, jsem se na něj těšil opravdu moc. Jak Sylvestera Stalloneho, tak i Antonia Banderase mám coby herce rád, zápletka o souboji dvou nájemných vrahů taky nevypadala vůbec špatně – jenže pak přišlo trošku zklamání. Film jako takový nebyl ničím extra výjimečný – obyčejný průměr, který v některých pasážích bohužel i nudil. Nad vodou ho držel jen výkon obou hvězd a pohledná Julianne Moore. (08.04.2018)

Oheň a led, Banderas a Stallone. Výtečně postavení rivalové, kteří jsou naprostým protikladem v motivaci, povaze, metodách i všech dalších ohledech, na které si vzpomenete. Obě hvězdy dávají svým postavám přesně to potřebují a dokonale se doplňují ve vyplňování prostoru, takže se divák ani chvíli nenudí. K tomu zručně rozehraná historka, ve které nečekaně uvízne třetí hráč, který je pro změnu opakem obou zmíněných a zásadním způsobem jejich souboj ovlivní. Není to zběsile akční, spíš napínavě nervy drásající, v některých momentech výtečné v některých méně. Každopádně Julianne to se zrzavými copánky sekne a už jen svou bajkou o zmrzlém ptáčkovi spolehlivě jistí spokojený zážitek. Známkou kvality je to, že ani při repríze po letech jsem se nenudil a líbilo se mi to dokonce možná i víc než před lety. (11.10.2014)

Jeden z mých nejoblíbenějších akčňáků, ve kterém se v polovině 90. let potkávají veteráni, jejichž doba končí (Sly, Donner) s nastupujícími dravými nováčky (Banderas, Wachovští) a šéfuje tomu věčný Joel Silver. Hra dvou koček o myš a téměř nonstop akční jízda podle přímočarého, ale v detailech neustále komplikovaného scénáře s noirovým feelingem má jen několik příjemně melancholických zastávek a eso v rukávu v podobě Banderasova famózně excentrického hereckého výkonu. A poprvé mi představila Julianne Moore. S těmi copánky byla vážně rozkošná. (18.05.2008)

Námet je fakt super. Citlivý (!) nájomný vrah má zabiť osobu X, ale natrafí pri tom na mladšieho, oveľa agresívnejšieho konkurenta z mladej, "neslušnej" generácie (Antonio Banderas s vyklbovacím palcom parafrázuje vyklbovacie rameno Mela Gibsona zo Smrtonosných zbraní od rovnakých tvorcov). Bohužiaľ, scenár je priemerný. Ostré hrany, ktoré mu Wachowskí darovali do vienka, sa (zrejme počas natáčania?) obrúsili, prípadne úplne vyhodili do koša. Zostal "len" solídny priemer s elegantnou kamerou a zaujímavým obsadením (aj keď Desperado to miestami predsa len už príliš afektuje, trocha ako Wesley Snipes v stalloneovka Demolátor). Donner predviedol v minulosti lepšie kotrmelce, ale ani Zabijaci sa v jeho filmografii nestratia. Možno sú príliš "pokojní" a "uhladení", ale napriek tomu dostatočne draví a originálni. (04.04.2009)

Původní hodnocení upraveno a komentář kompletně smazán, protože v něm byly hrozný kraviny a dneska jsem shledal, že jsem byl asi v době sepsání hrozně kulervoucí kverulant. Nebo možná platí i to co například u té Hrozby smrti a sice, že jsem měl prostě tenkrát jiný favority. Jako Sly mezi ně určitě patřil, ale tohle je film který jsem měl spojený spíše s obdobím úpadku jeho kariery než s dobou kdy byl na vrcholu a prostě jsem ho nedokázal plně docenit. Teď na opakované shlédnutí musím konstatovat, že se jedná o další zcela krystalický chlapácký film z devadesátých let se střetem dvou silných charakterů. Stallone jako zabiják gentleman je ok, ale o jeho vnitřním myšlení a změnách jeho motivace se toho moc nedozvíme. Daleko větší prostor a výraznější postavu se mi zdá, že tu má Banderas a musím říct, že jeho neřízená střela Miguel Bain mě bavil od začátku až do konce. Až mě mrzelo, že ač to byl ve svý podstatě hajzl co zabíjel lidi, že to s ním na konci dopadlo tak jak to dopadlo, ale to už si tak trochu zavinil sám. Každopádně dává tady do toho ten svůj typicky živelný herecký projev a neskutečnou energii. Jeho rozhovory se Slyem nemají chybu a celá ta rivalita mezi nimi, ale i vzájemný respekt z toho filmu přímo čiší. Richard Donner to pak jako zkušený režisérský profík dokázal celé perfektně ukočírovat ať už po stránce nejen dialogových scén, ale i akce která je opět stará dobrá poctivá a analogová jak už je ve filmech z této doby samozřejmostí. Ano uznávám, že finále je trochu klišé. Jednak kdo je ten hlavní zadavatel v pozadí je víceméně jasný už tak v polovině filmu. No a jak už jsem psal nevadilo by mi kdyby celý ten komplikovaný vztah mezi oběma hlavními hrdiny měl jiný vyústění. Mohli si třeba navzájem popřát štěstí projevit si respekt a rozejít se. Tak nějak to k tomu směřovalo, ale nakonec tam muselo být tak trochu na sílu to vítězství jakože dobra a potrestání zla. Přitom Sly tak nějak reprezentuje jenom o něco menší formu zla než Banderas, ale ok nebudu se v tom pitvat platí, že v dnešní době kdy už se tyhle poctivý filmy pro fanoušky starosvětský akce prakticky netočí je třeba nerejpat se v detailech a tyhle klasiky patřičně ocenit.95% (14.04.2024)