Réžia:
Tomáš LuňákKamera:
Jan Baset StřítežskýHrajú:
Miroslav Krobot, Marie Ludvíková, Karel Roden, Leoš Noha, Alois Švehlík, Tereza Ramba, Ján Sedal, Miloslav Maršálek, Jiří Štrébl, Marek Daniel (viac)Obsahy(2)
Příběh filmu začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok v Jeseníkách, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel (Miroslav Krobot). Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha. Nejčastěji se mu v ní zjevuje Dorothe (Tereza Voříšková), oběť násilného odsunu Němců po 2. světové válce. Šedivé dny na nádraží v Bílém Potoce na sklonku socialismu líně plynou, výhybkář Wachek (Leoš Noha) společně se svým otcem (Alois Švehlík) kšeftují s důstojníky sovětské armády. Poklidnou atmosféru naruší jednoho dne Němý (Karel Roden), který překročí hranice se sekyrou v ruce, aby pomstil svoji matku. Halucinace nakonec Nebela přivedou do blázince a přijde o místo výpravčího. Vydá se do Prahy hledat jinou práci u dráhy a na Hlavním nádraží najde svou životní lásku, toaletářku Květu (Marie Ludvíková). Nebel se rozhodne vrátit zpátky do hor, aby se znovu setkal s Němým a souboj s temnými stíny minulosti dovedl do konce. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (4)
Recenzie (901)
Nic pro velké fandy vyprávění, protože tady skoro žádné není, ale na tom film ani vlastně není postaven. Matně načrtnuté postavy, jejichž často kritizovaná motivace opravdu není lehce rozpoznatelná, volně prostupují dějem - několik styčných nás doprovází během celého filmu, mnoho jiných příběh bez většího vysvětlování opouští. Ta hlavní Aloise Nebela zažívá chmurný a tísnivý podzim roku ‘89 kdesi v Jeseníkách konfrontována s vlastními, velmi mlhavými vzpomínkami na rok ‘45, jímž přikládá větší důležitost, než by možná měla. Nebel (a nejen on) vlastně ustrnul v bezčasí socialismu narušeného jen dějinnými událostmi roku ‘89 a postupným (a narozdíl od roku ‘45 poklidným) odsunem sovětských vojsk. Vnitřní klid přitom nacházel v rituálním stereotypu čtení jízdních řádů. Oba zmíněné, pro dějiny československého národa výjimečně důležité roky v podstatě rámují výhradně atmosferickou, vizuálně vycizelovanou podívanou, která je na české poměry pozoruhodná, leč na ty evropské vcelku průměrná. Slabé 4*. ()
Všetky výhrady ohľadom slabého scenára chápem a nehodlám ich vyvracať. Body udeľujem predovšetkým za skvelú animáciu, nádhernú muziku a v neposlednom rade tiež za pekné a zaujímavé prostredie. Samotným dejom filmu síce už tak nadšený nie som, ale budiš. Vďaka rotoskopickej animácií sú pohyby a mimika hercov natoľko reálne, že som si chvíľami hovoril, prečo by to vlastne nemohol byť normálny hraný film. Lenže práve potom, bez tej čiernobiele komiksovej poetiky, by asi tie scenáristické rezervy vyliezli na povrch. Tie štyri hviezdičky si tento zaujímavý počin určite zaslúži. Oceňujem odvahu a nápad. ()
Bezprostřední pocit po východu z kina je rozpačitost. Jak tu mnozí zmiňují; forma skvělá, obsah slabý. Nevím, jaký byl záměr. Vtáhnout nás do příběhu atmosférou? Ale do jakého příběhu přesně? Vše sklouzlo po povrchu, nebylo s čím a s kým se sžít. Film přede mnou projel rychlostí vlaku, nedal mi možnost nastoupit. To pak ani atmosféra nezachrání. Škoda veliká, když už to stálo takových peněz. Z Aloise Nebela se stal další z řady animáků, které si budeme pamatovat jen pro samotnou animaci. Po této větě lze ušmudlat hvězdu jednu anebo jich napálit celých pět. Zůstávám vprostřed, dávám na své pocity. ()
Poézia zabudnutého, vyľudneného kraja, drobných aj väčších kšeftíkov v ňom prevádzkovaných, spolu so špecifickou atmosférou sa približuje poetike komixovej predlohy. Na rozdiel od spolukomentátorov som tam dej videl. Ba dokonca sa mi to páčilo vďaka zvolenej forme tak, že si túto náladovku rád zopakujem. Svet osobných vlakov, malých zastrčených nádraží (zahŕňajúcich aj veľkú pražskú stanicu s príznačným svetom drobných povaľačov, kmínov a alkoholikov) a minulosti zasahujúcej do prítomnosti je totiž svet, kde sa cítim fajn. ()
[IFF 2011, Bratislava] Tomáš Luňak a jeho opatrný-čo mimochodom neznamená nepodarený-debut. Nazdávam sa, že výsledná fazóna zdupkáva predovšetkým na neochote pridržať sa pôvodnej predlohy, ktorá v sebe ukrýva nespočetné množstvo nepoužitých narážok a heftov. Bez nich "mlha ktorá šuká les" vyzerá dosť vypreparovane a túto kastráciu naplno nevynahradí ani rotoskopické zaobalenie. Má zbehlého Krobota (mimovoľná podobnosť s "A Londoni férfi" ma rozplesala), má v malíku exteriéry z čias normalizácie a chmúrne prostredie bývalého Sudetska, má skôr heslovité, než doslovné razenie-k tomuto nemôžem napísať krivého slova. Spomeňme si však napr. na "Waltz with Bashir" a "Scanner Darkly", ktoré sa núkajú k provizórnemu prirovnaniu-Folman aj Linklater kráčali totožným smerom, avšak ich spovede-i keď boli diametrálne odlišné-boli buď tematicky hutné alebo fabulovo rozvetvené. "Alois Nebel" neni ani jedno, ale aj tak sa neubránim spokojnosti z vytvorenia niečoho (na tuzemské pomery) špeciálneho a preto vravím, snaha sa cení. ()
Galéria (33)
Fotka © Aerofilms
Zaujímavosti (31)
- Z celkového rozpočtu 80 milionů českých korun přispěl 15 milionů Státní fond na podporu české kinematografie. (morgos)
- Představitel hlavní role Miroslav Krobot se narodil v Šumperku v Jeseníkách, kde se také odehrává Nebelův příběh. (Haniczka)
- Ve služební místnosti nádražních toalet, kde Nebel stráví noc, se ve skutečnosti nachází velký a nyní prázdný prostor dávné restaurace I. třídy. (hippyman)
Reklama