Alois Nebel

K uzoufání nudná manýristická adaptace nijak světoborného komiksu, který mě nikdy neoslovil. Je to látka, jejíž pseudohrabalovská poetika je mi cizí a která stojí a padá na pochmurné atmosféře a geniu loci Jeseníků. Děj ani propracovanou psychologii postav tam nehledejte. S klidem bych se podepsal pod komentář Civala. Spolu s podobně vyhypovaným Oliverem Tatem je Alois Nebel již druhé moje letošní zklamání od Aerofilms. (29.09.2011)

Tajně jsem doufal, že mě film nadchne, budu ho moct pořádně vychválit a vysmát se zdejšímu hodnocení, bez tak nízkému hlavně kvůli tomu, že jde o českou tvorbu. Avšak bohužel, Alois Nebel mě dostal jen napůl. Nad animací jsem předl jako kočka, vychutnával si každý detail a bral ji jako rovnocennou kolegyni třeba té z Valčíku s Bašírem (a taky si hrdně odfrknul, že i my nato máme). Ale ve filmu bohužel nejde jen o formu, a tak nemůžu přivřít oči nad docela stupidním a jednoduchým příběhem. Nevím, jak moc se to shodovalo s předlohou (komiksem, knihou nebo podle čeho to je), ale po filmovém zpracování bych si ji rozhodně neměl zájem přečíst. Romantická linka ještě šla, ale ty prostřihy z minulosti mě štvaly (že by zato snad mohla koprodukce se zemí, které se v poslední době mají čeští filmaři potřebu omlouvat za to, jak jsme na ni byli v minulosti moc oškliví?) a ani msta, popř. navozování doby přerodu mě nijak moc nechytly. Takže to vidím na průměr a Alois Nebel pro mě zůstane exemplářem výborné české animace (alespoň dokud se u nás nenatočí něco lepšího). (19.10.2011)

Technika? Za jedničku s hvězdičkou (bráno školně). Animace je fakt parádní, originální, dokonalá, kamera je na vysoké úrovni a černobílé provedení snímku sluší. Děj? Známka tři až čtyři - vleče se líně, a to i přes nezvykle krátkou stopáž, přičemž se mu nevyhnuly sem tam i hluchá (nebo němá? ;-) ) místa... Obsahově je to poměrně prázdné, snaha tvůrců něco sdělit se asi rozmělnila do precizní animace, ale ta samotná film nezachrání. Hudba? Za dvě: Ta je myslím vkusně zvolená, neruší, nepodbízí se, jen zvolna plyne, podobně jako děj. Celková známka? Dvě mínus, procentuálně vyjádřeno asi tak 65% - relativně sympatický a hlavně nezvyklý český pokus o něco, co tady ještě tak úplně nebylo (myšleno technicky). P.S. Na jedničku tvůrci zvládli i marketing, ale to už v hodnocení nezohledním... (01.10.2012)

Poézia zabudnutého, vyľudneného kraja, drobných aj väčších kšeftíkov v ňom prevádzkovaných, spolu so špecifickou atmosférou sa približuje poetike komixovej predlohy. Na rozdiel od spolukomentátorov som tam dej videl. Ba dokonca sa mi to páčilo vďaka zvolenej forme tak, že si túto náladovku rád zopakujem. Svet osobných vlakov, malých zastrčených nádraží (zahŕňajúcich aj veľkú pražskú stanicu s príznačným svetom drobných povaľačov, kmínov a alkoholikov) a minulosti zasahujúcej do prítomnosti je totiž svet, kde sa cítim fajn. (01.02.2016)

Nic pro velké fandy vyprávění, protože tady skoro žádné není, ale na tom film ani vlastně není postaven. Matně načrtnuté postavy, jejichž často kritizovaná motivace opravdu není lehce rozpoznatelná, volně prostupují dějem - několik styčných nás doprovází během celého filmu, mnoho jiných příběh bez většího vysvětlování opouští. Ta hlavní Aloise Nebela zažívá chmurný a tísnivý podzim roku ‘89 kdesi v Jeseníkách konfrontována s vlastními, velmi mlhavými vzpomínkami na rok ‘45, jímž přikládá větší důležitost, než by možná měla. Nebel (a nejen on) vlastně ustrnul v bezčasí socialismu narušeného jen dějinnými událostmi roku ‘89 a postupným (a narozdíl od roku ‘45 poklidným) odsunem sovětských vojsk. Vnitřní klid přitom nacházel v rituálním stereotypu čtení jízdních řádů. Oba zmíněné, pro dějiny československého národa výjimečně důležité roky v podstatě rámují výhradně atmosferickou, vizuálně vycizelovanou podívanou, která je na české poměry pozoruhodná, leč na ty evropské vcelku průměrná. Slabé 4*. (17.11.2014)