Sherlock Holmes

Jak sám řekl Downey při přebírání Zlatého globu, bez něho by film neměl šanci. Snímek přichází s vynikající ústřední dvojicí Holmes-Watson (nečekaně přesný a charismatickýJude Law), jejichž interakce je radost sledovat. Škoda, že většinu filmu zabírají nudné peckovačky, nezáživné vyšetřování již od začátku absurdního případu a tuna ničím neozvláštněných klišé. Opakovaně se potvrdilo, že Ritchieho filmy stojí na obsazení postav, přičemž příběh samotný a všelijaké kudrlinky ve vyprávění jsou na první pohled možná hezké, ale napodruhé už vyvolávají akorát znuděné zívnutí. Kdyby film byl pojatý jako sitcom z domácnosti Holmese a Watsona, byla by to grandiózní zábava, takto film zůstává béčkovým brakem se skvělými postavami a hromadou nevyužitého potenciálu (konflikt racionality a pověr, Teslovsky fantastické aparáty i samotný akčně směřovaný detektivní rámec). (22.01.2010)

Jsem jedním slovem nadšená a více slovy to bylo mnohem lepší, než jsem čekala - což měla být bohapustá onánie, ale ne, Sherlock sice hýřil efekty, ale ty jen sloužily třaskavé směsi svištícího děje a sympatického důvtipu, jakým byl vyšperkován. Že je Downey nedoceněný talent, říkám léta, teď snad konečně přijde zasloužený respekt, protože, a to si donesu polínko do lesa, udělal ze suchara rockovou hvězdu a z tohodle filmu hit. (26.01.2010)

Čím mám začít? Vychválit Robert Downey Jr. jako chlapa, herce či Sherlocka Holmese?? Ve všech ohledech byl v tomhle filmu (u mě) na jedničku. Jako chlap je šíleně přitažlivý, jako herec vynikající a jako Sherlock nezapomenutelný. Jeho kolega Watson, bez kterého by Sherlock nemohl existovat, si zahrál Jude Law. V tomhle případě Guy Ritchie udeřil kladívkem na hlavičku, protože na složení Downey a Law v těchto rolích byla radost pohledět. Rachel McAdams opět dokázala, že není jen krásná a na ozdobu. A nesmím zapomenout zmínit Hanse Zimmera, který mi svou hudbou zase a opětovně přivodil orgasmus… A ač si tady snad každý stěžuje na děj, já s ním neměla sebemenší problém. Hláškující Holmes, který ve svých rukách střídá housle (snad to tedy byly housle :o) dýmku, popřípadě kladívko a řeší záhady s takou grácií, jak to umí jen on, mě nepřestal bavit ani na minutu :o) (22.01.2010)

Pro někoho možná zneuctění legendy Sherlocka Holmese a rouhačský tanec na hrobě A.C. Doyla, pro většinu ale v prvé řadě hodně solidní zábava. Atmosféra starého Londýna dýchne z plátna/televize/displeje (nehodící se škrtněte) až k divákovi, Holmes krom pro něj typické geniality okouzlí i bojovými schopnostmi, Watson je mu zde určitě rovnocennějším partnerem, než v knihách a navíc se kolem obou točí pohledné ženy... Příběh má napětí, odpovídající době, kdy se příběh odehrává, celé je to dobře podkresleno Zimmerovou hudbou (byť od něj známe lepší majstrštyky), herci nepřehrávají, scénář nemá díry, navíc obsahuje i pár povedených vtípků - prostě taková pohodová detektivka na příjemný večer. ;-) Vidím to na 75%. (14.05.2013)

BEWARE THE SPOILERS. Guyi, chlape, dovol mi pogratulovat ti opožděně k rozvodu, protože pokud se tvůj změněný stav na manželském trhu projeví takovou změnou v kvalitě tvých posledních filmů, je ke gratulaci řada důvodů. A pokud jde o ty, kteří tvůj počin v hájemství sira Doyla kritizují, ukaž jim kromě třetího prstu na ruce taky ty stránky v knihách o Holmesovi, na kterých se píše o drogách, organizovaném chaosu přecházejícím v neorganizovaný bordel, vystřílených inciálách Jejího Veličenstva královny Viktorie, buldokovi (ačkoli to, zda nesl jméno ministerského předsedy, známo není), pěstních zápasech a dalších kratochvílích, a pověz jim, že A.C. Doylovi je šumafuk, i kdybys z Holmese udělal pilota Formule 1, protože onen pán své vlastní výtvory považoval za brak dobrý výhradně k tomu, aby ho finančně zabezpečil do doby, kdy bude moci psát hodnotnou uměleckou literaturu, následkem čehož kašlal na časovou kontinuitu a vzdor svému hrdinovi i na elementární logiku, takže dodnes mnozí pátrají s úsilím hodným lepší věci, kolikrát že se to vlastně Watson ženil a proč je Holmes v jedné povídce ujetý misogynní narkoman a v druhé lehce výstřední viktoriánský gentleman s pochopením pro slabosti lidského pokolení, zatímco ty jsi nám pro dobro věci, abych parafrázovala kleopatru, vrátil rockovou hvězdu, z které se po desetiletí nepochopitelně dělal suchar a místy vyčítané omlazení hrdinů poněkud bledne před skutečností, že letošní pětačtyřicátník Downey by byl v Sherlockově době pokládán za důstojného kmeta. Pokud tedy budeš cítit potřebu se hájit, proč tak a ne jinak, k čemuž nevidím důvod, lepší způsob trávení času je vymýšlení zápletky pro další dobrodružství. Já jsem byla spokojená takřka dokonale, takže ti děkuji. Neděkuji pouze za Rachel, takto ztělesnění nutnosti míchat do příběhu milostnou zápletku, i kdyby na pivo nebylo, za poněkud nešťastný nápad pojmenovat jednoho z padouchů lord Srab, a za nepopiratelný fakt, že ve většině zemí by velkého detektiva za záchranu parlamentu dav neoslavoval, ale spíš zlynčoval. A v neposlední řadě díky za to, že i když už nejsem malá holka a nehraju si na to, že s Sherlockem a Watsonem prožívám jejich dobrodružství, protože už jsem velká holka a ty si hrají trochu jinak, mohla jsem ty dvě hodiny vrátit čas nazpátek a nezlobit. Protože kdo si hraje... a dál to znáš. (05.02.2010)