Blondiačik

Michou d´Auber potvrzuje výsokou úroveň francouzské kinematografie. Nádherný, citlivý a dojemný příběh malého Alžířana, který se musí nedobrovolně nastěhovat k bývalému vojákovi a jeho ženě, kteří nemohou mít děti. Ten hošík, který hraje malého Michou, by si za svůj výkon zasloužil Oscara, stokrát lepší než nějaký přechválený Kolja. Až na konci jsem zjistil, že se jedná vlastně o film natočený podle skutečné události a malého Michoua mohu potkat zanedlouho v Paříži :-) (20.09.2008)

Spíš drama nežli komedie. O malém chlapci, který měl štěstí na svou dočasnou náhradní rodinu - a o náhradních rodičích, kterým přineslo štěstí svěřené dítě … Protože právě děti někdy donutí dospělé podívat se z jiného úhlu na sebe i na svět a jeho problémy - včetně národních zájmů, mocenských ambicí a náboženských rozdílů. P.S.: Podle skutečných událostí. (07.05.2010)

Velmi poučný snímek o xenofobii k islámu. Nenávist vůči těmto lidem může být cílená a to hlavně z opatrnosti, ale když se jedná o dítě z dětského domova? Ruku na srdce, kolik lidí by si ho vzalo domů do výchovy a přitom tolerovalo jeho náboženské zvyky? Citlivý námět rozpracovaný do odlišnosti názorů mezi manželským párem. Samozřejmě nejde jen o ně, i okolí dá o sobě patřičně vědět. Trochu jsem čekal více umělečtější zpravování, ale musím uznat, že toto je taktéž vcelku povedené. Střet názorů na všech frontách a uprostřed malý chlapec obarvený na blond, aby nebyl jeho původ znatelný. Film může u někoho rozšířit obzory, u někoho naopak prohloubit vztek. Každopádně se tímto způsobem upozorňuje na určitý problém, který by neměl zůstat bez povšimnutí. (12.05.2015)

Film sa chvíľu hraje na drámu o malom opustenom synovi imigrantov a inokedy zase na komédiu o snaživom ale jednoduchom otcovi. Toto spojenie mi nesadlo. Plno línií filmu, ktoré sú rozpracované a nedokončené, a koho si Georges vybral ako objekt svojej túžby, bolo celkom scestné. Záverečné zmierenie a protirasistický záver ma ale celkom potešili, keby to nebolo melodramatické, bolo by to naozaj dobré. –––– To je tvoj brat? Tak sa rozlúč a ideme. (03.11.2014)

Já vůl už málem zapoměl, že Grerad má v sobě mnohonásobně větší herecký talent než číslo na který ukázuje váha, když jí Gerard poctí svou návštěvou. Příběh je díky jeho živelnému a přirozenému hereckému projevu plný lidskosti, lásky a tolerance, který ani na chvíli nepůsobí vypočítavě a nevěrodně. Díky tomu je strašně lehký si Gerogese, Gisele a Michoua zamilovat a držet jim palce, ať se vyrovnaj sami se sebou i se značně xenofobním okolí. Film funguje i jako velmi kvalitní ukázka tehdejší francouzské společnosti a lehce se dotýká francouzské černé můry s názvem Alžírsko. (29.06.2014)