Milk

Harvey Milk je takový Gándí amerických homosexuálů a film o něm - velkolepé, strhující politické drama je mnohem více skutečnou poctou a komplexním dokumentárním zpracováním, než prvoplánovaným tahem na Oscary, či lacinným útokem na naše bolavá srdíčka. Vždyť už jen to, že konec se prozradí hned na počátku jasně naznačuje, že fakta zde hrají prim a pokud to někoho emocionálně zasáhne, pak je to jen vedlejší důsledek nadmíru podařené režie, výborné gradace a perfektně hrajícího Penna, u něhož mimochodem také věřím, že nemyslel jen na to jedno (Oscar) a dal do toho kus sebe (ups, to snad ne). Příkladně odvedená práce, ale v čem je tedy problém? Psychologie postav a celkově postavy, kromě Harveyho, jsou částečně upozaděny, což sice vzhledem k ambicím snímku není úplně špatně, ale snižuje to onu klasickou zábavnost... 7/10 (31.12.2008)

Životopisný film nikdy nezestárne, nikdy nenastane doba, aby byl neaktuální a nezískal si diváckou přízeň. Zvlášť když tu v korektním balení bojuje politik a pozdější mučedník Sean Penn za práva homosexuální menšiny. Veřejně se ke své orientaci přiznal, což v nepříliš nakloněných časech sedmdesátých byl relativně problém. Intenzivní kampaň ho nakonec stála život. Ať je právě oscarový Penn naprosto přesvědčivý i jako čtyřprocentní bijce za lepší příští, nelze snímku úplně propadnout. Zkušený režisér Gus Van Sant sice buduje dobovou atmosféru se suverenitou sobě vlastní, ale nenabízí nic moc navíc. Občas zabrnká na odvrácenou stranu jeho duše, jindy je to jen politicky schématické divadlo s tradičním arzenálem, které ničím nepřekvapí. Ani nevím proč, ale v jeden moment jsem si vzpomněl na Baader Meinhof Komplex. Jeho hrdinové taktéž bojovali za svoji pravdu a přesvědčení, jenže tady to chtělo propracovanější dramaturgii a kapku se nebát překročit schematickou uhlazenost. Naopak potěší originální výtvarné řešení, zajímavý námět či úchvatná Elfmanova hudba (do kolen mě osobně dostává skladba Postscript). Místy trestuhodně neobjevnému Harveyho příběhu jsem naslouchal rád, nicméně se budu držet hesla „jednou a dost“. (27.10.2009)

Herecký koncert o homosexualitě, kterému by kratší stopáž neuškodila, neboť v druhé polovině už začíná ztrácet dech. I přesto je snímek několikrát snáze stravitelný než z téhož roku uslzená Výměna, snažíc se taktéž zaobírat vážnými tématy. Velmi povedená hudební stránka, poctivá režie. Největší zásluhy posílám trojici Penn, Hirsch a Brolin, kteří se tentokrát vytáhli opravdu vysoko. (30.10.2009)

Oba úhly pohledu jsou možné: 1) Velice dobrý životopisný film, který je ubit a postupně odrazuje silným a přesvědčeným politickým aktivismem, jenž sám sebe bere jako úplně samozřejmý. 2) Film, který díky skvělým hereckým výkonům a sympatické, dokonale hladké režii, polidšťuje jinak protivné politické aktivisty. ________ Netradičně proti svému zavedenému typu obsazený Sean Penn přesně vystihl postavu homosexuála a jeho herecké pojetí je o půl zdviženého malíčku před hranicí, kdy by už z toho byla parodie. (01.02.2009)

Mléko z posvátné krávy bojovníků za práva menšin(y) bylo vydojeno do poslední kapky. Nabízí se však vtíravá otázka, zda by byl tento film stejně tak výtečný, jiný a inteligentní i v případě, že by jej svou režijní bravurou nesignoval Gus Van Sant a samotného Harveye Milka nezosobnil uhrančivý Sean Penn. Lépe se tím nezaobírat. (06.03.2009)