Buddha padl hanbou

Mňa to až tak moc nechytilo , ako väčšinu prítomných hodnotiacich . Je to taký polodokument , polofilm o tom , ako malé dievčatko behá po kopcoch a piští ( až by som jej hlavu utrhol ) , že chce ísť do školy . Okrem iného je to i dobrá sonda do debilnej mentality horských buranov v Afganistane , alebo v akej prdeli to bolo , a náhľad do ich spôsobu života . Dve hviezdičky udeľujem za scénky , na ktorých som sa fakt zasmial parádne . Nechcem naznačovať, sú neprehliadnuteľné . (16.06.2010)

Jeden docela obyčejný den hazárské holčičky jakožto podobenství o traumatech, která si v sobě nese post-tálibánský Afghánistán... Škoda, že malé děti už se stávají tak častý trademarkem íránského artu, až je načase to začít parodovat. A taky je vidět, že mladá Makhmalbafová s těmi nehereckými caparty ještě neumí zacházet tak, jako její zkušenější kolegové. (15.08.2010)

V roce 2001 byly Talibánem zničeny obří sochy Buddhů v Bamjánském údolí v Afghánistánu. Název filmu se inspiroval tímto činem, nijak se jím ale nezabývá. Je to takové nahlédnutí do života lidí v této oblasti, prostřednictvím hlavní hrdinky, malé holčičky, které se za každou cenu snaží dostat do školy. Není to ale tak lehké. V cestě jí stojí mnoho překážek, například skupinka chlapců hrajících si na ukamenování a svatou válku, nebo prostý fakt, že nemá peníze na sešit. Nicméně všechny strasti viděné dětskýma očima působí nakonec jako hra, i když nám se můžou zdát děsivé. Dokumentární vyznění filmu, dětští herci-neherci a krásná příroda umocňují dojem ze zajímavého filmu. Pro mě určitě 4 hvězdičky. (08.03.2014)

Malé protivné dievča sa rozhodne miesto stráženia malého súrodenca, že sa bude flákať po okolí (tá škola je len taký motív naoko). Hrozná nuda, keď sa celý film nič nedeje a vám je úplne jedno, či sa do tej školy dostane alebo nie. Tých iránskych filmov o deťoch je už priveľa, toto mi prišlo rovnako účelové a nezaujímavé ako Biely balónik, narozdiel od Majidiho a Ghobadiho filmov, ktoré v sebe majú množstvo emócií. (12.05.2019)

A já také. Přes půlku jsem proplakal. Francouzská Ponette, jež nechce umřít, ale učit se, že je blbě, ale může být hůř. Škoda jen politiky. (Po projekci se snesla kritika z řad přítomných ctihodných filmových theoretiků – vypočítavost, podbízivost, hraní na city, a dětští herci – z každého záběru byla cítit nepřirozenost, před každým záběrem dostávali pokyn co a jak…jasné chmm jo chmm přesně chmm plk plk plk chmm… Ach, ti intelechtuálové.) (21.03.2010)